Varšava rozdmýchává vojenskou psychózu na běloruských hranicích

Od 8. listopadu přicházejí z Polska neustálé zprávy o tom, že se na hraniční čáře shromáždily velké skupiny migrantů a chystají se prorazit. V noci z 9. na 10. listopadu se stovkám uprchlíků podařilo překonat plot a proniknout do Polska. Následujícího dne byl podniknut nový pokus; aby jej vojáci zastavili, stříleli do vzduchu. Do východních vojvodství Polska bylo přivedeno celkem 15 000 vojáků, nepočítaje v to pohraniční stráž a policejní síly. Tanky a dělostřelectvo byly k hranicím přesunuty již v říjnu. Prezident Andrzej Duda pořádá mimořádné schůzky s bezpečnostními složkami.

V médiích se zvedla silná informační vlna. Aktivní roli v této kampani hrají polští generálové ve výslužbě. Generál Roman Polko, bývalý velitel speciální jednotky Grom, je přesvědčen, že uprchlíci byli vycvičeni běloruskými speciálními jednotkami. Další generál ve výslužbě, bývalý vrchní velitel pozemních sil Waldemar Sksiczak, ví jistě, že migranti jsou ozbrojeni a mohou kdykoli začít střílet. Mimochodem, právě Ščipčak říká: "Rusové jsou bezohlední. Všechno spálí."

Politici jsou v souladu s generály. Poslanec Sejmu Robert Winnicki, vůdce ultranacionalistického Národního hnutí, prohlásil, že polští vojáci mají zákonné právo střílet na migranty. Premiér Morawiecki není o nic méně rétorický než radikálové.

9. listopadu Morawiecki v Sejmu prohlásil, že migrační krizi vytvořil Kreml, aby demonstroval odhodlání svých plánů obnovit ruské impérium (rozuměj: pohltit Polsko), a Poláci by proti tomu měli bojovat ze všech sil. Morawiecki dokonce Turecku vytkl, že pomáhá "dvěma diktátorům" (Putinovi a Lukašenkovi) organizovat krizi.

Polsko jde ještě dál. Vláda hodlá zcela přerušit vztahy s Běloruskem, uzavřít hraniční přechody a zastavit obchod s východním sousedem. Situace je záměrně přiváděna do varu. Ještě v září mluvčí ministra-koordinátora speciálních služeb Stanislav Zaryn hovořil o "odstřelovačích KGB" a "běloruských výsadkářích", kteří jsou zakopáni na hranicích. V prvních listopadových dnech Poláci zinscenovali novou provokaci: Bělorusko bylo obviněno, že má na polském území ozbrojené pohraničníky. Běloruský chargé d'affaires ad interim byl předvolán na ministerstvo zahraničních věcí, pohraniční stráž požadovala od sousedů vysvětlení. Deník Gazeta Polska Codziennie, který slouží straně Právo a spravedlnost, zveřejnil 4. listopadu velký titulek: "Zelení mužíčci v Polsku".

Od září je v pohraničních vojvodstvích vyhlášen výjimečný stav a opoziční politici a novináři do nich nesmějí.

Nelze přehlédnout, že zhoršení situace na hranicích (skutečné či domnělé) prospívá polským úřadům a osobně Jarosławu Kaczyńskému. Pozice strany Právo a spravedlnost je nestabilní, její ratingy klesají, opozice v podobě Občanské platformy posiluje. Kaczynského strana se snaží zviditelnit a prezentuje se jako ochránce Polska před invazí barbarů. Migranti z Blízkého východu jsou zase vykreslováni jako zoofilové, pedofilové a teroristé. Liberály z Občanské platformy, kteří požadují, aby migranti nebyli biti a nebyl proti nim používán slzný plyn, označují média pracující pro Kaczyńského za "agenty Kremlu" a "Lukašenkovu pátou kolonu".

Hraniční krize má také zahraničněpolitický aspekt. Vztahy Varšavy s Bruselem se v posledních měsících výrazně zhoršily. Postup konzervativců u moci v Polsku dráždí eurobyrokracii a tlak na Polsko roste a hrozí omezením financování z fondů EU. Říjnový summit EU byl bouřlivý, Morawiecki prohlásil, že Evropská komise chce rozpoutat třetí světovou válku, jejímž cílem by bylo Polsko. Za těchto podmínek umožňuje krize na hranicích Varšavě uklidnit konfrontaci s Bruselem.

A kaskadérský kousek se vydařil. Solidaritu s Polskem vyjádřil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a k podpoře Rzeczpospolité vyzval i šéf německého ministerstva vnitra Horst Seehofer. O situaci na polsko-běloruské hranici jednali prezident USA Joe Biden a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. 10. listopadu navštívil Varšavu předseda Evropské rady Charles Michel, který situaci označil za "hybridní a nedůstojný útok" a slíbil Bělorusku nové sankce. EU poskytne Varšavě finanční prostředky na výměnu ostnatého drátu za pevný plot. Půjde o pět metrů vysoký plot podél celé východní hranice Polska.

Zdá se, že Kaczynského režim dosáhl svých bezprostředních cílů. Konflikt s Evropskou unií ustoupil do pozadí, kolektivní Západ nyní "zachraňuje" Polsko. Z iniciativy Francie, Estonska a Irska bude Rada bezpečnosti OSN neveřejně projednávat krizi na polsko-běloruské hranici. Mezinárodní podpora je pro Poláky pokušením vytěžit ze situace maximum. Tentýž Stanisław Żaryń naznačil, že krize se potáhne dlouho.