Kdo nejenergičtěji ze všech hromadí zlato?

Před 50 lety patřily do TOP 10 Belgie, Velká Británie, Portugalsko. Dnes v seznamu nejsou, zato v něm najdeme Čínu, Japonsko a Indii.

Oficiální zlaté rezervy států (začátkem roku, v tunách)

* Údaje ze začátku r. 1980. Údaje za r. 1970 chybí.
Zdroj: World Gold Council 

Takové země jako USA, Německo, Francie, Itálie, Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie, Velká Británie, Portugalsko, Španělsko, Rakousko, Švédsko a další evropské státy, a také Jihoafrická republika a Austrálie za půl století snížily své rezervy zlata. K prudkému snížení rezerv došlo zvláště v Belgii (5,75krát), Jihoafrické republice (4,73x), Velké Británii (3,86x), Austrálii (2,66x), Nizozemsku (2,59x), Švýcarsku (2,33x) a Španělsku. (1,57x).

Ve Francii se množství zlatých rezerv snížilo 1,29x, ale při vyjádření v absolutních hodnotách toto snížení ukázalo obrovské množství 702,5 t. V USA došlo ke snížení 1,23x a absolutní hodnota byla gigantická – 1 705,7 t. Zde jsou absolutní hodnoty snížení zlatých rezerv některých dalších států za posledních 50 let (v tunách): Švýcarsko – 1 387,0; Belgie – 1 079,2; Nizozemsko 975,7. Tímto způsobem jen v pěti západních zemích (USA, Švýcarsku, Belgii, Nizozemsku, Francii) dalo celkové snížení zlatých rezerv dohromady v součtu 5 850,1 t.

Se snižováním oficiálních zlatých rezerv vedoucích západních zemí docházelo zároveň k růstu těchto rezerv u některých jiných států. Mezi TOP 10 se objevila Ruská federace, Čína, Japonsko, Indie. V Rusku nárůst rezerv činil za období 2010 – 2020 1 510,8 t (zvýšení 2,92x). Čína za tu dobu své rezervy zvýšila o 894,2 t (zvýšení 1,85x).

V Indii docházelo ke zvyšování rezerv zlata víceméně rovnoměrně po celé období zmiňovaných 50 let. Zato v Japonsku se projevil „kvantový skok“ v 70. letech 20. století (1,6x), potom se už hodnota množství rezerv měnila jen nepatrně.

Zeměmi, které zvyšovaly zásoby zlata za půl století nejrychleji ze všech, jsou Indonésie (zvýšení ze 3,5 na 67,4 tun), Jižní Korea (ze 3,0 na 104,4), Filipíny (ze 49,8 na 197,9), Tchaj-wan (ze 72,9 na 422,7), Saudská Arábie (ze 105,8 na 323,1), Turecko (ze 112,9 na 602,7). Největší absolutní přírůstek rezerv v rámci skupiny nových „zlatých“ států předvedlo Turecko: za půl století navýšilo své zlaté rezervy o 489,8 t. Následuje Tchaj-wan (nárůst o 349,8 t), Saudská Arábie (o 217, 3 t), Filipíny (o 148,1 t), Jižní Korea (o 101,4 t).

Do skupiny nových „zlatých“ států by měly být určitě započítány také země Uzbekistán a Kazachstán. Nemáme však o těchto zemích údaje za rok 1970. V r. 2020 výše zlatých rezerv v Kazachstánu činila 380,4 t, v Uzbekistánu 330,6 t a tyto státy zaujímaly 14. a 15. místo v rámci hodnocení zemí podle množství zlatých rezerv. Na dalších příčkách se ocitla Saudská Arábie (323,1 t) a Velká Británie (310,3).

Několikrát jsem už psal, že snížení zlatých rezerv vedoucích západních zemí za posledních 50 let bylo zapříčiněno pokusy peněžních úřadů těchto zemí srazit cenu za drahocenný kov na světových trzích. Rezervy centrálních bank a měnových fondů byly utráceny za účelem intervencí na trhu se zlatem. Pro tyto záměry byl vydán tajný zlatý kartel Доллар США проигрывает золоту — Фонд стратегической культуры (fondsk.ru) , a od konce 90. let 20. století byla ve Washingtonu uzavřena dohoda mezi centrálními bankami vedoucích západních zemí o prodeji zlata z rezerv. Každých pět let se podepisovaly nové dohody, nazývaly se „Washingtonskými dohodami“. V rámci těchto úmluv byly prodány velké části kovu z rezerv Švýcarska, Velké Británie, Nizozemska a Francie. Posledním cílem tohoto prodeje (zlatých intervencí) bylo zadržování růstu cen za drahocenný kov. Pokud by začala cena zlata růst, zasadilo by to ránu americkému dolaru.

