Rusko-čínská aliance v bodě zlomu

Oznámení o schůzce v Pekingu přišlo den po nedělní schůzce ministrů zahraničí zemí G7 v britském Liverpoolu, na níž se opakovala rétorika Washingtonu ohledně údajného ruského vojenského posilování na ukrajinských hranicích a Moskvě bylo vyhrožováno „masivními důsledky a vysokými náklady v reakci na to“.

Samotné setkání G7 mělo být novou ukázkou jednoty Západu proti Rusku a Číně, aby se Západ dostal do popředí. Poprvé se ministerské schůzky G7 zúčastnily také země ASEAN, což je součástí plánů administrativy amerického prezidenta Joea Bidena zahájit nový „indo-pacifický hospodářský rámec“ v rámci obnovené snahy omezit vliv Číny v regionu.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí, velvyslanec Wang Wenbin, v pondělí uvedl, že na virtuálním setkání Si a Putina se očekává „zhodnocení bilaterálních vztahů a výsledků spolupráce v tomto roce, návrh vztahů na nejvyšší úrovni pro příští rok a výměna názorů na hlavní mezinárodní a regionální otázky společného zájmu“.

Velvyslanec Wang očekává, že videokonference Si-Putin „dále posílí naši vzájemnou důvěru na vysoké úrovni, energicky podpoří strategickou koordinaci mezi Čínou a Ruskem „back-to-back“ a silný rozvoj všestranné praktické spolupráce“. A na závěr dodal: „To zajistí větší stabilitu a pozitivní energii pro složité a proměnlivé mezinárodní prostředí.“

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov následně prozradil, že Putin a Si budou během jednání řešit bojovnou rétoriku NATO a napjatou situaci v Evropě. Cituji Peskova:

[Oba lídři] si vymění názory na mezinárodní záležitosti. Poslední vývoj mezinárodních záležitostí, zejména na evropském kontinentu, je nyní velmi napjatý a to rozhodně vyžaduje diskusi mezi spojenci, mezi Moskvou a Pekingem.

Peskov dodal, že Rusko čelí „velmi agresivní rétorice jak ze strany NATO, tak ze strany USA“, o čemž je také třeba diskutovat. Peskov v podstatě zdůraznil, že vznikající napjatá situace na evropském kontinentu opravňuje Rusko ke konzultacím s jeho blízkým spojencem Čínou.

To bezpochyby znamená mimořádný rozměr rusko-čínského spojenectví. Jakou roli, pokud vůbec nějakou, bude Čína ve vyvíjejícím se scénáři hrát, budeme bedlivě sledovat zejména proto, že ve východní Evropě i v asijsko-pacifickém regionu vane vítr dokonalé bouře.

A co je nejdůležitější, spadá dnešní diskuse do rámce plánu rusko-čínské vojenské spolupráce na léta 2021-2025, který obě země podepsaly 23. listopadu? Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se při podpisu dokumentu nechal slyšet: „Čína a Rusko jsou strategickými partnery již mnoho let. Dnes, v podmínkách rostoucí geopolitické turbulence a rostoucího konfliktního potenciálu v různých částech světa, je rozvoj naší interakce obzvláště aktuální.“

Konkrétně Šojgu upozornil svého čínského kolegu Wej Feng-che na stále intenzivnější lety amerických strategických bombardérů v blízkosti ruských hranic. Uvedl, že „tento měsíc deset (amerických) strategických bombardérů nacvičovalo scénář použití jaderných zbraní proti Rusku prakticky současně ze západního i východního směru“ a přiblížilo se až na 20 kilometrů k ruským hranicím.

Šojgu také upozornil na nárůst počtu letů amerických bombardérů nad Ochotským mořem, kde nacvičují odpalování řízených střel, a uvedl, že to představuje hrozbu pro Rusko i Čínu. „V takovém prostředí se rusko-čínská koordinace stává stabilizujícím faktorem globálních záležitostí,“ uvedl Šojgu.

