USA vyhrály odvolání proti vydání Assange

V lednu okresní soud zamítl americkou žádost o vydání s odkazem na zranitelný duševní stav vydavatele a možnost, že by si v případě brutálních vězeňských podmínek v USA sáhl na život.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu není konečné, protože se proti němu lze odvolat. Assangeova snoubenka Stella Morisová označila toto rozhodnutí za "závažný justiční omyl". Případ byl vrácen westminsterskému magistrátnímu soudu.

BREAKING: High Court decision “Grave miscarriage of justice,” says Julian Assange’s fiancée, as a UK court overturns an earlier decision blocking the extradition of Julian Assange to the United States | @StellaMoris1 #FreeAssangeNOW #AssangeCase pic.twitter.com/Jc98oAfvuP

— WikiLeaks (@wikileaks) December 10, 2021

Vrchní soud uvedl, že se spokojil s ujištěním amerického právníka, že na Assange nebudou v americké vazbě uplatňována takzvaná zvláštní správní opatření (SAM). Dřívější odmítnutí jeho vydání bylo částečně odůvodněno tím, že by mohl být vystaven SAMs. Americký tým během odvolacích slyšení tvrdil, že kdyby americká strana věděla, že se jedná o problém, nabídla by během původního procesu ujištění o opaku.

SAMs jsou zvláštní omezení, která může americký vězeňský systém nařídit vězňům považovaným za nebezpečné. Patří mezi ně izolace od ostatních vězňů v zařízení s maximální ostrahou. Kritici tvrdí, že jsou nelidské a v některých případech se mohou rovnat psychickému mučení.

Assange je v různých formách izolace od června 2012, kdy se ukrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Útočiště mu tam bylo poskytnuto kvůli probíhajícímu procesu vydání na žádost Švédska, které ho v té době chtělo vyšetřovat kvůli obvinění, že měl sex se dvěma ženami, přičemž neměl jejich souhlas s nepoužitím kondomu. Od té doby byla obvinění stažena.

Australan uvedl, že stíhání ze strany Švédska bylo lstí, která ho měla dostat na švédskou půdu, kde by byl vystaven žádosti o vydání ze strany USA. Poté, co se uchýlil na velvyslanectví, porušil kauci, kterou mu poskytla britská justice.

Poté, co se v Ekvádoru ujala moci nová vláda, která následně usilovala o sblížení s USA, se Assangeova situace na velvyslanectví stala nejistou. V roce 2019 vtrhla do ekvadorského velvyslanectví metropolitní policie, Assangeho vyvlekla a vzala do vazby. Byl odsouzen za porušení podmínky kauce (měl se pravidelně hlásit na policii, ale to nemohl udělat, protože by ho okamžitě zabásli, pozn. editora) a uvězněn ve věznici Belmarsh s maximální ostrahou po dobu soudního procesu o jeho vydání do USA.

Během pobytu na velvyslanectví byl Assange tajně sledován, šmírování údajně prováděla bezpečnostní firma najatá k ochraně velvyslanectví a kompromitovaná CIA. Americká špionážní agentura údajně také uvažovala o únosu nebo dokonce o zavraždění Assange poté, co WikiLeaks získala svazek souborů týkajících se hackerských nástrojů CIA, který organizace pro transparentnost nazvala "Vault 7".

USA obvinily Assange z řady trestných činů souvisejících s jeho komunikací s whistleblowery, především s Chelsea Manningovou, která WikiLeaks vyzradila tajné materiály o amerických válkách v Iráku a Afghánistánu. V případě odsouzení mu hrozí až 175 let vězení.

Assangeovi příznivci tvrdí, že je pronásledován za odhalování zločinů vlády USA a jejich spojenců a že země, které ho stíhají, fakticky odrazují od investigativní žurnalistiky v celosvětovém měřítku.