Pro země, které zvýšily zlaté rezervy, bylo cílem dosáhnout diverzifikace mezinárodních rezerv, snížit závislost na dolaru a vyhnout se riskování, spojeného s možnými ekonomickými sankcemi Washingtonu (zlato disponuje vysokou imunitou vůči sankcím).

Nyní několik slov o spolehlivosti statistiky oficiálních rezerv zlata. Můžeme se vážně domnívat, že v trezorech americké státní pokladny (především ve Fort Knoxu) je mnohem méně drahocenného kovu než se tvrdí oficiálně. Skoro 70 let se neprováděl audit oficiálních zásob zlata v USA, ačkoliv to rok co rok vyžadují mnozí kongresmani a senátoři. Existuje podezření, že americké zásoby zlata jsou dávno rozprodány a ve Fort Knoxu jsou uloženy wolframové cihly, pokryté tenkou vrstvou zlata (wolfram stejnou hmotnost jako zlato, proto při vážení cihly nelze prokázat falzifikát).

Ještě méně jasno máme v dalších rezervách – u soukromých firem, bank, jiných právnických osob a také občanů. Statistika je velmi nedůvěryhodná. Máme údaje o rezervách zlata investičních fondů a burzovních indexových fondů (Exchange Traded Funds – ETF), svázaných se zlatem, ale jen o těch největších.

Dnes je po světě několik desítek ETF, které se specializují na investice do drahocenného kovu (v USA, Velké Británii, Švýcarsku). Největšími fondy v USA jsou (v závorce – výše rezerv zlata na začátku května r. 2020, v tunách): SPDR Gold Shares (1056,2); iShares Gold Trust (422,1); Sprott Physical Gold Trust (64,4); SPDR Gold MiniShares Trust (37,5); Aberdeen Standard Physical Gold Shares (32,9). Ve Velké Británii: iShares Physical Gold ETC (202,4); Invesco Physical Gold ETC (198,6); WisdomTree Physical Gold (146,7); Gold Bullion Securities Ltd (84,0); WisdomTree Physical Swiss Gold (54,2); BullionVault (41,9). V Německu: Xtrackers Physical Gold ETC EUR (64,7); Xtrackers Physical Gold Euro Hedged ETC (59,2); Xtrackers Physical Gold ETC (24,5). U prvního z výše uvedených amerických fondů jsou rezervy zlata srovnatelné s oficiálními rezervami zlata Švýcarska (1040 t, červenec r. 2020).

Za celý r. 2019 bylo do zlatých burzovních fondů nakoupeno 659 t zlata. Celkové množství zlata v ETF činilo na začátku r. 2020 2 885 t. Podle údajů Světové rady pro zlato měly rezervy zlatých burzovních fondů v půlce roku 2020 objem 3 tisíce 620 t (cenově vyjádřeno – 205, 8 mld. dolarů). To je více, než oficiální zlaté rezervy Německa (3 362 t v září r. 2020).

Nejmlhavější je prezentace úřadů, statistických služeb a odborníků o části zlatých rezerv, kterými disponují občané. Žádná oficiální statistika neexistuje. Pro získání představ o celkovém množství fyzického zlata v osobním vlastnictví je nutné spokojit se s hodnocením expertů. Takové zlato může vystupovat v různých formách, jako např.: zlatnické výrobky, mince, cihly a jiné formy (zlatý šrot, zlatý písek, zlatý drát). Podle mého zkoumání je dnes největší množství fyzického zlata v osobním vlastnictví (bez uložení v bance, fondech atd.) v Indii, Číně a Turecku.

