Pokrytectví a spěch západních výrobců vakcín

Favorité z USA a západní Evropy, kteří se snaží vyvinout vakcínu proti koronaviru - Pfizer, AstraZeneca a Moderna - zveřejnili zkušební protokoly v reakci na rostoucí znepokojení veřejnosti ohledně rychlého rozvoje slíbeného zázračného léku na koronavirus. Ukazuje se, že kladou ohromný důraz na to, aby byli první, jimž příslušné regulační orgány zajistí nouzové schválení, což zároveň naznačuje, že cílem společností je spíše maximální zisk, než zajištění fyzického zdraví stovek milionů lidí, kteří budou mít zájem o očkování.

Ruská vakcína Sputnik V byla před několika měsíci v západních médiích podrobena ostré kritice právě kvůli získání takového nouzového schválení. Je ironií, že stejné noviny, které veřejně odsoudily takzvané „anti-vakcíny“ jako „nepřítele“ a požadovaly jejich zablokování kvůli ohrožení veřejného zdraví, koketovaly s podobnou rétorikou, aby zpochybnily bezpečnost ruské vakcíny.

Tento skepticismus však nevyprchal, protože firmy, jako Moderna a AstraZeneca, snažící se protlačit vakcíny s nevyzkoušenými mechanismy dávkování a nezanedbatelnými potížemi s vedlejšími účinky, spurtují do cíle. Zatímco média nadále zpochybňují tempo operace „Warp Speed“, kterou zahájil americký prezident Donald Trump, a časového harmonogramu pro vývoj nové vakcíny, jejich kritika se nevztahuje na samotné farmaceutické společnosti.

Tato neochota je možná pochopitelná, vzhledem k úloze, kterou hraje farmaceutická lobby Big Pharma při financování amerických médií prostřednictvím svých reklam. Avšak zjevná propast mezi tím, jak západní média uvádějí své obavy ohledně ruské populace - která, jak se zdá, s tím souhlasí, a neměla by být podrobena očkování předtím, než bude provedeno velmi důkladné testování bezpečnosti vakcíny - a jak jsou lhostejná vůči Američanům (nebo Britům, kteří se již spálili, když rychle zavedli vakcínu během debaklu s prasečí chřipkou v roce 2009), by mělo zvednout nejedno obočí.

Klinické protokoly, které byly dosud zveřejněny, však nemají problém s upřednostňováním rychlosti před bezpečností. Například společnost Pfizer zahrnuje několik „prozatímních analýz“ - předběžná hodnocení mají ukázat „co nejrychleji je to možné během ničivé pandemie, zda naše vakcína splňuje přísné standardy, stanovené FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv v USA, pozn. překl.).“ Za normálních okolností zahrnuje testování vakcín sledování pacientů mnoho let po podání poslední vakcíny, aby byla jistota, že nedochází k žádným pozdním projevům vedlejších účinků.

Tato strategie odráží postup, který byl použit v souvislosti s remdesivirem, velmi drahým lékem, který jeho výrobce Gilead a americký koronavirový pověřenec Anthony Fauci vnucovali jako zázračný lék na koronavirus, a to navzdory nedostatku klinických důkazů, že zachraňuje životy. Dokonce i deník USA Today - který je stěží skeptikem ohledně farmaceutického konglomerátu - zpochybnil minulý měsíc rozhodnutí FDA rozšířit nouzové povolení na užívání remdesiviru pro všechny hospitalizované pacienty, včetně dětí. Všímaví lékaři si povšimli, že první testování léku remdesivir si dalo změnit své klinické koncové body - ze smrti na krátkodobé pobyty v nemocnici - což umožnilo propagátorům této vakcíny oznámit své vítězství.

Společnost Moderna v evidenci za minulý měsíc uvedla, že vydělá přes 8 miliard dolarů, pokud jejich vlastní, značně experimentální složení vakcíny získá nouzové schválení do konce tohoto roku. Navzdory hrozivým klinickým výsledkům firma začala chrlit miliony dávek léku, které měly být odeslány v červenci, a chlubila se tím, že si snad vydělá dost na to, „aby byla schopna očkovat vakcínou všechny obyvatele v USA“. Zatímco Moderna hovoří o „robustní“ imunitní reakci, podle výsledků testů, zveřejněných v červenci, vyplývá, že injekce vyvolala nežádoucí účinky u všech účastníků testování, kteří dostali dvě injekce s dvěma nejvyššími dávkami.

Společnost AstraZeneca byla donucena zveřejnit během víkendu svůj vlastní klinický protokol poté, co druhý účastník testů onemocněl vzácným zánětem páteře. Již předtím však byla společnost obviněna z toho, že se u prvního postiženého pacienta objevila nediagnostikovaná roztroušená skleróza. Tento test stanovuje nízkou hranici 50% účinnosti, což by mohlo usnadnit cestu k nouzovému schválení, ale pravděpodobně to nepomůže uklidnit znepokojené příjemce vakcíny.

Ruská vakcína Sputnik V podstupuje poslední schvalovací testy a je nyní distribuována učitelům a lékařům, teprve v příštím roce bude určena pro širokou veřejnost. Prezident Vladimir Putin ji teatrálně nabídl kolegům na zasedání Organizace spojených národů, které proběhlo na začátku září, přičemž zmínil, že již provedl nějaké soukromé šetření.