Bachař v zastoupení: Zamítám kauci pro Assangeho

Bývalý velvyslanec ve Velké Británii Craig Murray, aktivista za lidská práva a vysloužilý zpravodaj, informující o případu Assangeho, byl původně ve svém sloupku zcela nadšený. Napsal: „Naprosto očekávám, že Julian bude tento týden propuštěn na kauci, a bude se čekat na pravděpodobné odvolání USA proti zablokování extradice.“ Dále uvedl, že nabyl „silný dojem, že Baraitserová zamýšlí poskytnout kauci a chce, aby rozhodnutí bylo neprůstřelné.“

K tomu však nedošlo. Ve středu 6. ledna byla zamítnuta žádost o propuštění Assangeho na kauci, kterou podal tým jeho právníků. Právní zástupkyně vlády USA Clair Dobbinová postavila případ obžaloby na silné pravděpodobnosti, že by vydavatel mohl uprchnout ze spárů britských úřadů, i když se USA snaží podat odvolání k Vrchnímu soudu. „Na základě jeho minulosti odvozujeme, že půjde až do krajností, aby uprchl.“

Fóra by tento pochybný úsudek uvítala: například Mexiko nabídlo „ochránit Assangeho politickým azylem“. Obhajoba by stejně tak dobře mohla namítnout, že by kvůli chatrnému zdraví neutekl, ale mohli by si tím být jistí? „Riziko útěku“ nemá mnoho společného s duševní pohodou. Vzpomeňte si, naléhala, co udělal během soudního řízení ve Švédsku, kdy „bezohledně“ porušil důvěru těch, kdo zaštítili propuštění na kauci. Ti, kdo se za něj zaručili, jako například vévodkyně z Beaufortu, Tracy Worcesterová, také nedokázali zajistit, aby se Assange v roce 2012 dostavil k soudu. Mějte se na pozoru, varovala dále Dobbinová, před zlověstnými sítěmi agentů, které by mohl vyzvat, aby mu pomohly zmizet. Koneckonců WikiLeaks umožnil uprchnout Edwardu Snowdenovi.

Tón a vystupování Dobbinové - ponuré a presbyteriánské, jak to popsal Murray - byly zcela odsuzující. Stála si za tím, že „jakákoli představa, že by se morální nebo zásadové důvody dotýkaly svědomí pana Assangeho, se ukázala jako zcela neopodstatněná“. A měla toho ještě hodně co říci, neboť prakticky všechno, čemu se obžaloba podvolila - že bránící příčinou je duševní zdraví a riziko, které pro něj představuje vězeňské zařízení v USA - Baraitserová akceptovala.

Pokud jde o to, zda bude odvolání úspěšné, byla Dobbinová přesvědčena, že obžaloba něco má. Soudkyně, jak uctivě uvedla, chybovala v právní otázce, neboť uplatnila nesprávné hodnocení vězeňských podmínek, které na Assangeho čekají. Hodnocení není o tom, zda opatření, přijatá americkými vězeňskými úřady, mu znemožní spáchat sebevraždu; zásadní otázka spočívá v tom, aby orgány přijaly taková opatření, která by snížila tuto možnost. Dobbinová, jež si zopakovala svou roli v napadání různých svědků obhajoby, kteří vytvořili obraz ohyzdného nebezpečí, které na Assangeho čeká, včetně věznice ADX se super maximální ostrahou v Coloradu, uvedla své přesvědčení, že americký systém v této zkoušce obstojí.

Dobbinová obešla tyto důkazy ze strany obhajoby, podpořena tím, co během soudu poskytl americký právník Gordon Kromberg, a argumentovala tím, že nebylo vykonáno důkladné posouzení zařízení z hlediska zacházení a vězeňských podmínek.

Baraitserová prokázala vstřícnost vůči fackujícím prohlášením Dobbinové. „Navzdory souboru návrhů, které obhajoba nabízí, jsem utvrzená v tom, že by mohl uprchnout.“ Poté, co zamítla vydání Assangeho, okamžitě zavrhla své vlastní rozhodnutí v záchvatu dickensovské jurisprudence. „Historie tohoto případu je dobře známá... Assange využil kauci a zůstal na ekvádorském velvyslanectví, aby zabránil extradici do USA.“ Assange zůstane ve vězení Belmarsh až do vyřízení odvolání ze strany amerických úřadů.

Ve svém pondělním rozsudku Baraitserová vzala na vědomí náznaky potenciálního pokusu o spáchání sebevraždy Assangeho během pobytu ve věznici Belmarsh. Zpráva soudního rozhodnutí potvrdila, že 5. května 2019 „během rutinní kontroly cely, ve které je výhradně Assange, nalezl vězeňský dozorce ve skříni půlku žiletky, ukrytou pod spodním prádlem“. Baraitserová dokonce na základě posudku svědka obhajoby, profesora Michaela Kopelmana, akceptovala, že nález žiletky nebyl pouze „disciplinárním přestupkem“, ale jedním z „mnoha faktorů, naznačujících depresi pana Assangeho a riziko možného spáchání sebevraždy“.

Ve středu však byla naladěná jinak. Byla lhostejná k tomu, jaké důsledky bude mít opětovný pobyt Assangeho ve vězení s maximální ostrahou, kde si odpykávají tresty ti nejhorší vězni v Británii. Pokračovala dlouhým výčtem popření závažnosti nemoci covid-19 ve vězeňském systému Spojeného království, odpálkovala tvrzení právního zástupce obhajoby Edwarda Fitzgeralda QC, že přímo ve věznici Belmarsh bylo potvrzeno 59 případů, a že vězení bylo uzavřeno. Dobbinová v tomto bodě protestovala a ukázala e-mail, který zaslal vězeňský úřad předchozí den ve 22:49, že byly vráceny pouze 3 pozitivní testy na covid pro věznici Belmarsh.

Výsledkem je, že s Assangem je nadále tvrdě zacházeno, čelí brutálním žalářním podmínkám, zatímco čeká na další krok amerických žalobců, a to navzdory tomu, že si již odpykal trest za nedodržení kauce. Zkroušený Murray napsal: „Julian žije svůj život v podmínkách, které jsou trýznivé a složité.“

I přes banální krutost středečního soudního řízení se objevila alespoň špetka naděje pro Assangeho. G. Zachary Terwilliger, americký právník pro východní obvod Virginie, který projednává stíhání, přiznal, že si není jistý, co udělá Bidenova vláda. V rozhovoru pro NPR Terwilliger prohlásil, že jakékoli rozhodnutí ohledně Assangeho bude „spočívat na prostředcích a na tom, na co soustředíte své síly“. Ale nebude se snažit to zjistit: advokátní kancelář Vinson & Elkins zaujala vyčkávací pozici.

Spojené království, které přijalo pozici jako žalářník v zastoupení Washingtonu, se rozhodně nevzdá své odporné a špinavé role. Duševní pohoda a zdraví Assangeho bude i nadále ohrožováno jeho pobytem v nejhorším britském vězení, kde si naprosté zoufalství, jak sama Baraitserová uznala, může vybrat svou daň.