Byl íránský raketový operátor oklamán za účelem sestřelení ukrajinského letadla nad Teheránem?

Je 8. ledna 2020, 2:00 v noci, a náš člověk sedí v protiraketovém obranném systému Tor-M1 asi 10 km severozápadně od mezinárodního letiště Imáma Chomejního, které je západně od Teheránu.

Pohřeb generála Sulejmáního proběhl den předtím, a za poslední půlhodinu bylo ze západního Íránu vypáleno několik desítek íránských balistických raket na dvě americké základny v Iráku.

Celá íránská armáda je v pohotovosti a úroveň stresu je obzvláště vysoká. Hodně se debatovalo o pravděpodobné reakci USA na íránské rakety a náš člověk je členem jednoho z několika týmů, které jsou rozmístěny kolem Teheránu, a má za úkol sestřelit cokoli, co se objeví na obrazovce radaru a bude to odpovídat určitému profilu. Během několika následujících hodin se nestane žádný incident, takže začne pochybovat o tom, zda uvidí alespoň něco - přinejmenším ne dnes večer.

Jediná věc, kterou spatří na obrazovce radaru před 6:00 ráno, je devět naplánovaných letů, které odlétaly tu noc z nedalekého letiště. Sledoval, jak ze severozápadní runwaye vystartují na běžnou letovou dráhu, stoupají na jasnou noční oblohu a pak se stáčí na sever nebo severovýchod. Protože systém Tor-M1, který obsluhuje, je vybaven funkcí IFF (identifikace přítel-nepřítel), viděl dokonce jejich identifikační volací znaky. Předposledním letounem byl let QR8408 katarských aerolinií, směřující do Hongkongu.

Poslední let tu noc byl let PS752 ukrajinských aerolinek, směřující do Kyjeva. Odletěl o hodinu později, v 6:12, ale dodržoval přesně stejnou počáteční letovou dráhu, jako předchozí lety. Když vystoupal do výše 4 600 stop nad úroveň země, transpondér letadla přestal náhle fungovat, bylo kolem 6:14, tedy asi 2 minuty po startu. Letadlo poté ostře zatočilo doprava směrem na východ a otočilo se zpět k Teheránu, uletělo vzdálenost 15 - 20 km během 4 minut, a poté havarovalo v oblasti poblíž fotbalového hřiště a při nárazu vybuchlo.

Z dosud neznámého důvodu byl náš člověk náhle přesvědčen, že Boeing 737 je „nepřátelský cíl“. Podle protokolu žádal o povolení k zahájení útoku, ale nemohl se spojit se svými nadřízenými kvůli „nějakému problému s komunikační sítí“. Opět podle protokolu měl prodlevu 10 vteřin, během níž se měl rozhodnout, zda zahájit útok, či nikoli. Byl stále přesvědčen, že Boeing 737 je řízená střela nebo nepřátelské letadlo, proto vypálil dvě rakety, které zpečetily osud 178 osob na palubě.

Íránská vláda a armáda převzaly plnou zodpovědnost za sestřelení letu 752, ale nikdo dosud nevysvětlil, proč podle všeho dobře vycvičený operátor raketového systému, který sledoval, jak kolem něj v noci letělo 9 komerčních letadel, byl tak přesvědčený o tom, že 10. let je nepřátelský cíl, a rozhodl se - podle svého uvážení - cíl sestřelit.

Írán zakoupil na konci roku 2005 od Ruska 29 systémů protivzdušné obrany Tor-M1. Uniklé interní e-maily americké zpravodajské agentury Stratfor, datované do roku 2009, které zveřejnil web WikiLeaks v roce 2012, odhalily, že tyto systémy byly zřejmě rychle kompromitovány:

Bohužel pro Írán, dva roky po velkém nákupu systémů Tor-M1 Rusové vyvinuli systém Tor-M2E, který je výrazně modernizovaný, a je také vybaven „ochranou před spoofingem“.

V souvislosti s obecným používáním internetu „spoofing“ znamená: „Pokud hacker nebo zákeřný jedinec napodobuje jiného uživatele nebo zařízení na síti, oklame uživatele nebo systémy, aby uvěřili, že komunikují nebo reagují na jinou osobu nebo webovou stránkou.“

Z vojenského hlediska se však spoofing obvykle vztahuje na „radarový spoofing“, zahrnující zachycení radarových signálů nepřítele a jejich odeslání zpět v pozměněném formátu, aby byl operátor radaru zmaten ohledně toho, co vidí.

Před několika lety začali američtí výrobci zbraní zavádět tyto jednotky EW pro americké námořnictvo a letectvo:

Povšimněte si, k čemu tato technologie slouží:

„Odborníci amerického námořnictva na letecké elektronické válčení (EW) nadále podporují radarový spoofing v rámci technologie elektronického boje (EW) od společnosti Mercury Systems Inc., který dokáže oklamat nepřátelské radarové systémy falešnými a klamně se pohybujícími cíli.“

To, že do modernizovaného systému byla přidána ochrana před spoofingem, ukazuje na zranitelnost systému Tor-M1, který sestřelil ukrajinské letadlo - zranitelnost, která umožnila nepříteli potenciálně „napodobit jiný [cíl] na síti, oklamat [operátory], aby uvěřili, že komunikují nebo reagují na jiné [letadlo]“.

Jiný způsob, jak mohl systém Tor-M1 (a operátor) během té noci podlehnout „spoofingu“, je prostřednictvím změny identifikujících signálů, které vyslal transpondér ukrajinského dopravního letadla. Novější radiolokační systémy ADS-B, kterými dnes disponuje většina dopravních letadel, jsou zranitelné vůči hackerům. Největší obavy odborníků se týkají toho, že hackeři mohou do systému ATC vložit „přízrak letounu“, a stejně tak je pro hackery možné vložit údaje přímo do ADS-B letadla, které pak vysílá falešné údaje o své identitě, lokaci, rychlosti a směru.

