Zničí FED globální finanční trhy jako prostředek k provedení svého "Velkého resetu"?

Narušení dodavatelského řetězce z Asie formou narušení běžné kamionové dopravy v Severní Americe je příčinou nejhorší inflace v USA za posledních čtyřicet let. Je připravena půda pro to, aby centrální banky zbouraly systém nafouknutý dluhy a připravily své Velké oživení světového finančního systému. Nejde však o inflaci jako o nějaký záhadný nebo "dočasný" proces.

Klíčový je kontext. Rozhodnutí o krachu finančního systému se připravuje na pozadí dalekosáhlých globálních pandemických opatření, která od počátku roku 2020 devastují světovou ekonomiku. Přichází v době, kdy mocnosti NATO v čele s Bidenovou administrativou chybnými odhady přivádějí svět do potenciální světové války. Ve velkém dodávají na Ukrajinu zbraně, umísťují tam poradce, čímž provokují reakci Ruska. Stupňují tlak na Čínu kvůli Tchaj-wanu a vedou proti ní zástupné války v Etiopii, Africkém rohu a na nesčetných dalších místech.

Hrozící kolaps dolarového systému, který s sebou kvůli dluhovým vazbám strhne většinu světa, přijde, jakmile se hlavní průmyslové země prostřednictvím svého takzvaného nového zeleného kurzu v EU, USA a dalších zemích plně ponoří do ekonomické sebedestrukce.

Směšná politika nulových emisí uhlíku, jejímž cílem je postupné vyřazení uhlí, ropy, plynu a dokonce i jaderné energie, již přivedla elektrickou síť EU na pokraj masivních výpadků elektřiny v letošní zimě, protože hlavní část sítě je závislá na nespolehlivých větrných a solárních elektrárnách. Nová "zelená" německá vláda dohlíží na nucené uzavření tří jaderných elektráren k 31. prosinci. Tyto elektrárny vyrábějí elektřinu odpovídající spotřebě celého Dánska. Větrné a solární elektrárny nemohou v žádném případě zaplnit vzniklé mezery. V USA Bidenova politika s nesprávným názvem Build Back Better (Vybudujte znovu lépe) vyhnala ceny paliv a topiva na rekordní úroveň. Zvyšování úrokových sazeb v této konjunktuře povede k devastaci celého světa, což je zřejmě přesně ten záměr, o který usilují.

Falešné údaje o inflaci v USA

Od počátku 70. let, kdy prezident Nixon požádal svého přítele Arthura Burnse, tehdejšího šéfa Federálního rezervního systému, aby našel způsob, jak se zbavit politicky škodlivých měsíčních údajů o spotřebitelské inflaci, které odrážely prudký růst cen ropy a obilí, používá FED tzv. jádrovou inflaci, což znamená růst spotřebitelských cen MIMO ceny energií a potravin. V té době tvořila energie významných 11 % inflace. Potraviny měly váhu 25 %. Navzdory tomu, že do roku 1975 došlo k 400% nárůstu cen ropy v rámci OPEC a 300% nárůstu cen obilí ve světě v důsledku neúrody v sovětském regionu, "jádrová inflace" výrazně poklesla. A to i přesto, že američtí spotřebitelé museli platit mnohem více za benzin a chléb. Jen velmi málo skutečných lidí dokáže žít bez energie nebo potravin. Jádrová inflace je podvod.

Do roku 1975 Burnsův FED eliminoval z inflace hlavní náklady na bydlení a další faktory, takže index spotřebitelských cen představoval pouhých 35 % původního koše měřených komodit. V té době se již reálná každodenní inflace vymkla kontrole. V reálném světě je dnes benzin v USA o 58 % dražší než v roce 2020 a za posledních 12 měsíců vzrostly ceny potravin v průměru o více než 6 %. Index spotřebitelských cen v USA dnes nezahrnuje položky na nákup a financování domů, ani daně z nemovitostí ani náklady na údržbu a vylepšování domů. Tyto faktory v minulém roce prudce rostly v celé Americe. Nyní už chybí jen prohlášení FEDu, že inflace je vážnější než čekali, a vyžaduje agresivní zvyšování sazeb, aby "vytlačili inflaci ze systému", což je běžný mýtus centrální banky, který se stal dogmatem za Paula Volckera v 70. letech.

