Operace Barbarossa 22.6.1941
Včera skončil nejdelší den a dnešní noc je nejkratší v roce. Dnes je tomu už 80 let. I tenkrát vycházelo slunce ve 4 hodiny ráno, ale od 3.15 už svítalo. A právě za úsvitu ve 3.15 začal Blitzkrieg, blesková válka, kdy se třímilionové armádní uskupení nacistického Německa a jeho satelitů dalo do pohybu a překročilo v Polsku tzv. „Molotovovu linii“ a jižní hranice SSSR s Maďarskem a Rumunskem. Boje byly plánovány tak, aby cílů války bylo dosaženo do začátku prosince 1941, jinak se Německo dostane do vážných potíží. Hrozbou byla ruská zima a účinný odpor (nezničení) Rudé armády do konce r. 1941.
Síly Německého tažení byly rozděleny do 3 skupin:
- skupina armád sever (tvořena 9. a 4. armádou) vyrazila z německé oblasti Východního Pruska na hlavním strategickém směru na Leningrad, podporovaná ze severu z Finska finskou armádou
- skupina armád střed (tvořena 6. armádou) vyrazila z území Polska na hlavních strategických směrech na Moskvu, a v součinnosti se skupinou armád jih dobít Kyjev a dále jih SSSR ve směru na ropná pole Baku
- skupina armád jih (tvořena 11. armádou a rumunskou armádou) vyrazila z území Maďarska a Rumunska, částečně obcházela Karpaty a útočila na strategickém směru na jih SSSR.
Němci postupovali z počátku poměrně rychle, za měsíc postoupili o 300-600 km. SSSR měl velké ztráty v letectvu, v bojích se projevila kombinace hrubých nedostatků v zásobování, v organizaci velení a v nedostatečných bojových zkušenostech, což mělo za následek značné ztráty v bojích i zajetí v obklíčení. Ale učili se. Velení se zkonsolidovalo, vojáci v bojových zkušenostech brzo dohnali agresora, vlastenecká bojová morálka byla velmi významná a současně nabíhala výroba v evakuovaných továrnách za Uralem.
Vyhlášení „Velké vlastenecké války“ a heslo „Vše pro frontu“ přinášelo výsledky za cenu obrovského úsilí, ale i nezměrného strádání obyvatelstva napadeného státu v továrnách, v týlu i hrdinství vojáků na frontách.
Obě hrozby pro hitlerovské Německo zmíněné výše, se naplnily. Leningrad odolával v obklíčení, v listopadu 1941 museli Němci poprvé ustoupit z Rostova, ofenzíva u Moskvy je vrhla o téměř 400 km zpět. Nastala ruská zima, potíže v zásobování fronty vzdálené 2000 km se obrátily proti agresorovi.
Tak skončil „Blitzkrieg“. Pro hitlerovce následoval Stalingradský kotel a největší tanková bitva všech dob u Kurska, které definitivně zastavily možnost Německých vojsk převzít iniciativu a následovaly ústupové boje až do kapitulace Německé říše v Berlíně.
Pozn.: Při psaní článku jsem narazil na množství trochu jednostranných informací na internetu, které ale všechny mají společné to, že děj popisují, ale nejdou k podstatě a ke skutečným organizátorům toho strašného válečného masakru (2.WW.) Při té příležitosti bych rád upozornil na skvělou knihu N.V.Starikova: Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina, která poodkrývá temné síly, které stály za objevením Hitlera, jeho vyzvednutí k moci v Německu, jeho financování a financování příprav na válku a její směřování a usměrňování k jedinému cíli, a tím bylo zlomení a zničení těm silám (samozvaných ELIT) se nepodřizujícího Sovětského svazu. A také plánu následného, už snadného, osvobození SVĚTA od válkou oslabeného zloducha Hitlera právě těmito silami, které vyjdou - jako dosud vždy „s čistýma rukama“. Ale jejich plán svého konečného cíle nedosáhl. Po přečtení se nabízí jistá analogie i s dnešní dobou COVIDOVOU, což je pro přemýšlivého čtenáře velmi inspirující.



USD
Euro
Libra
Kanadský dolar
Australský dolar
Švýcarský frank
100 japonských jenů
Čínský juan
Polský zloty
100 maď. forintů
Ukrajinská hřivna
100 rublů
1 unce (31,1g) zlata
1 unce stříbra
Bitcoin