V Indii je vlastnění zlata a jeho používání jako tezauračního prostředku (spoření bohatství) tradicí, která je zde od pradávna. Indická vláda ocenila celkové úspory obyvatelstva v r. 2016 na 20 tisíc tun zlata. Je zajímavé, že těžba zlata v Indii tvoří jen 2-3 t za rok; skoro všechno zlato se do Indie dováží (legálně i nelegálně), průměrně 700 – 800 t za rok.

Kdysi byla nepochybnou rekordmankou v množství soukromých rezerv zlata Čína, která obchodovala s Evropou prostřednictvím Hedvábné stezky, přičemž čínský export převyšoval import. Aktivní saldo tohoto obchodu spočívalo v tom, že do Číny přitékalo zlato (tehdy to byly peníze, obsluhující mezinárodní trhy). Na začátku 19. století se v Číně nakupilo gigantické množství zlata, včetně toho, které vlastnilo obyvatelstvo, ale opiové války, poté japonská intervence vedly k tomu, že Čína utratila gigantické zásoby zlata; ani obyvatelstvu skoro žádné zlato nezůstalo.

Během posledních dvou desetiletí Číňané začali opět intenzivně hromadit zlato. Včetně sektoru domácností. Čína má obrovské výtěžky zlata (první místo na světě – výtěžek za rok je 400 – 500 t). Kromě toho Čína zaujímá první místo na světě v importu zlata a za hranice země vytěžené zlato téměř nevyváží.

Zde je příklad za rok 2018. Roční výtěžek – 404 t. Export – 17 t. Import – 1506 t (značnou část tvoří dodávky z Hong Kongu). Přírůstek rezerv NBK (podle oficiálních údajů) je okolo 200 t. Až na zlato, zakoupené Centrální bankou zůstává skoro 1700 t k nabídce drahocenného kovu na vnitřním trhu. Kam to všechno jde? Čínská statistika přesné informace neposkytne. Experti se přiklání k tomu, že část tohoto kovu jde na doplnění čínských zlatých rezerv, ale neprojevuje se v oficiální statistice. Druhá část slouží k doplnění zlatých rezerv občanů. Podle různých propočtů představuje objem takových zásob 5-10 tisíc t.

A teď o Turecku. Tradice hromadit zlato a používat ho jako prostředek k tezauraci se v Turecku projevuje ještě výrazněji než v Indii. Turecká média informovala, že v rukách obyvatel je asi 5 tisíc t drahocenného kovu. Těžba zlata v Turecku není až tak významná. Poptávka po zlatu je v rámci vnitřního trhu pokryta na úkor importu. Díky objemům zakoupeného zlata na světovém trhu patří Turecko do skupiny vedoucích dovozců. Zde jsou údaje o importu zlata touto zemí za poslední roky (t): r. 2016 – 106,2; r. 2017 – 370,0; r. 2018 – 202,3; r. 2019 – 159,6; r. 2020 (leden – říjen) – 231,5. Celkem představoval dovoz zlata do Turecka za necelých 5 let 1069,6 t. Průměrně se za rok získá asi 220 t. Gigantické objemy! Přitom Turecko v hodnocení světových ekonomik zabírá až 19. místo.

A ještě jedna věc. Turecko nemůžeme srovnávat s Čínou a Indií, co se týče počtu obyvatelstva. V Indii, jak jsme už říkali, jsou soukromé úspory odhadovány na 20 tisíc t při počtu 1 353 ml. celkového obyvatelstva. V Turecku soukromé úspory zlata tvoří asi 5 tisíc t při počtu 82 ml. obyvatel. To znamená, že v Turecku připadá v přepočtu na jednotlivce více než čtyřnásobné množství zlata oproti Indii: více než 60 g oproti méně než 15 g.

V Turecku dnes můžeme sledovat rychlé znehodnocování národní měny – liry. Tato skutečnost také prudce urychlila poptávku obyvatelstva po zlatu, přičemž se převážně nejedná o zlatnické, ale o zlato investiční. Světová rada pro zlato nedávno zveřejnila čtvrtletní zprávu Investment | World Gold Council o trhu se zlatem za období červenec – září r. 2020. Ve zprávě je uveden seznam zemí, kde byla poptávka po investičním zlatu ve formě fyzického kovu ve 3. čtvrtletí r. 2020 největší. Podle objemu nákupu investičního zlata Turecko zabralo druhé místo po Číně (úměrně 48,5 t a 57,8 t). Indie je na třetím místě (33,8 t).