Nafouklý americký akciový trh

Trhy na Wall Street, kde jsou dnes akcie na historicky nejvyšších úrovních, k čemuž přispívají i téměř nulové sazby FEDu a pravidelné měsíční nákupy dluhopisů v hodnotách kolem 120 miliard dolarů, se nacházejí v bodě, kdy by změna politiky FEDu, která se nyní očekává na začátku roku 2022, mohla zahájit panický útěk z akciových trhů, aby se akcionáři "dostali ven, dokud to má ještě nějakou hodnotu". To následně pravděpodobně vyvolá panický výprodej a sněhovou kouli na trhu, která způsobí, že nedávný realitní a akciový kolaps čínské společnosti Evergrande bude vypadat jako procházka růžovým sadem.

Od globální finanční krize v září 2008 Federální rezervní systém a další významné centrální banky, jako je ECB v EU a Bank of Japan, nabízely bezprecedentní nulové úrokové sazby a často i nákupy dluhopisů v rámci "kvantitativního uvolňování", aby zachránily významné finanční instituce a banky na Wall Street a v EU. Se zdravím reálné ekonomiky to mělo jen málo společného. Šlo o největší záchranu mozkově mrtvých bank a finančních fondů v historii. Předvídatelným výsledkem bezprecedentní politiky FEDu a dalších centrálních bank bylo umělé nafouknutí největší spekulativní bubliny v oblasti akcií v historii.

Přesto prezident Donald Trump neustále poukazoval na nové rekordní nárůsty akcií v indexu S&P 500 jako na důkaz vzkvétající ekonomiky, i když jako zkušený obchodník věděl, že je to lež. Rostly kvůli politice nulových úrokových sazeb Fedu. Společnosti si půjčovaly za nízké úrokové sazby ani ne tak na rozšíření investic do závodů a zařízení, jako na odkup vlastních akcií z trhu. To mělo za následek růst cen akcií společností od Microsoftu přes Dell až po Amazon, Pfizer, Teslu a stovky dalších. Byla to manipulace, která se líbila vedoucím pracovníkům podniků, kteří vlastnili miliony akcií svých vlastních společností jako opce. V některých případech vydělali miliardy, zatímco nevytvářeli žádnou skutečnou hodnotu v ekonomice ani hospodářství.

Jak velká je dnešní bublina na americkém akciovém trhu? V říjnu 2008, těsně po Lehmanově krizi, byly americké akcie kótovány v celkové kapitalizaci 13 bilionů dolarů. Dnes je to více než 50 bilionů dolarů, což představuje nárůst o téměř 400 % a více než dvojnásobek celkového HDP USA. Jen samotná společnost Apple Corp. má hodnotu 3 biliony dolarů.

Přesto se ekonomika potápí kvůli masivnímu nedostatku pracovních sil, výlukám v celé Americe a obrovskému narušení obchodních dodavatelských řetězců, zejména z Číny, a Bidenova Potěmkinova vesnice - návrh zákona o "infrastruktuře" - udělá jen málo pro obnovu životně důležité hospodářské infrastruktury, jako jsou dálnice, železnice, čističky vody a elektrické sítě. Pro miliony Američanů byl po kolapsu bydlení v roce 2008 nákup akcií nejlepší nadějí na zajištěný příjem v důchodu. Akciový krach v roce 2022 připravuje FED, jenže tentokrát bude využit k nastolení skutečné velké hospodářské krize horší než ve 30. letech minulého století. Desítky milionů obyčejných Američanů zjistí, že jejich životní úspory jsou zničeny.

Hra na zpětný odkup akcií

Za poslední rok společnosti z indexu S&P 500 odkoupily zpět své vlastní akcie v hodnotě 742 miliard USD. Ve 4. čtvrtletí tohoto roku (2021) pravděpodobně dojde k rekordnímu nárůstu tohoto čísla, protože společnosti spěchají s nákupem svých akcií před tím, než Biden zavede zdanění tohoto procesu. Od začátku roku 2012 společnosti z indexu S&P 500 odkoupily zpět své vlastní akcie v hodnotě téměř 5,68 bilionu dolarů. To není malé číslo. Dynamika je tak šílená, že minulý měsíc uprostřed zrychlování nákupu svých vlastních akcií se generální ředitel Microsoftu Satya Nadella zbavil více než 50 % svých akcií Microsoftu během jediného dne. Akcie se však téměř nepohnuly, protože samotný Microsoft byl zaneprázdněn zpětným odkupem akcií. To svědčí o míře nereálnosti dnešního amerického trhu. Zasvěcenci vědí, že se chystá krach. Elon Musk z Tesly nedávno prodal 10 miliard dolarů svých akcií, údajně aby zaplatil daně.

