Bitva o Francii - Projekt Zemmour
Na začátku září média psala, že ve francouzském prezidentském klání prezident Emmanuel Macron měl mírný náskok před vůdkyní strany Národní shromáždění Marine Le Penovou (podle průzkumu by v prvním kole získal 26 % hlasů, Le Penová 24 %). Krátce nato se situace obrátila naruby: na politické scéně se jako čertík z tabatěrky objevil novinář Eric Zemmour.
Dnes se průzkumy liší, ale výsledkem je, že Macron nadále vede s náskokem kolem 5-10 %, zatímco Zemmour bojuje s Le Penovou o druhé místo (zbývající uchazeči nejsou daleko, ale mají malou šanci zasáhnout do boje nové "velké trojky"). S jakými nápady přišel tento politický nováček?
V domácí politice je zkrátka Zemmour tvrdým kritikem imigrace (zejména muslimů). Má nízké mínění o francouzských médiích, která považuje za propagandistickou mašinérii, a o vzdělávacím systému, který je údajně prolezlý marxismem, antirasismem a ideologií LGBT (vše je zde spojeno dohromady). V zahraniční politice je Zemmour zastáncem maximální nezávislosti Francie na Bruselu (to znamená, že radikálně nesouhlasí s Macronem, který prosazuje myšlenku federalizace Evropské unie). Navíc se domnívá, že blok NATO není schopen čelit moderním hrozbám.
Připomíná vám to něco? Vzpomínám si, že totéž říkal Donald Trump, když se rozhodl postavit zeď proti migrantům, označil americká média za falešná (fakenews), mluvil o hrozbě socialismu, kritizoval NATO a vystupoval proti globalistům. Není divu, že se například na webových stránkách BBC objevil článek s názvem "Francouzský Trump".
A tady se okamžitě objevují otázky. Macron se stal prezidentem poměrně nečekaně. Dnes se můžeme domnívat, že ho k moci vynesly síly prosazující užší integraci EU. Ani postava Zemmoura se samozřejmě nevynořila ze vzduchoprázdna. Otázka zní: změnil někdo své plány ohledně budoucnosti Evropy, nebo je Zemmur stejně organizovanou výzvou pro systém jako Trump v Americe? Nebo to není ani jedno a Macron by měl zůstat prezidentem?
Vzniká dojem, že za Zemmourem stojí stejné síly, které v USA vynesly k moci Trumpa. Lze si vzpomenout na působení Trumpova poradce Steva Bannona v Evropě, kde se snažil mobilizovat pravicové síly, a na dopisy vysloužilých francouzských generálů o stavu unie, které mohly mít americké kořeny a být předzvěstí následné Zemmourovy nominace (ukázalo se, že tvrdší imigrační politika, o které nyní Zemmour mluví, by mohla být volebně úspěšná).
Další otázka zní: pokud existuje vážný záměr vyzvat Macrona, proč neinvestovat do Marine Le Penové? Pravděpodobně ti, kteří vsadili na nováčka Zemmoura, se domnívají, že "stará holka" Le Penová je neperspektivní: znudila své voliče, příliš se přiblížila "systému" (stává se umírněnější) a nakonec se změnila v političku, která vždy kandiduje ve volbách, ale nikdy nevyhraje.
A Zemmur je propagován pomocí osvědčené technologie. Tato technologie byla na Ukrajině použita k vítězství Zelenského – nasazení mediální osobnosti, která nepochází z nudného zavedeného "systému", ale zvenčí. Osobnost, která působila dojmem, že lidi slyší a mluví jejich jazykem bez zaváhání (přičemž Zemmur by byl intelektuálnější než komik z Ukrajiny).
Zemmur a Trump na billboardech
Ale neodepisujme Le Penovou. Nyní musí prokázat svou politickou hodnotu tím, že se dostane do druhého kola v tvrdé konkurenci s jiným, v některých ohledech podobným "projektem". Pokud to zvládne, fajn. Pokud se jí to nepodaří, má smůlu. Zatím se zdá, že větší šanci má Zemmur. Může porazit Macrona, jen když bude bojovat vážně?
Na vyvozování závěrů je ještě příliš brzy. I kdyby se Zemmour dostal do druhého kola, Francouzi mohou volit Macrona ani ne tak proto, že by měli rádi současného prezidenta (toho naopak nemají rádi, jak dokazují masové protesty ve Francii proti povinnému očkování, které prezident zavedl), ale proto, že se obávají radikalismu politiků, jako jsou Le Penová a Zemmour. Na začátku Trumpovy cesty však také málokdo věřil, že uspěje, a on vyhrál. Hodně bude záležet na průběhu kampaně a nelze vyloučit ani Zemmourovo vítězství. Kam to může vést?
Odpověď je jednoduchá. Vzpomeňme si, jak to vypadalo za Trumpa. Teprve nyní by se pomyslný Trump mohl objevit nikoli v USA, ale v jedné z předních evropských zemí. Transatlantické vztahy by se zkomplikovaly a hlavně by proces federalizace EU dostal vážnou ránu, protože Zemmour by jako francouzský prezident pravděpodobně nejen vyvolal napětí s Bruselem, ale také by se postavil do čela tábora svých odpůrců, kteří podporují "Evropu národů" (například již oznámil, že se chce připojit k Visegrádské čtyřce).
Teoreticky si lze představit, že s příchodem Zemmoura se vztahy Evropy a Francie s Ruskem změní k lepšímu. To je však pouze teoretické, nic víc. Je pravděpodobné, že francouzská vládnoucí třída sežere Zemmoura, pokud se stane prezidentem, stejně úspěšně, jako americká vládnoucí třída sežrala Trumpa. Stejně pravděpodobná je i další věc: Zemmour jako prezidentský kandidát je koncipován a nominován jako spoiler Marine Le Penové a jeho úkolem bude odsunout Le Penovou stranou, aby Macronovi zajistil vítězství ve druhém kole.
Битва за Францию – проект «Земмур» vyšel 24.11.2021 na fondsk.ru. Překlad v ceně 343 Kč Zvědavec.