Jaký vztah mají obyvatelé Ruska k Putinovi?
Tak tedy. Začnu tím, že v historii Ruska každého vladaře posuzovali ani ne tak podle činů jako podle jejich obrazu. A jestliže činy působily nejednoznačně, obraz byl vždy výrazný. Jelcin byl alkoholik, Gorbačov rozvrátil zemi, Alexandr III. byl mírotvorce. Putinův obraz podávaný národu se měnil v průběhu jeho funkčního období. O tom celkem dobře pojednává kniha Michaila Zygara „Všichni muži Kremlu“.
Na začátku prvního volebního období považovali Putina za „spasitele“, jehož role spočívala ve sjednocování země nacházející se na hranici rozpadu. Musel zastavit válku v Čečensku a pozvednout životní úroveň po banditském období 90. let. To už je dávno pryč a lidé si ho za to stále váží. Avšak mnozí si také pamatují zkázu ponorky Kursk a teroristické útoky v Moskvě (2002) a Beslanu (2004). V roce 2019 jsou poslední dvě události obzvláště aktuální – na populárních YouTube kanálech „ещёнепознер“ (translit. : „eshhjonepozner“) a „вДудь“ (translit.: „vdud‘“) byly zveřejněny průzkumy a rozhovory věnované těmto teroristickým útokům. Co se týče „Kursku“, v tom samém roce zemřel novinář Sergej Dorenko. Na YouTube existuje nahrávka jeho pořadu z kanálu ORT z 2. září 2002, kde fakt po faktu vyvrací Putinovy komentáře k této události.
Tyto události jsem připomněl, protože před 5 lety se veřejnost o politiku v takové míře nezajímala. Dnes dokonce už žáci 7. třídy zastávají vlastní názor na Krym, co pak teprve dospělí lidé. A jestliže se dříve mnozí občané nezamýšleli nad událostmi těchto let, dnes se díky těmto filmům na YouTube utváří jejich mínění. Není vůbec jisté, zda je správné, ale už existuje. K tomu se ještě vrátíme.
Druhé Putinovo volební období bylo maximálně příznivé. K tomu přispíval růst kurzu ropy a období bez válek. Krátkodobý konflikt v Jižní Osetii vypadal jako záchrana bezbranného regionu od agresivní Gruzie, kterou podporovaly Spojené státy. Konflikt kolem dodávek plynu s Ukrajinou byl médii prezentován jako závislost nejen Ukrajiny, ale také celé Evropy na ruských zdrojích. A tak byl Putinovi přisuzován obraz tough-guy (čes. drsňáka) – silného a spravedlivého. Je možné, že kdyby se už nevrátil na prezidentské křeslo, byl by obdivován po zbytek svého života.
Když v tom zahájí svou prezidentskou funkci Dmitrij Medveděv a situace se mění. Rozvíjí se sociální sítě a roste počet jejich uživatelů. Dokonce ani po krizi v r. 2008 se obyvatelům Ruska nežije až tak špatně, ale díky internetu si uvědomují, že by mohli žít lépe. Zajímá je, že za tu samou práci dostávají Evropané ve svých zemích vyšší platy, mají rovnější a čistší silnice a mají k dispozici kvalitnější vzdělání. Takovým způsobem se Rusové začínají zajímat o politiku.
Během voleb do Státní dumy v r. 2011, kam se mnozí přihlašovali jako pozorovatelé, začali vyhánět lidi z volebních okrsků a vhazovat hlasy do urny. Tady mnozí pochopili, že vláda pevně drží zemi a jen tak ji nedá. Toho bylo možné povšimnout si i dříve, avšak málo kdo tomu přikládal význam.
4. prosince 2011 probíhá v Moskvě po dlouhé době první velký mítink (na ulici Čistye Prudy). A scházejí se na něm stoupenci politika Alexeje Navalného. Přichází okolo 6 000 lidí. Zde se rodí hesla jako: „Putin je zloděj!“ Na další mítink, který se uskutečnil 24. prosince, přichází na Sacharovu třídu už 100 000 lidí. Jsou to hlavně lidi ve věku mezi 20-30 lety a aktivní internetoví uživatelé.
Nejsilnější rána byla důvěře v prezidenta zasazena v březnu r. 2014 v závislosti s připojením Krymu. Jsem si jistý, že velký počet lidí si uvědomoval, jak těžké budou následky. Ale málokdo se zabýval otázkou nakolik. V období připojení Rusové toto rozhodnutí převážně podporovali. Ale ke konci r. 2014 se kurz rublu vůči dolaru a euru propadl téměř dvojnásobně. Svou roli sehrála Centrální banka. Jestliže dříve mohla vydat na udržení kurzu rezervní peníze, po krizi v r. 2008 bylo přijato rozhodnutí opustit politiku umělého udržování kurzu. Obyčejní lidé o tom přirozeně neměli ani ponětí. A zdražování potravin a benzínu přičítali nikoliv Centrální bance, ale Putinovi.