V roce 2012 vědci z vojenského technologického institutu (AFIT) předvedli, že lze snadno zakódovat různé „vkládání falešných údajů“ na komerční softwarově definované rádiové platformě a vyslat je ze země nebo ze vzduchu za pomoci obyčejné antény. Takovéto útoky by mohly způsobit, že se letadlo bude domnívat, že hrozí bezprostřední kolize, či zaplaví vzdušný prostor stovkami falešných přenosů nebo zabrání přijímání skutečných zpráv.

Bohaté děti z Teheránu

Další kuriózní část oficiální verze sestřelení ukrajinského letadla se týká určité skupiny Íránců, kteří jsou zodpovědní za zdokumentování a distribuci videozáznamu s odpálením rakety a jejím dopadem na letadlo, pádem a fotografiemi údajných zbytků z rakety Tor-M1.

Instagramový účet s názvem „Bohaté děti z Teheránu“ - popsaný jako „populární účet na sociálních sítích, představující íránskou majetnou mládež, která staví na odiv své bohatství a létá po celém světě“ - zveřejnil 9. ledna video, na němž je zjevně exploze ve vzduchu. Téhož dne deník New York Times kontaktoval správce tohoto účtu, od něhož obdržel video ve vysokém rozlišení, a později potvrdil jeho pravost.

Vypadá to, že letadlo ztratilo elektrickou energii ještě před zásahem rakety, zřejmě kvůli dopadu rakety předtím. Na tomto videu není vidět žádné protikolizní světlo, žádná navigační světla, ani přistávací světla před nebo po zásahu rakety. #Iran #Ukraine pic.twitter.com/GkFkrHU1de

— CNW (@ConflictsW) January 10, 2020

Další záběry, které zveřejnily neznámé zdroje, zahrnují záznam z kamery CCTV z okolí místa havárie, který také ukazuje okamžik nárazu. O den později někdo zveřejnil snímky, na nichž je údajná raketa, která zasáhla letadlo.

Webový portál Bellingcat analyzoval videozáznam a dospěl k závěru, že obě videa byla pořízena z rezidenční oblasti v Parandu, což je předměstí západně od mezinárodního letiště Imáma Chomejního. Parand je zastavěná oblast „plánovaného města“ na předměstí Teheránu, která je určena pro bydlení rodin s nízkými příjmy. Bellingcat také tvrdí, že snímky rakety jsou pravděpodobně pořízeny ze stejné oblasti v Parandu.

Jak je možné, že se jeden či více lidí, spojovaných s „Bohatými dětmi z Teheránu“ - jejichž tvrzení, že jsou v Íránu proslavení, a že to je vidět na tom (https://www.dailymail.co.uk/news/article-5247263/Are-Rich-Kids-Tehran-blame-Irans-riots.html), jak se „bezostyšně prohání v Porsche a Maserati po Teheránu před zraky chudáků“ - náhodou ocitli 8. ledna v 6:00 v oblasti na okraji města, kde žijí lidé s nízkými příjmy, s kamerami namířenými právě na tuto část oblohy, kde zachytili raketu, která zasáhla ukrajinské osobní letadlo? Můžeme se jen dohadovat, ale je to dosti podezřelé.

Kdo by přesvědčil Írán, aby to udělal?

Máme-li správně pochopit sestřelení ukrajinského dopravního letadla, musíme to považovat spíše za politický, než vojenský incident. Několik dní předtím USA zavraždily generála Sulejmáního, což byl nehorázný útok na íránskou národní hrdost. Když Írán odpověděl přesně zacílenými raketovými údery na dvě americké základny v Iráku, skóre bylo - více či méně - stejné, pokud jde o obě strany.

Ve skutečnosti byste mohli tvrdit, že Írán vyšel z této situace silnější a také získal větší respekt, než měl předtím. Po sestřelení ukrajinského letadla však tohle všechno opadlo. Írán se poté jevil po vojenské stránce nešikovný, byl nucen se omluvit světu, a skupiny protestujících v zemi využily této tragédie a začaly se domáhat „změny režimu“.

To podstatné je, že tvrzení, že „panika a špatný výcvik“ vedly operátora raketového systému k tomu, že sestřelil civilní dopravní letadlo, není opodstatněné, zejména pokud existuje rozumnější vysvětlení. Problém je však v tom, že metody, které s největší pravděpodobností oklamaly operátora, nezanechaly po sobě žádné stopy či důkazy, které by mohly být předloženy. Během několika minut měl operátor před sebou dočasné a přesvědčivé údaje, a jednal podle nich.

Takže i když Írán sestřelil ukrajinské letadlo, není za tento čin zodpovědný. Pokud chcete znát osoby, které jsou za to zodpovědné, bylo by rozumné hledat mezi těmi, kteří se nejvíce a zároveň dlouhodobě ozývali kvůli íránské hrozbě, kteří by měli největší užitek z toho, kdyby měl Írán „špatnou reputaci“, a o nichž se dlouhodobě ví - mají dokonce takové heslo - že vedou války nebo dosahují svých geopolitických cílů podvodem.

Nebo bychom se mohli ohlédnout do minulosti na 19 let starou zprávu, kterou vypracovala škola pokročilých vojenských studií armády USA (SAMS) ve Fort Leavenworth, jež podrobně popisuje plán na prosazování hlavní izraelsko-palestinské mírové dohody, podle níž by bylo asi 20 000 vyzbrojených vojáků rozmístěno po celém Izraeli a v nově vytvořeném palestinském státě.