Sto tisíc pro Milion chvilek za jediný den

Ve srovnání s tím, co se skrývá za touto obskurní aktivitou, jsou to však jen drobné. Účet má v celém soukolí spíše roli červeného slanečka – sloužícího k odlákání pozornosti.

Skutečné cíle jsou mnohem vyšší a lze je vyčíslit v částkách desítek až stovek miliard korun. Ano, odvolání premiéra Babiše kvůli údajnému střetu zájmu je pohádka pro kutily. Skutečným důvodem tlaku skrze virtuální problém střetu zájmů je premiérova nedostatečná loajalita k vizím Německa o Nové Evropě.

Odstřel Benešových dekretů

Cílem aktivit Milionu chvilek je odstranit politiky, kteří stojí v cestě mocenským zájmům Německa (Evropské unie) – s kýženým vedlejším produktem, kterým je zrušení Benešových dekretů. Proto jsou jejich aktivity namířeny na premiéra Babiše a prezidenta Zemana, a proto chtěli vzít do party jen strany z tzv. Demobloku, s nimiž mají stejný zájem.

Benešovy dekrety, které jsou vnímány jako “nedotknutelné” odškodné za smrt 365 tisíců Čechoslováků ve II. světové válce, “blokují” majetky a území, zabavených po válce sudetským Němcům a šlechtickým rodům – především Lichtenštejnům a Schwarzenbergům. To je (mimo jiné) to, oč se tu ve skutečnosti hraje.

Výlet na účet Milionu chvilek je tedy třeba chápat jen jako zábavu, protože ve skutečnosti jsem o mnohem víc. Každopádně zjevné, že se spolek topí v penězích a ani nepotřebuje podporu zahraničních organizací, na které je napojen.

Napojení Milionu chvilek

Mimo jiné je tu sudetoněmecký spolek Witikobund a další četné nadace a uskupení, jako například Nadace Konrada Adenauera, nebo sudetsko – katolický spolek Ackermann-Gemeinde a další.

Ztělesněním “pomsty” a napojení Milionu Chvilek na Německo je Monika Hohlmeierová (CSU), nová předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, která má přijet v v únoru do Prahy “udělat pořádek”. Podle informací arfa.cz nosí placku Milionu chvilek i při jednáních v Evropském parlamentu (!).

Frau Hohlmeier půjde Babišovi po krku a ve hře nebude nic menšího než otázka nadřazenosti německých (EU) zákonů nad českými.

Podle zdrojů arfa.cz proběhla jednání zástupců Milionu chvilek mimo jiné s mocnou americkou neziskovou organizací NED (National Endowment for Democracy), jejíž předseda Carl Gershman byl nedávno tajně v Praze (a o Babišovi se vyjádřil velmi kriticky).

Jsou tu vazby se Sorosovými nadacemi – v jejichž zájmu je udržení České republiky pro USA jako trhu se zbraněmi a šancí na dostavbu jaderných elektráren. Ani pro USA není Babiš dostatečně loajální, byť nedávno nechal koupit nevhodné americké vrtulníky za 40 miliard (má být 14,6 miliardy - opraveno na popud čtenáře) korun.

Tlak na diskreditaci premiéra Babiše, což je hlavní úkol Milionu chvilek, jde tedy ze dvou stran, ale těžiště má v německých zájmech.

Transparentní účet Milionu chvilek ZDE

Na transparentním účtu Chvilkařů to žije! Pro srovnání: 20. prosince jim tam přišlo “jenom” cca 50 tisíc Kč, ale zato 19. prosince pěkných 130 tisíc Kč. Na účtu je k 27. 12. něco přes 3 miliony.

Milion chvilek se topí v penězích

Z transparentního účtu se dá pěkně vyčíst, kolik vlastně stojí oficiálně jedna demonstrace. Například ta 10. 12., při které ucpali ulice a obsadili Hlavní nádraží, přišla podle účtu na nějakých 300 tisíc korun, a to včetně “pronájmu vysílaček na dobrovolnické pokrytí akce” za 45 tisíc Kč, nebo 116 tisíc Kč na vyrobení reklamních placek.

Jinými slovy, crowdfoundingový projekt Milion chvilek je díky důvěřivosti naivních občanů – kutilů tak úspěšný, že i když budou “chvilkaři” pořádat jednu demonstraci měsíčně, může si mezi sebe rozdat devět hlavních organizátorů statisícové platy jen to hvízdne. Odhadem by tedy mohli mít platy jako poslanci.

Výši platu profesionálních revolucionářů – předsedy spolku Mikuláše Mináře a spol – se nedovíme, pokud nám to sami neřeknou. Jejich výplaty jsou na jiném účtu, který už, jářku, transparentní není.

O mlze kolem platů napovídá podivný výrok Minářova zástupce pana Rolla: “Obrovskou sumu peněz utratí Milion chvilek za služby na internetu”. Což je stejná iluze a lež, jako celý crowdfundingový “boj za demokracii”.

Povzdech editora

Lidé posílají peníze v dobré víře, ale jejich nevědomost je tragická. Dobrovolně si financují konec své země. Často si vzpomenu na slova Jana Husa k ženě nesoucí polínko pro jeho hranici: Sancta simplicitas. Svatá prostoto. Ty dobrovolné příspěvky na svou vlastní hranici jsou ukázkovým příkladem toho, že demokracie prostě nefunguje a nemůže fungovat. Je příliš mnoho hlupáků a bláznů v populaci. Svou roli sehrál katastrofální úpadek vzdělání, postupující debilizace národa. A dnešní propaganda je drtivě úspěšná, to musíme přiznat.

Pro srovnání: Na provoz tohoto serveru, který stojí pevně na straně vlastenectví, dnes přispělo celkem pět lidí. Tři poslali po stovce a dva po padesáti korunách. Celkem 400 korun...