S propadem kurzu rublu se vztah k prezidentovi začíná zhoršovat. V r. 2017 se na YouTube objevil film „Он вам не Димон“ (translit. „on vam ne dimon“, čes. „Pro vás to není žádný Dimon“), který má diskreditovat premiéra a ministra Dmitrije Medveděva. Film potvrzuje, že Medveděv se dostává do čela mnohaúrovňového plánu korupce. V souvislosti s nulovou reakcí na film ze strany vlády probíhaly v létě toho roku mnohatisícové mítinky v 90 ruských městech. A už na těchto mítincích byl přítomen velký počet mládeže ve věku od 18 do 25 let. Dalším podnětem pro vyjití do ulic se stalo zamítnutí Alexeji Navalnému kandidovat do voleb v r. 2018.
Další důležitou událostí hned po připojení Krymu se pro Rusko stala penzijní reforma v r. 2019. V důsledku této reformy se věk odchodu do důchodu zvýšil o 5 let pro obě pohlaví. Rusové snesou hodně, ale když se škodí dětem nebo důchodcům.. Tento krok nemohl Putin žádným způsobem omluvit, čímž ztratil ohromné množství svých starých stoupenců. Nedokázal vysvětlit ani požáry lesů na Sibiři a věta „ je to ekonomicky nevýhodné“ se stala memem.
V tomto momentě jsou populární dvě interpretace konjunktury. První je: Putin je zloděj a celá strana „Jednotné Rusko“ též. Druhá říká: Putin opravdu chce, aby se Rusku vedlo lépe, ale je obklopen bandity a oligarchy, kteří lobují pro své vlastní zájmy. Proto je nucen nechat se ovlivňovat a obyvatelstvo vést k chudobě. Mnozí jsou toho názoru, že požáry byly zástěrkou pro masový import dřeva do Číny.
Bylo by na místě uvést údaje o ratingu důvěry ze statistiky, ale problém je v tom, že v Rusku ji neberou vážně. Když ve zprávách zveřejňují statistiku, lidé se navzájem ptají: a KOHO požádali o její zpracování? Proto jí ani nevěří. Zato je však možné prozkoumat vše výše uvedené a rýsuje se zřetelná tendence. S každým dalším rokem se Putinova vláda dopouští stále více chyb, které převažují nad jeho úspěchy z prvních dvou volebních období. Navíc díky popularitě novinářů na YouTube se jejich diváci ve věku 16-35 let přesvědčují o tom, že i na začátku funkce se Putin dopouštěl vážných chyb.
Čas plyne. Dokonce i v Rusku. Jestliže byl v r. 2016 považován mítink za něco vzácného, v r. 2019 se již stává zcela všední událostí. A navíc: děti rychle rostou. A jestliže v r. 2011 bylo stoupencům Navalného mezi 20 až 30 lety, brzy jim bude 30-40. Mládež, která v posledních dvou letech navštěvovala mítinky a dostávala rány od ruské Národní gardy, bude brzy plnoletá. Tak jako před 100 lety se v Rusku postupně utváří občanská společnost, kde není místo pro postoj: „já nic, já muzikant“. Doufám, že z výše uvedených faktů je vztah Rusů k Putinovi srozumitelný.
Poznámka editora
Není to radostná zpráva a řada lidí asi ohodnotí ten článek špatnou známkou. Ne proto, že by článek byl špatný, ale prostě proto, že nerezonuje s obrazem, který si oni sami o prezidentu Putinovi vytvořili. Přesto si myslím, že článek je objektivní. Psal ho člověk, který se tam narodil a v Rusku žije. Je lépe znát pravdu i když nehezkou, než žít v mylných představách. Ano, Putina už nemají rádi ani samotní Rusové. Je už příliš dlouho u moci a samozřejmě dělá chyby jako každý. Za největší považuji to prodloužení důchodového věku o pět let. To je strašně nepopulární opatření a odvážit se ho může jen sebevrah. Tím si definitivně Putin podřezal pod sebou větev. Co na tom, že na mezinárodním poli slaví jeden úspěch za druhým, že povznesl obranyschopnost Ruska do nových sfér. Ale sáhni lidem na důchod a je konec. Všechno dobré zapomenuto. Navíc Putin neustále musí (podobně jako Trump) bojovat s vnitřním deep state, s pátou kolonou podrazáků kolem něj a s ruskými bankéři, kteří většinou mají dvojí občanství a loajalitu někde úplně jinde, takže mnoha jeho rozhodnutí jsou vynucena okolnostmi.