Akciový trh je náchylný k panickému výprodeji pokud bude jasné, že FED zvýší úrokové sazby, protože podle říjnových údajů existuje téměř 1 bilion dolarů maržového dluhu, dluhu těch, kteří nakupují akcie za vypůjčené peníze od svých makléřů. Jakmile začne velký výprodej na trhu, pravděpodobně na začátku roku 2022, budou makléři požadovat splacení svého maržového dluhu, tzv. margin calls. To následně urychlí nucené prodeje, aby se zvýšil objem hotovostních výzev.

Zúžení?

Hodně se diskutuje o tom, kdy FED omezí nákupy amerických státních cenných papírů i státních hypotečních zástavních listů. Tyto nákupy byly obrovské. Od začátku pandemické hysterie kolem covidu v únoru 2020 do konce října 2021 se celková držba těchto cenných papírů Federálním rezervním systémem více než zdvojnásobila z 3,8 bilionu USD na 8 bilionů USD. To udržuje uměle nízké sazby hypoték na bydlení a podněcuje panické nákupy domů, protože občané si uvědomují, že nízké sazby brzy skončí. Tomu FED říká "taper", tedy snížení měsíčních nákupů dluhopisů na nulu, a zároveň zvýšení klíčových úrokových sazeb, což je dvojí rána. To je obrovské a z Wall Street poteče krev počínaje rokem 2022, kdy FED taper nabude na začátku roku 2022 v kombinaci se zvyšováním sazeb na obrátkách.

Již v listopadu začal FED snižovat své měsíční nákupy na podporu trhu. "Vzhledem k dalšímu výraznému pokroku, kterého ekonomika dosáhla směrem k cílům Výboru, jimiž jsou maximální zaměstnanost a cenová stabilita," prohlásil FOMC ve svém nedávném zápisu a pokračoval, „oznamujeme, že v listopadu a prosinci snížime objem nákupů státních dluhopisů a cenných papírů krytých hypotékami.“

Od dob vietnamské války za prezidenta Lyndona Johnsona americká vláda manipuluje s údaji o zaměstnanosti a inflaci tak, aby poskytovala mnohem lepší obraz, než jaký existuje. Soukromý ekonom John Williams ze stínové vládní statistiky odhaduje, že skutečná nezaměstnanost v USA zdaleka nedosahuje uváděných 4,2 % za listopad, ale ve skutečnosti přesahuje 24,8 %. Jak Williams dále uvádí: "Prudký nárůst inflace odráží extrémní tvorbu peněžní zásoby, extrémní federální deficitní výdaje a expanzi federálního dluhu, pandemické poruchy a nedostatek dodávek; neodráží skutečný stav přehřívající se ekonomiky." Federální rozpočtové deficity dosahují rekordní výše 3 bilionů dolarů ročně a jejich konec je v nedohlednu.

Zvyšování sazeb v této nejisté situaci povede ke zhroucení křehkého amerického a globálního finančního systému a připraví půdu pro krizi, v níž by občané mohli prosit o nouzovou pomoc v podobě digitálních peněz a velkého resetu. Stojí za zmínku, že každý velký krach amerického akciového trhu od října 1929 včetně let 2007-8 byl důsledkem záměrných kroků FEDu, maskovaných zdůvodněním o potřebě "omezení inflace".

Tentokrát by škody mohly být epochální. V září washingtonský Institut mezinárodních financí odhadl, že globální zadlužení, které zahrnuje dluhy vlád, domácností, podniků a bank, vzrostlo ke konci června o 4,8 bilionu dolarů na 296 bilionů dolarů, což je o 36 bilionů dolarů více než před pandemií. Z toho 92 bilionů dolarů připadá na rozvíjející se trhy, jako je Turecko, Čína, Indie a Pákistán.

Zvyšující se úrokové sazby vyvolají po celém světě krizi z důvodu neschopnosti splácet, protože dlužníci nebudou schopni ufinancovat zvýšený úrok. To záměrně vytvářejí centrální banky v čele s FEDem od své krize v roce 2008 tím, že tlačí úrokové sazby na nulu nebo dokonce do záporných hodnot.