Ne-normalizace

Dnešní doba se však vyznačuje pravým opakem. Proto nemohu přítomnost hodnotit jako normální systém určený k normálnímu životu. O normalizaci se říkalo, že se vyznačovala jistou „schizofrenií“. Dnešní doba je rovněž schizoidní, jen v poněkud jiné rovině. Od schizofrenie idejí se přešlo ke schizofrenii přímo existenční. Zatímco tenkrát režim počítal s každým člověkem, dnešní elity nepočítají s celým národem.

Objevují se pojmy jako „nová normalita“ či „nový světový řád“. Upřímně řečeno, tato terminologie na mě působí spíše děsivě, ne náhodou mi připomíná scénáře z různých dystopických her.

Kněz a psychiatr Jaroslav Maxmilián Kašparů rozlišuje mezi tzv. normalitou a přirozeností. Není normální mít 72 pohlaví. Není to totiž přirozené…

Je v zásadě „normální“, že „normou“ se aktuálně stává mnohé, dříve zcela nenormální. Žák hodnotí a poučuje učitele, host vyhazuje vrchního, totalita „human-rightismu“ a globalismu rozbíjí vše tradiční. Rodina jako primárně demokratická i socialistická instituce představuje pro globalisty „přežitek staré normality“.

Definice „normality“ v podstatě neexistuje. Norma se interpretuje jako konsensus „většinové shody“. Snad odtud je odvozeno i adjektivum „normativní“. Norma určuje normativ a naopak. To mě dnes až skoro děsí, odvozuje-li se normativní systém od „nové normality“.

Normální je pro mě zachovávat svůj národ. Národ se zachovává v rodině. Rodina je určena mužem, ženou a dětmi. Rodina rodí děti. Normální? Dnes už ne zcela! Mám pocit, že „nová normalita“ se snaží členy rodiny navzájem rozdělit a rozeštvat. Jak se nedávno objevilo v Německu: „Babička je ne-ekologické prase, protože jezdí na mopedu!“ A z Německa k nám postupuje ledacos a ledakdo… Drang nach Osten 2… ?

Rodinou v širším slova smyslu se přitom může člověku stát i dobrý kolektiv. Dobrý kolektiv se cení nad zlato! V nejširším pojetí můžeme za rodinu považovat též vlast a národní pospolitost.

Dříve si lidé v rodinách při gratulacích přáli i mír. Válka je totiž vůl. A my jsme byli nedobrovolně vtaženi do války. Ve válce umírají nevinní lidé. Každé zabránění válce považuji za nedoceněné hrdinství. Školní učebnice však trochu pohrdají válkami, které nebyly. A dnešní doba tak trochu pohrdá úctou k životu.

Tomáš Garrigue Masaryk (a nejen on) považoval rodinu za základ státu.

Útok na tradiční rodinu vlastně představuje útok na tradiční národ. Všimněme si, jak se fašizuje česká veřejnost. Násilí na ulicích, útoky na rodiče s malými dětmi ze strany bezpečnostních složek - jenom kvůli absenci roušky - mi připadají jako z Německa konce třicátých let. Jen proto, že na volném prostranství někdo nemá roušku, je deklasován na „Untermensche“. Lidská důstojnost zde nic neznamená?

Němečtí Freikorps mlátili Židy (nejen až při tzv. křišťálové noci) nemající žlutou hvězdu. Čeští „příslušníci“ zaklekávají rodiče od dětí (před jejich dětmi) nemající roušku či respirátor… V Praze si prý nějaký gang vybíjí frustraci na kolemjdoucích, kteří nemají nasazenou roušku… Fašizace jako vyšitá!

Zoufalost končí před budovou ministerstva, kde se zastřelí člověk, jenž už nemůže dál. Kde jsou dnes ti tzv. obhájci lidských práv s apelem na Palachův čin? Nepřipomíná letošní rok něco z minulosti? Zoufalí lidé dělají zoufalé věci.

