Právní novela státu New York, ze které skutečně mrazí

Zvláště pozorně by dle mého měli číst zastánci vládních restrikcí, kam až moc státu, utržená ze řetězu, může dojít...

Jan Tománek

Kam až lze zajít?

Mgr. Sabina Králová (autorka je překladatelka a tlumočnice)

S velkým znepokojením sleduji situaci kolem očkování, covid pasů a plánovanou diskriminaci neočkovaných, která eskaluje. Kladu si otázku, zda skutečně chceme ustoupit vydírání, kterému se politicky korektně říká „bonifikace“ nebo „benefitizace“ očkování, a vzdáme se práva na svobodu a rovnost, a to u onemocnění, jehož smrtnost je podle dostupných údajů 0,3 % (1). Rychlost, s níž se nám vše mění před očima, je překotná, a kdyby nám někdo před rokem řekl, kam až lze zajít, málokdo by věřil. A ono může být opravdu zle, mnohem hůře, než si dovedeme představit. V současné době už jsou totiž někde přijaty nebo přijímány zákony, které jsou v naprostém rozporu s lidskými právy tak, jak jsme je dosud znali.

V jednom z australských svazových států, Západní Austrálii, byla v září 2020 přijata novela zákona o veřejném zdraví z roku 2016, která mimo jiné umožňuje nařídit očkování a dává policii či jiné pověřené osobě právo příslušného člověka zadržet, zajistit jej, převézt jej do místa, kde má očkování podstoupit, použít donucovací prostředky, aby mohl být naočkován, a sundat z něj veškeré oblečení, včetně spodního prádla. Totéž platí pro nařízení vyšetření, sledování a léčby, pro které je též možné použít nedobrovolné zadržení a donucovací prostředky, včetně sejmutí veškerého oblečení, a to i spodního prádla. (§ 158 Public Health Act 2016)

Velmi nebezpečný je též připravovaný zákon, který leží ve výboru Sněmovny (Aseembly) státu New York v USA. Jedná se o návrh zákona A416 o přemístění osob s infekčním onemocněním, osob, které se dostaly do kontaktu s infekčním onemocněním, a přenašečů infekčních onemocnění, kteří jsou potenciálně nebezpeční pro veřejné zdraví. (Návrh zákona A416)

Podle dostupných zpráv guvernér státu New York (člen Demokratické strany) tlačí na urychlené přijetí tohoto návrhu.

Jde se o novelu zákona o veřejném zdraví, která dává guvernérovi nebo jím pověřené osobě v případě vyhlášení nouzového stavu v důsledku epidemie jakékoli infekční nemoci právo nařídit přemístění jednotlivce či skupiny osob do detenčních zařízení či jejich zadržení v detenčních zařízeních.

Zadrženy mohou být osoby či skupiny osob, které jsou infekční, jsou přenašeči infekční nemoci, nebo se dostaly do kontaktu s infekční osobou, pokud jsou nebo mohou být nebezpečné pro veřejné zdraví a mohlo by dojít k vysoké nemocnosti či vysoké úmrtnosti. Zadrženy však mohou být i osoby, u nichž je na něco takového pouze podezření, a to vše na základě příkazu guvernéra státu New York.

Zadržené osoby  mají právo na vlastní žádost vyjádřit se ke svému případu, pouze pokud je jim nařízeno zadržení kratší než 3 pracovní dny. Při zadržení delším než 3 pracovní dny mohou zadržení požádat o propuštění, na což musí guvernér nebo jím pověřená osoba reagovat a do 3 pracovních dnů podat žádost o soudní příkaz schvalující  zadržení. Zároveň musí požádat o zrychlené řízení.

Zadržení se však může vléct dlouhé měsíce a prakticky není časově omezeno. Návrh zákona stanoví, že takto zadržované osoby nesmí být bez příslušného soudního příkazu v žádném případě zadrženy déle než 60 dní. Pokud bude soudní příkaz povolující zadržení vydán, musí guvernér požádat o přezkoumání takového zadržení do 90 dnů po jeho vydání a poté do 90 dnů po každém následujícím soudním přezkoumání….

Zadržení mají právo na právní zastoupení a na jejich vlastní žádost jim bude zajištěn přístup k právnímu zastoupení v míře, která je za daných podmínek proveditelná.

Návrh zákona obsahuje ustanovení, které guvernérovi a jeho pověřeným osobám umožňuje dle jejich vlastního úsudku vydat příkaz k vyšetření, léčbě, ale i vakcinaci v případě infekčního onemocnění a tento příkaz vynucovat.

Za zmínku rozhodně stojí §2 tohoto návrhu, který stanoví, že se s okamžitou účinností povoluje doplnění, novelizace či zrušení jakéhokoli pravidla či právního předpisu nezbytného pro implementaci tohoto zákona v den nabytí účinnosti.

Výše uvedené zákony jsou důkazem toho, kam až lze dojít. Nezapomeňme na zkušenosti, které Evropa v minulém století s lágry a zneužitím zdravotní péče udělala.

Jízda na vlně dlouhodobě udržovaného strachu, kterou živí mnohá média, je minimálně cestou k ekonomické likvidaci země, v horším případě do konců, které nechci ani domýšlet.

Rozmysleme si, zda v zemi, kde jsme zažili dlouhé roky nesvobody, v zemi, kde lidé byli perzekuováni za svou odlišnost, děti nemohly studovat, pokud byli jejich rodiče z jakéhokoli důvodu nepohodlní, kde byli lidé umlčováni, pokud projevili jiný názor, chceme jít cestou omezování svobod a dělení lidí na kasty – na očkované a neočkované, kdy očkovací průkaz bude potenciálně propustkou k práci, sportu, ale třeba i vzdělání.

Z historických zkušeností víme, kam až dělení a označování lidí může dojít. Víme, že důsledky mohou být tragické.