Strýček Sam zanechal afghánský nepořádek Rusku

Většina ze zbývajících 3 000 vojáků v posledních dnech narychlo opustila zemi přes obří leteckou základnu Bagrám severně od hlavního města Kábulu. O tomto významném a zároveň ostudném odchodu, který vyvolává vzpomínky na potupný pád Saigonu, kdy poslední příslušníci americké armády a CIA utekli v roce 1975 z Vietnamu jako krysy z potápějící se lodi, média téměř neinformovala.

Americký prezident Joe Biden již dříve v tomto roce vyhlásil zářijový termín pro stažení sil. K ústupu již došlo a Afghánistán tak čeká nejistá a nebezpečná budoucnost.

Velitel amerických sil generál Scott Miller minulý týden varoval, že Afghánistán nyní čelí nárůstu občanské války, protože bojovníci Talibanu zatlačují afghánské jednotky podporované Washingtonem do stále se zmenšujících městských oblastí, které mají ještě pod kontrolou.

Pro Rusko je matoucí, že Afghánistán se stal oblastí růstu teroristické skupiny Daeš, která zřejmě využila prázdnoty po Američanech a dalších silách NATO. Daeš sdílí s Talibanem podobnou fundamentalistickou islámskou ideologii a existuje důvodné podezření, že mezi nimi existuje určitá míra spolupráce. To naznačuje, že se Afghánistán stane ještě větším útočištěm teroristických sítí, navzdory ujišťování Talibanu, že tomu tak nebude.

Pokud Tálibán a Daeš v příštích měsících ovládnou Afghánistán, což je vzhledem ke slabosti afghánských bezpečnostních sil podporovaných USA pravděpodobné, bude mít Rusko na svém jižním křídle radikální chalífát. Právě proto, aby zabránila takovému ohrožení své národní bezpečnosti, se Moskva rozhodla zasáhnout do syrské války, aby pomohla Asadově vládě porazit džihádisty a zabránila tak migraci podobných bojovníků do svých kavkazských regionů.

Džihádistický problém v Sýrii vytvořily Spojené státy a jejich partneři z NATO jako skrytý prostředek ke změně režimu prezidenta Asada. Ruská vojenská intervence tuto americkou lest zhatila tím, že rozdrtila řadu bojovníků napojených na Dáeš.

Chaotická americká porážka v Afghánistánu nyní paradoxně způsobuje Rusku potenciální bolesti hlavy.

Nikolaj Patrušev, šéf ruské Rady národní bezpečnosti, jednal s Kábulem, aby údajně vytyčil způsoby, jakými může Moskva pomoci udržet stabilitu v regionu. Tyto rozhovory jsou o to naléhavější, že se Američané rychle stáhli.

"Podrobně se diskutovalo o potlačování terorismu a drogové kriminality, jakož i o obchodní, hospodářské a vojensko-technické spolupráci," uvádí se v prohlášení ruské bezpečnostní rady.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rovněž vyjádřil znepokojení nad šířením Daeše v severním Afghánistánu. Lavrov obvinil politiky v Kábulu ze samolibosti při mírových rozhovorech s Talibanem a řekl, že jsou jedním z faktorů, proč se Daeš rozrůstá uprostřed vnitřního chaosu.

Zkušenosti Moskvy s Afghánistánem nejsou šťastné. Když Sovětský svaz v roce 1979 zasáhl, aby podpořil tehdejší spojeneckou vládu v Kábulu proti mudžáhidům podporovaným Spojenými státy (předchůdci Talibanu), vedlo to ke katastrofální desetileté válce, která Sovětský svaz vážně oslabila.

Americké imperiální machinace v Afghánistánu - údajně jako odplata za údajné teroristické útoky na USA z 11. září 2001 - způsobily naprostou katastrofu. Po dvou desetiletích leží Afghánistán v troskách a Taliban je připraven se opět dostat k moci. Nedávná studie Brownovy univerzity odhaduje náklady na válku na 2,26 bilionu dolarů. Tyto náklady budou v budoucnu narůstat v souvislosti s výplatami zdravotní péče veteránům a finančními úroky. Zahynulo více než 71 000 afghánských civilistů. A kvůli čemu? Afghánistán je americká imperiální pýcha a šílený státní terorismus.

Je hořkým důsledkem toho, že zločinné zničení Afghánistánu Washingtonem nyní odkazuje Rusku a dalším sousedním zemím problém národní bezpečnosti. Je lákavé podezírat Američany, že svůj průšvih záměrně přenášejí na Rusko a cynicky si užívají dilema, které Moskvě vnucují.