Politici nejsou schopni řešit zásadní civilizační krizi jinak než jejím utajováním
16.7.2020 Komentáře Témata: Biologické zbraně 1586 slov
Rychlý vývoj vědeckého výzkumu mozku, podpořený miliardovými investicemi ze strany vlád vedl od začátku 21. století k rozvoji nového vědního oboru – neuroetiky. Věnují se mu vědci, kteří jsou seznámeni s vývojem výzkumu mozku a uvědomují si rizika, které toto poznání přináší pro život společnosti. Profesor Georgetownské university a pracovník americké výzkumné vojenské agentury pokročilých technologií DARPA James Giordano navrhoval v článku v časopise Bulletin of the Atomic Scientists (Biletén atomových vědců), aby americká vláda sledovala neurologický výzkum na vědeckých i průmyslových pracovištích na celém světě a zabránila tak vývoji neurozbraní. Vyjádřil také názor, že by americká vláda a její spojenci měli podpořit rozšíření mezinárodní dohody o zákazu vývoje biologických zbraní i na neurozbraně. V závěru článku připustil, že v tomto směru nevyjadřuje názory agentury DARPA nebo amerického ministerstva obrany. Jako zaměstnanec agentury DARPA přitom musel vědět, že například americká CIA ale i další vojenské agentury na těchto zbraních pracují už od 50. let minulého století. Mluvit o tom ovšem jako zaměstnanec amerického státu kvůli zachování státního tajemství nesměl. V článku jenom napsal, že státy vývoj neurozbraní zahalují uplatňováním zákonů o dodržování státního tajemství.
Doktorka Sarah Lisanbyová z Národního ústavu pro výzkum duševního zdraví v americkém státě Maryland dokáže magnetickou stimulací mozku vyvolat pohyby v různých částech těla, kterým člověk nemůže zabránit. K tomu stačí vyslat do těch částí mozku, které ovládají pohyby těla, frekvence magnetických pulsů, které odpovídají frekvencím činnosti neuronů v těchto místech v mozku a na pacientově vůli už nezáleží, jaký pohyb jeho tělo provede. Existuje řada technologií, jak ovládnout činnost lidského mozku a lidského chování a myšlení i na dálku, ale zůstávají v utajení, protože vlády nejsou ochotné přiznat občanům, že mají tyto technologie k dispozici. Je jim totiž jasné, že by občané žádali jejich zákaz. Existenci těchto zbraní přiznal v roce 2016 jen polský ministr obrany). O několik měsíců později, když se novináři ptali, jestli ministr obrany splnil svůj slib a byla ustavena vyšetřovací komise, která se měla zabývat stížnostmi polských občanu na to, že jsou vystavováni elektromagnetickým útokům, odpovědělo jim ministerstvo obrany, že se jedná o státní tajemství, spojené s obranou státu.
Robert MC Creight, který pracoval 35 let na americkém ministerstvu zahraničí, mimo jiné i jako americký vyjednavač pro kontrolu zbrojení při OSN, napsal: „Který národ by váhal vyvinout a použít zbraň, která by dokázala ovládat, formovat nebo přetvářet lidské myšlenky a činy... Moc ovlivňovat nebo řídit myšlenky a chování druhých, aniž by si to uvědomovali, překračuje práh v lidském chování a kriminálním jednání, na který jsme nikdy předtím nenarazili ani ho nezkoumali... Můžeme vědět, jestli k občanským povstáním, státním převratům, městským nepokojům nebo pohraničním vzpourám došlo přirozeně nebo byly vyvolány zvenčí?“. A dodal, že k výrobě neurozbraní nejsou nutné tak rozsáhlé vědecké znalosti a znalosti technologických postupů jako třeba k výrobě atomové bomby. I on, stejně jako James Giordano vyjádřil přesvědčení, že musí být uzavřeny mezinárodní dohody, které by zabránily zneužívání výsledků výzkumu mozku k deformování svobodné vůle lidí. Napsal: „Je faktem, že pokud nebude vyvinut a schválen globálně vynutitelný mechanismus provádění kontroly výzkumu v oboru neurovědy a jeho výsledků, nebude k dispozici žádná záruka“.
