Sociální média tvrdě proti Trumpovi

Tvrdý zákrok ze strany Twitteru, Facebooku a YouTube proti spekulacím o volebním podvodu a „vměšování do voleb“ a dalším „informacím, jejichž záměrem je podkopat důvěru veřejnosti ve volby nebo jiné občanské procesy“ (jak uvedl Twitter), představuje překvapivý obrat o 180 stupňů od způsobu, jakým podporovaly - dokonce posilovaly - spekulace o údajném vměšování Ruska do voleb v USA v roce 2016.

Největší ironie zřejmě spočívá v tom, že současná úroveň vměšování do voleb ze strany establishmentu sociálních médií - což předčí cokoli, co trolí farma Internetové výzkumné agentury (IRA) zvládla v roce 2016, a to o mnoho stupňů - by byla nemožná bez hysterie, vytvořené právě na těchto platformách, kde novináři zpochybnili poctivost letošních voleb. Platformy sociálních médií by z toho nikdy nevyvázly tak hladce, pokud jde o čtyřleté období aféry Russiagate, kdyby utlumovaly tok informací na takové úrovni, na jaké to dělají během letošních voleb.

Twitter od roku 2016 neustále zpřísňuje svoji politiku ohledně „volební poctivosti“ v reakci na nepodložená obvinění, že sociální média posloužila jako živná půda pro „ruské roboty“ a trolly, kteří nějakým způsobem přesvědčili obrovskou masu amerických voličů, aby v tom roce hlasovali pro republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Platforma nyní slibuje, že odstraní „neověřená tvrzení“ o volebních podvodech nebo vměšování se do voleb - teprve nyní, když celé čtyři roky zde kolovala neověřená tvrzení o vměšování Ruska do voleb, která vedla k tomu, že se mnoho obyčejných Američanů začalo obávat toho, co by stalo s jejich drahocenným hlasem, kdyby cenzoři nečekali v záloze a neutlumili chybné názory.

Také Facebook se přeměnil na křižáka, bojujícího za volební poctivost, a využil tvrzení o vměšování Ruska jako odrazový můstek. V zápletce, kterou by Hollywood odmítl kvůli tomu, že je přitažená za vlasy, expertka na „volební poctivost“ Anna Makanjuová dříve pracovala jako speciální politická poradkyně ohledně Evropy a Eurasie pro bývalého viceprezidenta (a současného demokratického prezidentského kandidáta) Joe Bidena. Je také nejvýše postavenou nerezidentní členkou proválečné expertní skupiny Atlantická rada, podporované aliancí NATO, která od roku 2018 spolupracuje s Facebookem na „obraně demokracie“ - opět to bylo založeno na nepodložených obviněních, že Trumpova kampaň tajně uzavřela dohodu s Ruskem, aby Trump ukradl v roce 2016 volby.

YouTube se chová podobně, přinutil „autoritativní zdroje“, aby šly po krku uživatelům (pokud by chtěli sledovat CNN, zapnuli by si televizi, a nepřihlásili se na YouTube) a připlácnuly varovné štítky o automatickém monitorování u obsahu, který se týká kontroverzních věcí.

Všechny tři platformy onálepkovaly „státem řízená média“ a potlačily jejich dosah - v mnoha případech vytvořily mezery pro média, provozovaná Spojenými státy nebo jejich klientskými státy, a učinily falešná tvrzení o „redakční nezávislosti“, jako kdyby hlavy států Ruska, Íránu, Číny a dalších špatně smýšlejících států dýchaly na krk jednotlivým autorům. Avšak dokonce i soukromá americká média jsou nyní umlčována, pokud příběhy, které zveřejňují, mají snahu sdělovat nechtěné pravdy o tom pomazaném - Bidenovi - nebo jeho synovi, jehož laptop inicioval zcela šokující a přehnaně drsnou cenzurní epizodu v rámci předvolebního klání. Zastírací manévr, jak se říká, je vždy horší než samotný zločin.

Kvůli multiplatformním drastickým omezením ohledně zpochybňování volebních výsledků, nehledě na to, jak pofiderním, samotný prezident USA nemůže ani upozornit miliony svých podporovatelů na obvinění z volebních podvodů ve státech, které se v roce 2020 staly klíčovým bojištěm voleb: Georgie, Pensylvánie, Michigan, Wisconsin a Arizona. Polovina jeho nejnovějších tweetů je ukryta za „varování“, které uživatelům brání v komentování nebo přeposílání. Dokonce i tříslovné sdělení, napsané velkými písmeny, „STOP THE FRAUD“ (ZASTAVTE PODVOD), bylo prohlášeno za příliš citlivé a nevhodné pro uživatele.

STOP THE FRAUD!

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) November 5, 2020

Nějaká část obsahu či celý obsah, sdílený v tomto tweetu, je sporný a mohl by být matoucí a zavádějící ohledně voleb nebo jiných občanských procesů.

ZASTAVTE PODVOD!

Twitter, Facebook a YouTube deklarovaly následně po Trumpově vítězství v roce 2016 ve svém poslání, že budou bojovat proti „dezinformacím“ uprostřed mlhy pochybností o volební poctivosti. Jejich směřování v posledních čtyřech letech však dalo jasně najevo - stejně jako odhalení, že více než 95 procent politických příspěvků, které vytvořili zaměstnanci všech tří společností, směřovalo k demokratům - že nejsou nestranní, ani objektivně přihlížející, ale že jsou snaživými vojáky v informační válce Demokratické strany. Zjevnost, s jakou bojují, popuzuje prezidentovy příznivce, kteří - poté, co jim jsou každý den smazávány tweety, není jim umožněno dostat se na svůj účet, nebo mají jakékoliv jiné těžkosti - jsou sami připraveni jít do války.

A o to právě jde. Vzhledem k tomu, jak málo rozdílů by skutečně existovalo mezi politikami obou prezidentů, je jasné, že celá tato pompa „rozděl a panuj“ je zacílena spíše na podporovatele obou kandidátů - z nichž mnozí mají odlišné názory na to, jakým směrem by se měly USA ubírat. Nicméně pokud by si však tito příznivci mohli v klidu porovnat svůj názor na to, v čem vidí problémy americké společnosti, zřejmě by si uvědomili, že mají mnohem více společného mezi sebou, než s lídry svých stran. Z toho vyplývá, že pokud má vládnoucí establishment přežít, musí si jít voliči po krku. Vzhledem k letošním volebním výsledkům si bude tato vládnoucí třída užívat dlouhého a spokojeného života.

Poznámka editora

Doposud to bylo tak, že pokud se hovořilo o cenzuře, bývalo to spojováno jednoznačně se státní mocí. Existuje vžitý termín policejní stát, pod kterým si představujeme stát, ve kterém policie nebo jiné represivní složky státu hlídají a omezují svobodu slova. Nyní se dostáváme do zcela nových teritorií, kdy svobodu slova neomezuje stát, ale zdivočelá, z řetězu utržená, arogantní sociální média - což jsou jednoznačně soukromé podniklatelské subjekty. Dostáváme se do světa, ve kterém korporace začínají mít neomezenou moc nejen nad životy jedinců, ale přímo nad státy a jejich nejvyššími představiteli. Soukromý podnik si dovolí cenzurovat prezidenta USA a -- prochází mu to! A to je docela vážná věc. V podobném duchu nedávno psal i Marián Kechlibar (tady, tady) ve svém inteligentním blogu. Rozhodně to je fenomén, který by si zasloužil pozornost. Obrana totiž bude velmi těžká.