COP26 a postupné snižování spotřeby uhlí

COP26, neboli konference OSN o změně klimatu ve Velké Británii v roce 2021, měla za cíl "sjednotit svět v boji proti změně klimatu". Řešení se však spíše nedařilo, ačkoli se země většinou snažily prodat závěrečné ujednání jako velký kompromis vyspělé spořádanosti. Předseda COP26 Alok Sharma označil výsledek za "křehké vítězství", výsledek "tvrdé práce" a "skvělé spolupráce" stran.

V paktu je spousta slov, například se v něm uznává "význam nejlepších dostupných vědeckých poznatků pro účinná opatření a tvorbu politik v oblasti klimatu". Znepokojení a nejvyšší znejistění vyjadřují smluvní strany nad skutečností, "že lidská činnost doposud způsobila globální oteplení o přibližně 1,1 °C a že dopady jsou již pociťovány ve všech regionech". Zdůrazňuje se "naléhavá potřeba zvýšit ambice a jednat v souvislosti se zmírňováním změn klimatu, přizpůsobováním se jim a financováním v tomto kritickém desetiletí, aby se odstranily rozdíly mezi současným úsilím a cestami k dosažení konečného cíle úmluvy a jejího dlouhodobého globálního cíle".

Smlouva prošla několika obměnami, vzbudila zájem, vzbudila naději a v některých okamžicích dokonce vyvolala závratný optimismus. První návrh vyzýval smluvní strany, aby "urychlily postupné ukončení využívání uhlí a dotací na fosilní paliva". Časopis The New Scientist považoval jeho podobu za "pozoruhodnou", protože výslovně zmiňuje fosilní paliva, zatímco Ed King z Evropské klimatické nadace naznačil, že je to "poprvé, kdy jsou fosilní paliva zmíněna v návrhu textu rozhodnutí OSN o klimatu".

V závěrečném prohlášení se však objevilo východisko pro země, které stále chtějí udržet uhlí při životě. Strany by mohly zajistit, aby byly přijaty technologie a politiky "pro přechod k nízkoemisním energetickým systémům", rozšířilo se "zavádění čisté výroby energie a opatření v oblasti energetické účinnosti", ale to by také znamenalo "urychlit úsilí o postupné ukončení výroby energie z uhlí bez omezení a postupné ukončení neefektivních dotací fosilních paliv". V rámci těchto opatření by se "cílená podpora" zaměřila na "nejchudší a nejzranitelnější skupiny v souladu s vnitrostátními podmínkami a s ohledem na potřebu podpory spravedlivého přechodu".

A ta slova tam byla do smlouvy vložena se spikleneckou obratností: "postupné snižování". Pružné, otevřené, vstřícné k emitentům a prodejcům. Svět ponechaný divákům. Změnu jazyka podpořila Indie s podporou dalších států závislých na uhlí. Na indického ministra životního prostředí a klimatu Bhupendera Yadava neudělalo vyčlenění uhlí příliš velký dojem, vzhledem k tomu, že předchozí text ohlušujícím způsobem mlčel o zemním plynu a ropě.

Důvody tohoto opomenutí byly dostatečně jasné: země jako Spojené státy nadále živí svůj zájem o investice do těžby ropy a zemního plynu. Dne 17. listopadu Bidenova administrativa uspořádá největší prodej pronájmu ropných a plynových ložisek v historii USA, který se bude týkat 80 milionů akrů u Mexického zálivu. Prezident Joe Biden opět dokazuje, že cokoli udělal jeho předchůdce Donald Trump, dokáže udělat několikanásobně lépe.

Po skončení COP26 Yadav vesele prohlásil, že summit byl pro Indii úspěšný, protože "jsme artikulovali obavy a myšlenky rozvojového světa zcela výstižně a jednoznačně". Jeho země měla lekci pro vyspělý svět ztloustlý určitým životním stylem, jenž bude třeba upravit, aby se vyrovnal s klimatickou krizí.

Byl to háček, na kterém by mohla Módího vláda uplatnit novou poučnou mantru: Život oceňující umírněnost před nadbytkem nebo západní životní styl. "Dnes," prohlásil na summitu premiér Naréndra Módí, "je potřeba, abychom se všichni spojili a jako hnutí LIFE se vydali vpřed." Pravděpodobně měl na mysli hnutí za postupné snižování spotřeby.

Indické hlasy v oblasti boje proti změně klimatu se nevyhýbaly souhlasu se zmírněním formulace o uhlí. Jejich cílem bylo pochybení Spojených států a Evropské unie, které podle Aarti Khosla z organizace Climate Trends "nedodaly slíbených 100 miliard dolarů na financování opatření v oblasti klimatu". Kamal Narayan, generální ředitel Integrované rady pro zdraví a pohodu, navrhl, že použití výrazu "postupné snižování" uhlí namísto "postupného vyřazování" by nemělo být zdrojem obav, vzhledem k tomu, "jaký závazek a vůdčí postavení Indie prokázala při budování infrastruktury pro obnovitelné zdroje energie".

I když to není úplně hudba, zjemnění v závěrečném textu bylo dostatečně melodické, aby bývalý australský ministr pro suroviny Matt Canavan mohl prohlásit, že uhelný průmysl ve Skotsku zvítězil. V rozhovoru pro pořad Today měl hrdě před sebou obrazovku s jednoznačným sdělením: "Glasgow: Obrovské vítězství pro uhlí." Dobrodružné čtení glasgowského textu bylo na místě. Dohoda poskytovala zemím "prostor pro manévrování". "Vzhledem k tomu, že dohoda neříkala, že je třeba uhlí postupně omezit nebo vyřadit, je to pro nás zelená pro otevírání dalších uhelných dolů."

Podle rozkošnicky cynického Canavana nebrala žádná země dohodu vážně, přičemž země jako Indie, Čína a jihovýchodní Asie nenasytně touží po uhlí a jejich "poptávka" je "téměř neomezená". Na Twitteru toto téma zopakoval výzvou k pronájmu planety země s naléhavým vlasteneckým nadšením. "Pojďme tedy kopat a prodávat více nejlepšího uhlí na světě ostatním a vyvést další miliony lidí z chudoby."

Tichomořské ostrovní státy byly rezignované, zklamané a zoufalé. Fidžijský premiér Frank Bainimarama se zmohl jen na křehký optimismus a pochválil "hrdinské úsilí" tichomořských vyjednavačů na COP26. "Cíl 1,5 stupně zanechává myšlenky Glasgow potlučené, pohmožděné, ale živé."

Ostatní státy byly rozzlobeně zaskočeny rozvratem, který je v konečném znění patrný. Mexická vyslankyně Camila Isabel Zepeda Lizama vyjádřila hněv nad tím, že její země byla "odsunuta na vedlejší kolej" v "netransparentním a neinkluzivním procesu". "Všichni máme přetrvávající obavy, ale bylo nám řečeno, že text nemůžeme znovu otevřít ... zatímco ostatní mohou stále žádat o zmírnění svých slibů." Mocenská kabala provedla svůj trik.

Podle aktivistů uhlí nezemřelo, jak sebevědomě prohlásil britský premiér Boris Johnson. "Tohle už není klimatická konference," postěžovala si aktivistka Greta Thunbergová, vytrvalý hlasatel katastrofismu v oblasti změny klimatu. Toto se stalo globálním festivalem zeleného lakování" (zeleného pitvoření, zelené přetvářky.) A zelená přetvářka se snad i jednou vypaří, ale nejdřív budeme svědky ještě hodně mlácení prázdné slámy.