Čína ztrácí šance na to, aby z jüanu vytvořila rezervní měnu

Konflikt mezi Spojenými státy a Čínou roste

Pokud bude znovu zvolen americký prezident Donald Trump, bude považovat kroky Číny na mezinárodní scéně za největší výzvu zahraniční politiky pro Washington, řekl ministr zahraničí Michael Pompeo ve středu na videokonferenci.

Konflikt mezi těmito dvěma největšími světovými ekonomikami začal v podobě obchodních válek. V minulém týdnu Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým ukončil zvláštní status Hongkongu v reakci na přijetí bezpečnostního zákona pro toto město, který Peking zavedl. Peking tak ztrácí v podobě Hongkongu status měnového „okna do světa“, protože nejnovějším krokem Washingtonu je uvalení finančních sankcí na čínské úředníky a banky, které s nimi obchodují.

Podle časopisu South China Morning Post může rozhodnutí Washingtonu ohrozit snahy Pekingu o prosazení jüanu jako mezinárodní měny.

Čína si uvědomuje ohrožení svého blahobytu

Noviny citovaly Zhou Lina, bývalého zástupce šéfa Mezinárodního odboru pro spolupráci Komunistické strany Číny, který uvedl, že je na čase, aby se Čína zbavila amerického dolaru v očekávání naprosté patové situace.

„S využitím výhody monopolního postavení dolaru ve světě budou Spojené státy představovat stále vážnější hrozbu pro další rozvoj Číny,“ řekl Zhou.

K tomu je však nutné zpochybnit dominantní roli amerického dolaru v globálním měnovém systému, který spočívá v ekonomické, vojenské a institucionální síle Spojených států a je posílen výběrem bank, obchodníků a investorů z celého světa. Má Čína příležitost to udělat?

Hongkong je finanční jádro Číny

Jüan coby globální rezervní měna nabral na síle po globální finanční krizi v roce 2008. Peking rozšířil používání jüanu v mezinárodním obchodu a na poli investic, vytvořil mezinárodní platební jüanový systém, podepsal bilaterální měnové swapové dohody (dvojitá transakce, kdy po určité době partnerská banka znovu prodává stejné množství měny) s téměř 40 centrálními bankami po celém světě a podpořil myšlenku vytvoření zcela suverénní měny, založené na zvláštních právech čerpání (SDR), což je nástroj Mezinárodního měnového fondu.

Hongkong, jehož měna (hongkongský dolar) se liší od měny pevninské Číny, byl první, kdo začal realizovat pekingský globální plán na internacionalizaci jüanu.

Maloobchodníci a směnárníci v Hongkongu, sloužící turistům z „pevniny“, začali přijímat jüan dříve, než ostatní, a mechanismus Stock Connect umožnil cizincům investovat do akcií a dluhopisů „pevninské Číny“ prostřednictvím Hongkongu a začal nabízet kanály pro investice do „offshore“ jüanu (k platbám za transakce zahraničního obchodu, investice, půjčky a devizové trhy).

Hongkong byl pro Čínu odrazovým můstkem pro snadný přístup na světové trhy. To se dramaticky změní kvůli sankcím.

Kdo pomůže Číně vytvořit z jüanu rezervní měnu?

Tommy Wu z organizace Oxford Economics řekl pro deník South China Morning Post, že Čína chce nadále podporovat používání jüanu i mimo Čínu, zejména v zemích, přidružených k projektu Nová hedvábná stezka, ale nebude schopna získat jiné země v hromadném měřítku.

Podíl jüanu v současné době nepřesahuje deset procent světových bankovních rezerv a navzdory růstu čínské ekonomiky lze jen stěží očekávat, že se tento podíl v blízké budoucnosti zvýší. Alternativní ekonomičtí partneři Číny nemají velké hotovostní rezervy a v globálním obchodu mají jen malý význam.

Podíl jüanu se může zvyšovat za pomoci centrálních bank v regionu - mohou zvýšit objem čínské měny ve svých rezervách, ale nepřinese jim to příjem. Naopak utrpí ztráty, protože Peking uměle snižuje kurz jüanu. Například Centrální banka Ruska, která v roce 2019 investovala do jüanu, ztratila kurzový rozdíl v částce 1,8 miliardy dolarů.

Měna je lákavá pouze tehdy, když je její emisní stav odolný vůči finanční krizi. Důležitý je také přístup k finančním aktivům, která zajišťují pohodlné obchodní a finanční transakce. Koronavirová pandemie jasně ukázala, že Čína postrádá finanční stabilitu. Navrch toho všeho Čína ztratila globální přístup k jüanu prostřednictvím Hongkongu.

Poznámka editora

Já myslím, že to autorka vidí zjednodušeně. Juan by se nestal rezervní měnou ani kdyby nevznikl problém Hongkong. Prostě proto, že juan nikdo nechce. Není atraktivní. A naproti tomu navzdory všem příšernostem, které se z USA valí, je jejich měna pořád jediná možná. Částečně ze zvyku, částečně kvůli nutnosti držet dolarové rezervy pro nákup nafty (Američané dali po papuli každému, kdo se pokusil tento zvyk změnit), částečně z hlouposti a částečně z tlaku finančního pupku světa v Londýně a Basileji, kde se tyhle věci probírají a řídí.