Už zase stojí Češi proti Čechům. Nad námi podivně létají a krouží podivná letadla jako nad „Covidovým protektorátem“. Chemtrails? Dává to nějaký smysl? Čáry za letadly dlouho zůstávají. Před rokem 1989 tam ty čáry nezůstávaly. Kondenzační čáry nám zatemňují oblohu a možná i život. Je třeba tyto důkazy dokumentovat.

Otázkou zůstává, jakou roli hrají v dnešní „z-ne-normalizované“ době tzv. 5 G sítě. O jejich vlivu na lidské zdraví se v mainstreamu nic nedozvíme. Proč se ve městech kácí stromy, které jsou zdravé a nikoho neohrožují? Vadí zřejmě 5 G vlnám. Odbor pro zeleň nenávidí zeleň.

Dalším nenormálním jevem jsou záležitosti kolem parazitologické podstaty covidu. Ivermektin? Anti-parazitikum? Léčí covid? Je tedy covid parazitologické onemocnění? Třeba jde o biologickou zbraň v biologické válce.

Naplňuje se vize Orwellova románu 1984. Systém totální kontroly. V Agendě 2050 se nepočítá s přežitím slovanského obyvatelstva. Slované si vyjdou ven z obchodu bez roušky, a hned je jejich slovanští bližní fyzicky bijí. Nenormální! Až sem to došlo.

Mám strach o přežití Slovanů. Vlivem islamizace, živené západní Evropou, se vytěsňuje slovanský duch. Ve školství je slovanský duch vytěsňován tzv. plagismem. Mráz přichází tentokrát z Aspenu. Místo koblih letos prvo-vol-ič dostane maturitu do kapsy. Brain-washing útočí.

Skandální protilidový covidově-autoritativní režim, hrající špinavou hru při biologické válce, právě vrcholí. Ne-normalizace přituhla a brzy začnou „čistky a prověrky“. Půjde především o prověrky charakterové, v nichž se česká veřejnost rozdělí na „sráče“, šedou zónu a novodobé disidenty covid-protektorátního režimu.

Bezpáteřnost a bezzásadovost se stává normou, jak dokazují mnozí vládní představitelé.

Přitom v českém národě najdeme tolik poctivých a obětavých lidí!

Chtěl bych vzdát hold všem, kteří zachraňují lidské životy. Jsou to pro mě novodobí váleční hrdinové, v této „covidové válce“. A my všichni se stáváme jen nevinnými rukojmími - oběťmi cizího boje.

Kdybych to měl shrnout a zobecnit, tak soudobý systém je anti-křesťanský a anti-humánní. Zřejmě proto jsou trnem v oku novodobým covid-pohlavárům a covid-protektorům tradiční křesťanské svátky. Velikonoce nebudou normální, teď už začínají vadit i pomlázky. Antikrist má dnes svého agenta ve Vatikánu…

Za „neo-normální“ je pokládáno vše nenormální, vše proti lidské přirozenosti. To je ve fatálním důsledku protilidské. Kde zůstal Kantův kategorický morální imperativ? Nebo - prostě jen - čisté svědomí…

Identita člověka začíná a končí s identitou jeho lidství. Pro lidství v „nové normalitě“ však korporace neznají slitování!

Zvítězí ještě „normální svět“ v říjnových volbách? Rozhodně by v nich měly posílit strany či hnutí bojující za tradiční normální svět a český národ. Vždyť zdravý rozum volá po národních vládách! Jenže v této době se zdá být všechno naopak…

Probuďme sebe i druhé! Někdy mám podezření, že už částečně probuzení jsou, ale odmítají pohlédnout do „nahé reality“. Jenže realita si nás stejně vždycky najde. A pak už může být pozdě. Je na čase sundat růžové brýle Mámení…

Pravda bolí, a nemá dnes takové mediální public relations, ale jednu přednost nikdy neztrácí. Je očistná a v dlouhodobém horizontu uzdravuje duši.

A tak se ze mě asi stane novodobý „nepřizpůsobivý občan“. Nemíním se přizpůsobovat nové normalitě! Sice možná - dočasně - nezvítězím, ale zachovám si tvář. Sebeúcta mi dává duchovní sílu a pomáhá v beznaději.

Ne-normalizace mě „ne-z-ne-normalizuje“!!!