Hubení střední třídy
4.11.2021 Komentáře Témata: Společnost 816 slov
Jste-li maloměšťáky, máte smůlu. Přišla na vás řada. Příčiny nebývalého zbytnění střední třídy jsou všeobecně známé. Jsou jimi zejména vědecko-technický pokrok, přestěhování výroby do Asie, převedení pracovních sil do služeb a mnohé jiné. Po rozpínání dochází ke smršťování, po vzniku přichází zánik.
Vyhubení maloměšťácké střední třídy je údělem naší současnosti a naší vyspělé západní civilizace. Vyspělé ovšem pouze ke svému zániku. Vědcům a odborníkům, kteří se zabývají vývojem společnosti, je tento proces již dávno zřejmý. Otevřeně se o tomto procesu všude mluví a píše, ale těm, kterých se zejména týká, není příliš zřejmý. Je to pro ně jistě lepší, neboť se tolik netrápí.
Přetvářená masa prožívá své přetváření pasivně. Pouze se snaží unikat z nelibé přetvářecí tísně k libým prožitkům, ale mechanizmy které ji přetvářejí, nijak nepostihuje. Maloměšťák by musel aspoň duševně přestat být maloměšťákem, aby pochopil svůj trudný třídní úděl, a mohl se jej zbavit. Maloměšťák je mdlé pasivní povahy, konzum je mu nadevše, a tak není nijak schopen se svého třídního původu vzdát.
Současná likvidace střední třídy nastala spolu s rychlým rozvojem vědeckotechnického pokroku, zejména informačních technologií, digitalizace, automatizace a umělé inteligence. Tento mohutný vývoj učinil maloměšťáckou třídu zcela zbytečnou a dokonce i škodlivou, a to jak pro ni samotnou, tak pro třídu vyšší i pro životní prostředí.
Střední třída netvoří žádné hmotné a duševní hodnoty, ale pouze se na nich přiživuje. Hodnoty tvoří třídy jiné. Například buržoazie tvoří společenský systém nedotknutelnosti svého sobectví a soukromého vlastnictví, ale střední třída na tomto zřízení pouze cizopasí a přisluhuje. Mouřenín posloužil, mouřenín může jít.
Určitým nedostatkem marxismu-leninizmu byl koncept beztřídní společnosti. Jeho zastánci předpokládali, že vytvořením blahobytných podmínek se pokleslá společnost změní na morální, humánní a inteligentní. Lidé se prý díky blahobytu stanou mravnými, nesobeckými a ušlechtilými bytostmi.
Když se prý všichni občané dobře ubytují, pořádně nasytí, nají, napijí a oblečou, tak začnou filosofovat, vzdělávat se, vychovávat se a zušlechťovat. Povídali, že mu hráli. Toto je evidentní hloupost, která nefunguje například u vyšší třídy. Buržoazie je vzdor luxusním podmínkám svého života pouze doménou zoufalých atrap, sobců, zločinců, lumpů a darebáků. Což světci vždy naopak nezdůrazňovali vzdání se majetku a sobectví? Skromnost, prostota, odříkání a jiné vlastnosti však maloměšťácké třídě vůbec nijak neimponují.
Střední třída trpí komplexy méněcennosti, závidí vyšší třídě její přepych. Lísá se vlezle do její přízně, aby si přihřála svoji polívčičku. Střední třída se lepí na paty jakékoliv vládnoucí třídě, ať tato je nebo bude kapitalistická, komunistická, fašistická, demokratická, americká, ruská, čínská či bůhvíjaká.
Třídní společnost vznikla spolu s rozmnožováním lidstva a je odrazem rozlišení kvalit živlového charakteru kosmické expanze. Vlivem tohoto rozlišení a entropie se všichni lidé se nerodí stejně chytří, životaschopní, zdraví, hezcí, dobří a tak dále. Někteří jsou prostě hloupější, života neschopnější, nemocnější, ošklivější, zlejší a tak podobně. Žádná stejná startovní čára neexistuje. Ta vzala za své při vzniku vesmíru, nebo dokonce i před ním.
Pokud se deprivovaných občanů nedostává, tak je ti nedeprivovaní snadno a rychle vytvoří. Deprivují tím ovšem také sami. Kdo s čím zachází, s tím také schází. K úpadku na nižší společenský (ne)řád nebo zániku společnosti musí být deprivovaná jak třída vládnoucí, tak třída ovládaná.
Společnost zaniká spolu s rozbřednutím a zánikem tříd, jak postupně ztrácí své kvality. Není jistě potřebné zmiňovat například globalizační a multikulturní proces, který provází genderová ztráta mravní a pohlavní čistoty, což předurčuje pokleslou společnost k její likvidaci. Občané ovšem ztrátu své kvality s povděkem vítají, neboť uvolňuje jejich mravní a životní síly. Tyto sice krátkodobě oblažují, ale dlouhodobě umořují zdraví, inteligenci a bytostné kvality.
Rolnická třída vymizela jako nepotřebná. Na obdělávání půdy dnes stačí pouze malé množství technických odborníků. Po zdecimování či vyhubení střední třídy se potřeba obdělávání půdy a počty potřebných odborníků v průmyslovém zemědělství výrazně sníží.
Dělnická třída vymizela podobným způsobem jako rolnická. Byla nahrazena automatickými stroji a počítači. K řízení výroby rovněž stačí nemnoho technických odborníků, přičemž potřeba průmyslové výroby a energií se spolu se potlačením střední třídy také výrazně sníží.
Pro vedení války je dnes živá síla překážkou. Bojuje se za zálohy a nezjistitelným způsobem. U informačních, chemických a biologických zbraní hromadného ničení si nikdo není jist původcem jejich nasazení. A u atomových zbraní to bude úplně jedno.
Vyšší třída se dokáže pomocí malého počtu obslužného personálu a omezené výroby postarat sama o sebe. Střední třídu již nepotřebuje. Zbylá nižší třída (tzv. lumpenproletariát) sejde ze světa spolu s maloměšťáky, na kterých se přiživuje.
O rozpuštění a zničení společnosti nás předem informují již tisíce let před naším letopočtem sepsané Védy. Není to vůbec nic nového. Takových nanicovatých epizod vývoje lidské společnosti bylo již vícero a cyklicky se opakují.
Naše vyspělá západní společnost není a nebyla jediná pod sluncem. Kvůli ní slunce nesvítí. Vzaly za své civilizace a kultury mnohem a mnohem vyspělejší. Pouze o tom ve své namyšlenosti a nabubřelém egoizmu nechceme ani slyšet. Také slyšíte, jak nám pěkně zvoní hrana?