Americe se nedaří zastavit růst převahy ČLR

Spojení mezi družicemi zajišťuje laserový paprsek, který přenáší obraz, zvuk a další informační data ve vesmíru. Laserový mechanismus disponuje vysokou rychlostí přenosu dat, stabilní bezporuchovostí, poměrně malými systémovými terminály, nízkou hmotností a spotřebou energie. Tisková agentura Sin-chua píše: „Družice „Xinyun-2 01“ a „Xinyun-2 02“ otestovaly klíčové technologie pro mezidružicové laserové spojení. Informovala o tom čínská kosmická společnost Sanjiang (China Space Sanjiang Group Co. Ltd). Tyto dvě družice, určené pro realizaci čínského projektu rozvoje Internetu věcí, spustily oboustrannou telekomunikaci, která se vyznačuje souvislým procesem spojení a stabilitou telemetrie“.

Čistě technologicky laserové spojení mezi družicemi umožňuje značně snížit závislost systému skupiny družic na pozemní síti, omezit potřebný počet pozemních základen a výdaje na jejich stavbu a také prakticky bez omezení rozšiřovat zónu signálového pokrytí (tj. realizovat globální kontrolu).

Úspěch čínských vědců a inženýrů dokážeme lépe ocenit, když si připomeneme, že před pouhými 40 lety HDP Číny činil 190 miliard dolarů a během 20 let vzrostl na 2 triliony. Za tu samou dobu v Číně 18krát vzrostl počet vědeckých výzkumů. Navíc během dvou let ČLR předstihla USA a stala se největší ekonomikou světa podle výše HDP v přepočtu na kupní sílu jüanu. Od toho dne, píše kalifornská Quora, “tato kinetická energie posunuje Čínu kupředu, ačkoliv se USA zoufale snaží využít všech triků, aby zpomalily růst převahy Číny“.

Aby dostala z chudoby a nouze více než půl miliardy svých občanů, vytvořila Čína největší střední třídu na světě a největší vnitřní trh, který svou velikostí odpovídá 20 % světového. V oblasti vzdělávání Čína předběhla USA 10tinásobně. Každoročně zakončí úspěšně vysokoškolské studium více než 8 milionů studentů, v oblasti vědy a techniky pracuje více než 100 milionů lidí. Dokonce Japonci, tito věrní spojenci Washingtonu a Východní Asie, začínají uvažovat: není na čase vsadit na čínský výzkum a vývoj (R&D) místo na americký?

Údaje, získané agenturou Nikkei Asian Review, ukazují, že ze všech publikovaných vědecko-technických studií na světě patří 19,9 % čínským vědcům a technologům. Američanům 18,3 %. Za 2 roky (2016-2018) bylo v Číně publikováno 305 927 studií, v USA 281 487 studií. V Německu (třetí místo) 64 041 studií (4,4 %). Na čtvrtém místě je Japonsko (64 874 vědeckých studií). V japonském Národním institutu vědecko-technické politiky (National Institute of Science and Technology Policy) si všímají, že příprava vědecko-výzkumných prací byla vždy hlavním barometrem rozvoje „a Čína předstihla Ameriku“ v této oblasti. „Počet výzkumných studií, vytvořených v Číně bude mít výrazný vliv na její vojenskou a podnikatelskou aktivitu“.

Kvalita čínských výzkumů ve vědě se přiblížila k americké. Z 10 % nejvíce citovaných studií na světě je téměř čtvrtina amerických – 24,7 %. Čína zaujímá 22 %. Z jednoho procenta nejcitovanějších studií tvoří 29,3 % americké a 21,9 % čínské. Rozdíl není velký a stále se snižuje. Přitom oblasti zájmů v USA a ČLR jsou odlišné. Čína dominuje v přírodních vědách, chemii, inženýrství, výpočetních technologiích a matematice. Američané se soustředí na klinickou medicínu a fundamentální vědu.

Hybnou silou vědy v jakékoliv zemi jsou investice do vědecko-výzkumných a experimentálně-konstruktérských studií (R&D) a růst počtu vědců. V r. 2019 zvýšil Peking financování R&D o 10 % až na 554 milionů dolarů. USA vydaly na tyto účely 581 milionů, ale investice do vědy v porovnání s předchozím rokem vzrostly pouze o 5 %. Výdaje Číny na vyšší vzdělání od r. 2000 vzrostly více než 10krát, USA je za tu dobu zvýšily pouze 1,8krát. Číňané mají do budoucna daleko lépe našlápnuto než Američané. Peking je připraven zvýšit v r. 2020 výdaje na vědu od 1,5 % do 2,5 % HDP, což se přímo projeví na počtu vědeckých pracovníků v zemi – teď je jich 1,87 milionů (v USA – 1,43 mil.).

Britský deník Financial Times navrhuje spolupráci s Číňany a nepřerušovat s nimi kontakty. Nyní jsou dvě hlavní technologické velmoci, Amerika a Čína, vzájemně úzce propojeny a rozdíl přinese těžký ekonomický dopad pro stovky amerických technologických společností. Ta samá společnost Apple, která sahá k hranici tržní ceny 2 trilionů dolarů, se spoléhá na Čínu jako na svou výrobní základnu. Pětina každodenního prodeje Applu připadá na Říši středu (Čínu). Pět amerických firem na výrobu mikročipů – Nvidia, Texas Instruments, Qualcomm, Intel a Broadcom, mají každá tržní hodnotu více než 100 miliard dolarů a čtvrtinu až polovinu čipů prodávají Číně.

Nezisková organizace Project Syndicate píše: „Čína je už rovnoprávným účastníkem soutěže ve dvou programech – tržní a národní bezpečnosti a vytvoření umělé inteligence“. Při počtu obyvatelstva, který je 4krát vyšší než v USA, odpadá sama od sebe otázka o tom, kde bude největší vnitřní trh pro umělou inteligenci. K tomu také čínská vláda označila umělou inteligenci za prvořadou prioritu ve vědě a technice.

K tomu dodám, že Peking zdvojnásobil půjčky 68 státům, což je srovnatelné s výší půjček, které jim poskytla Světová banka. A nestyděl se naopak uložit sankce 11 americkým politikům a vůdcům organizací, kteří se vměšují do záležitostí Hong Kongu. Vedení Pekingu v oblasti ochrany státních zájmů pevně odolává.