Profesor filosofie a psychiatrie na prestižní německé universitě v Heidelbergu Thomas Fuchs zase napsal: „Badatelé začínají identifikovat mozkové procesy, které jsou vztažené ke zkušenostem a konceptům jako je svobodná vůle, jednání, morální úsudek, jáství a osobnost. Zároveň se tyto procesy stávají čím dál přístupnějšími specifickým modifikačním metodám“ a „nové metody a techniky tím, že odhalují neuronální souvztažnosti osobní identity, vyvolávají problémy v otázce individuálních práv na soukromí, nezasahování a neznásilňování“ [osobní identity].
Askin Sokmanová, která se na istanbulské univerzitě zaměřuje mimo jiné na mezinárodní bezpečnost a kontrolu zbrojení, napsala v článku „Využití nanotechnologií a technologií neurovědy v boji proti terorismu“, že neurotechnologie „může být použita k likvidaci schopnosti nepřítele bojovat, k ovládání chování davů při psychologických operacích a k tomu, aby byl nepřítel přinucen vzdát se bez boje “. A pokračovala: „Nově vyvinuté technologie ukazují, že můžeme číst myšlenky... Je možné získávat informace pouhým pozorováním zadržených teroristů a používáním přístrojů, které nám umožňují číst jejich myšlenky“.
Už v roce 1997 vydal Ústav strategických studií při americké Vysoké škole vojenské studii, ve které byl popsán následující obraz budoucnosti: „Po celém světě byli pomocí všeobecné integrované databáze vyhledáni ti, kteří by mohli podporovat povstání. Byli zařazeni do kategorií ˇmožný' nebo 'aktivní' a pro každého byla individuálně vytvořena a soustředěna na něj sofistikovaná počítačová simulace osobnosti“. Na systému vyhledávání těchto lidí už se v USA pracuje.
Tyto metody ovládání lidského myšlení zvenčí mohou být využity i v reklamě. Skupina kanadských a amerických vědců napsala, že už bylo založeno nejméně deset společností, jejichž výslovným cílem je „využít těchto pokročilých technologií k tomu, aby začaly nabízet neuromarketing“.
Člověk a jeho „svobodná vůle“ se tak může snadno stát předmětem manipulací státních i průmyslových a obchodních organizací nebo zahraničních tajných služeb. Skutečnost, že se existence těchto zbraní nezveřejňuje, jenom přispívá k dojmu, že vlády směřují k jejich použití a chystají se proměnit občany v otroky (nebo podle termínu ruského politika Vladimíra Lopatina z přelomu tisíciletí „bioroboty“), kteří budou naplňovat představy elit o dalším vývoji lidstva. Kdyby tomu tak nebylo, musely by vlády být schopné se dohodnout na mezinárodním zákazu zbraní umožňujících dálkové ovládání činnosti lidského mozku. Zatím ale využívají toho, že občané o existenci těchto zbraní nejsou informováni a protože o nich nevědí, nevyvíjejí ani žádný tlak, směřující k jejich zákazu. Na zákonech, které by používání těchto prostředků zakazovaly, ani na jejich mezinárodním zákazu proto nepracují.
Mezitím pokračuje vývoj výzkumu mozku skoro zběsilým tempem. Vědci pracují na silikonovém čipu, který obsahuje živé neurony, který by mohl být vložen do mozku a jeho prostřednictvím by potom v mozku mohly být vytvářeny falešné vzpomínky (v roce 2016 už vědci vyvolali v mozcích myší falešné vzpomínky pomocí elektrod).
Podle neziskové organizace Ústav elektrických a elektronických inženýrů (IEEE) , která se zaměřuje na vývoj technologií, prospívajících lidstvu, byl už v roce 2018 vyvinut na universitě v americkém Berkeley „stimulační prach“, což jsou částečky o rozměru asi 3 až 4 menším než je zrnko rýže, které obsahují piezo krystal, který funguje jako anténa. Tento „prach“ je možné dopravit do mozku a potom s ním komunikovat prostřednictvím počítače a napájet ho pomocí ultrazvuku. Potom je schopen „číst“ činnost mozku a také jí řídit a například zabraňovat epileptickým záchvatům nebo srdeční arytmii. Když vědci tuto částečku umístili na pohybovém nervu krysy, byly schopni pohybovat její nohou nezávisle na její situaci nebo vůli.