Čínské ministerstvo obrany tehdy ve stručném prohlášení uvedlo, že obě strany budou „pokračovat v prohlubování strategické spolupráce mezi oběma armádami, nadále posilovat spolupráci v oblasti strategických cvičení, společných hlídek a dalších oblastech a nadále přispívat k ochraně základních zájmů Číny a Ruska a k udržení mezinárodní a regionální bezpečnosti a stability“.

Přitom Šojgu mluvil teprve před čtrnácti dny. Deník South China Morning Post o tomto paktu napsal, že se Čína a Rusko „přibližují k faktickému vojenskému spojenectví, které má čelit rostoucímu tlaku Spojených států“.

Podpis cestovní mapy vojenské spolupráce přinejmenším signalizuje ochotu Ruska a Číny odolat tlaku USA a v případě potřeby se spolehnout na společné vojenské síly.

USA nejsou schopny současně vojensky čelit Číně i Rusku, a pokud by tyto země výrazně spojily svou vojenskou sílu a zahraničněpolitické cíle, změnilo by to euroasijskou rovnováhu sil a znevýhodnilo USA.

Spojené státy mají stále nejschopnější armádu na světě a není pochyb o tom, že jsou silnější než samotná Čína nebo Rusko, ale nově nabytá jednota těchto dvou zemí může Washington strategicky vyčerpat.

Lyle Goldstein, odborník na Čínu a Rusko, který do října působil dvě desetiletí jako profesor výzkumu na Naval War College, v pondělí Newsweeku řekl: „Myslím, že Moskva a Peking počítají s tím, že nás (Washington) mohou skutečně udržovat v jakémsi maximálním zmatku, protože obě oblasti jsou od sebe tak vzdálené a síly, které se na nich podílejí, jsou zcela odlišné. Myslím si, že zde vidí zisk v tom, že nás tak trochu táhnou dvěma směry najednou.“

Zajímavé je, že podle Goldsteinova odhadu „Spojené státy nejsou připraveny jít do války na Ukrajině. Nemyslí si ani, že Spojené státy jsou připraveny jít do války kvůli Tchaj-wanu. Za oběma těmito body si Goldstein stojí. Takže dělat obojí, ne, rozhodně ne.“

Vysvětlil, že zejména scénáře pro Ukrajinu a Tchaj-wan „jsou maximálně stresující, protože zahrnují válku vysoké intenzity v extrémně obtížných oblastech proti protivníkům, kteří mají toto jediné měřítko zaměření. Kterýkoli z nich by sám o sobě byl vysoce stresující a řekl bych, že pokud bychom se do něj zapojili, existuje velká pravděpodobnost, že bychom mohli prohrát.“

Ať tak či onak, dnešní videohovor připravuje půdu pro Putinovu návštěvu Pekingu na osobní pozvání Si Ťin-pchinga jako hlavního hosta nadcházejících zimních olympijských her (4.-20. února).

Jak se zdá, osobní setkání obou lídrů, které se uskuteční začátkem února v Pekingu, bude mít velký význam pro globální stabilitu a další upevnění strategického partnerství mezi oběma zeměmi.

Dnešní virtuální schůzka na pozadí rostoucího napětí ve vztazích Ruska s USA je pravděpodobně projevem toho, že si v Pekingu uvědomují, že „pouze spojením sil mohou Čína a Rusko čelit útoku kliky vedené USA a nepropadnout pasivitě“, jak řekl Global Times známý čínský vědec Cui Heng z Centra ruských studií Východočínské normální univerzity.

A aby se nezapomnělo, Smlouva o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, kterou Čína a Rusko podepsaly v roce 2001, zakotvuje, že „Rusko uznává vládu Čínské lidové republiky jako jedinou legální vládu zastupující celou Čínu. Tchaj-wan je součástí Číny.“ Tento pakt je základním dokumentem, na němž je čínsko-ruské spojenectví zakotveno.