Společnosti, provozující mobilni telefonii zase pracují na přístrojích, které by přenášely činnost mozku přímo do mobilních telefonů a počítačů a na Internet. Zapisovat své myšlenky bez použití klávesnice a proměňovat myšlenky v akce počítače bez použití myši nebo klávesnice, to povede nepochybně ke zrychlení všech činnosti. Lidé, kteří budou chtít být efektivní ve své duševní práci se nebudou moci vyhnout použití těchto technologií, protože by jinak neobstáli v konkurenci.
Vědci pracují i na vývoji „nanobotů“ - částic, které by se dostaly do krve a potom udržovaly mozek v kontaktu s internetem, odkud by mohl čerpat znalosti bez další námahy s učením a pod. Profesor mechanického inženžýrství na univerzitě v San Diegu James Friend věří, že efektivní používání nanobotů začne být možné už za dva roky až za pět let. V úvahách o šesté generaci mobilních telefonních sítí, která by se měla začít realizovat během deseti let, se už s propojením mozku s internetem počítá. Přitom pátá generace mobilních sítí už je projektována tak, že nebude možné uniknout z jejího dosahu.
Jakmile se ale mozek připojí na Internet, bude i zpětně ovladatelný z Internetu. Rozhodnou se politici zakázat ověřitelným způsobem dálkové ovládání činnosti lidského mozku a zpětné působení z internetu na činnost lidského mozku a bude to vůbec možné? Zatím neexistují žádné zprávy o tom, že by se někde pracovalo na zákonech, které by chránily lidský mozek před zvenčí prováděnými zásahy do jeho činnosti nebo že by existovaly státní orgány, které by byly vybavené na to, aby elektromagnetické útoky na lidskou nervovou soustavu detekovaly. České hygienické ústavy nejsou ochotné ani změřit, jestli v bytech, kde lidé tvrdí, že trpí popáleninami a jinými problémy, způsobenými elektromagnetickým zářením, je zvýšená intenzita elektromagnetického záření, odporující stanoveným českým normám Hygienické ústavy provádějí pouze obhlídku vysílacích antén v okolí obydlí lidí, kteří si stěžují na elektromagnetické útoky. Česká republika tak sice má zákony, které zabraňují porušování norem pro intenzitu vysílané elektromagnetické energie, ale nedohlíží na jejich dodržování.
Ale pozor k dálkovému ovládání činnosti nervové soustavy není nutné překročit Evropskou unií stanovené limity - například při pokusu s dálkovým ovládáním činnosti žabího srdce byly použity víc než stokrát nižší výkonové hustoty elektromagnetické energie, než jaké stanoví české a evropské bezpečnostní normy a španělský vědec Jose Delgado, který se proslavil tím, že zastavil býka, který na něj útočil, elektromagnetickým signálem, vyslaným do jeho mozku, řekl, že elektromagnetické signály, které způsobují reakce v mozku, v něm vyvolávají několikaset krát slabší elektrický proud, než jaký by byl zapotřebí k vyvolání nervového vzruchu). Zákony, zakazující dálkovou manipulaci činnosti lidského mozku Česká republika vůbec nemá. Chtějí-li se čtenáři tohoto článku připojit k úsilí o to, aby v České republice bylo zakázáno používání technologií, umožňujících útoky na lidskou svobodu, nezávislost, zdraví a život, které jsou v příkrém rozporu s kdejakým dokumentem o zachovávání lidských práv a demokracii, ke kterým se Evropská unie všude hlásí, mohou podepsat petici na této adrese. Podotýkám, že časopisy Respekt a Refkex neotiskly ani článek, který odhaloval méně možností dálkové manipulace činnosti lidského mozku, než odhaluje tento článek a narážel tedy méně na bariéru utajování technologií umožňujících znásilňování lidské svobody.
Za Spolek za zákaz manipulace lidské nervové soustavy radiofrekvenčním zářením, Mojmír Babáček, předseda.