Volby a krize v Bolívii

V roce 2016 bylo uskutečněno referendum, které mělo umožnit jeho případné znovuzvolení, jež ale bylo kritizováno kvůli protiústavnosti a v referendu se lidé oficiálně vyjádřili proti znovuzvolení současného presidenta. Vláda však odmítla uznat výsledky referenda s tím, že v referendu prohrála kvůli lžím opozice. Ano, jak opozice, tak vláda velmi často lžou a je evidentní, že i zde probíhá boj o koryta.

Příznivci současného presidenta také argumentují tím, že vítězství opozice by byla katastrofou pro zemi a mohlo by vést k ještě dalšímu zhoršení situace, což je bezpochyby možné, ale situace v zemi se v mnohých aspektech zhoršuje pomalu a jistě i nyní, prakticky za celých posledních 13 let. Dochází k omezování ekonomických a politických svobod, za neustálého poklesu obchodních aktivit soukromého sektoru, kdy objem státní ekonomiky měl podle některých odhadů již v minulých letech přesáhnout 40%.

Ztráta popularity je zcela evidentní především v regionech, kde často v minulosti přesahovala i 90%. Situace se řešila také tím, že na předvolební mítinky, kterých se dříve účastnilo mnoho místních, již dopravují příznivce z jiných oblastí, aby byl vykompenzován deficit účasti. Příznivci vlády jsou také obviňováni z opakovaného hromadného zapisování provládních voličů do různých oblastí najednou a tím znásobení provládních hlasů, kdy evidentní chyba kontroly sčítání hlasů i voličů tento proces umožňuje. V seznamech se navíc objevují zesnulí či neexistující lidé. I proces sčítání hlasů probíhal nápadně podobně s Venezuelou nebo např. s Hondurasem, kde se odehrál podobný trik sociálního inženýrství.

Pokud se během sčítání hlasů, které probíhá za neustálého publikování předběžných výsledků, dostane protikandidát do přílišné výhody, je veřejné publikování zastaveno a později jsou prezentovány výsledky s neočekávaným poměrem, kde protikandidát samozřejmě prohrál. Spekuluje se také o okolnostech výpovědi hlavního informatika a dalších lidí ve vysokých pozicích, zodpovědných za systém, během samotného sčítání, kdy mělo dojít i k výhrůžkám. Lidé navíc kritizují i stav veřejně dostupných dat, kdy se znenadání objevilo několik miliónů voličů navíc, jež předtím neexistovali a neodpovídají počtu obyvatel či evidentní nesrovnalosti v součtech.

Země se ponořila do vlny stávek, demonstrací a blokování dopravní infrastruktury. Objevují se obvinění vůči vládě, že se pokouší vyvolat potyčky ve jménu demonstrantů, aby se ospravedlnily represe vůči nim.

Podobně ovšem jednala i opozice během konfliktu s nezávislými obchodníky, tzv. 'Gremialisty', když se pokoušela zničit jejich tržiště a ukrást jejich obchodní a distribuční sítě, jež za dlouhá desetiletí a staletí vytvářeli a sloužili tímto společnosti a lidem, nikoli korporacím či státu. To se povedlo až během posledního konfliktu v roce 2018, kdy nedošlo k vítězství 'vojenskou silou', ale zradou 'shora', tedy samotnou vládou, ve prospěch korporací a supermarketů.

Není to poprvé ani naposledy, kdy se vláda a opozice tajně dohodly, aby společně škodili lidem a společnosti za účelem násilného prosazení bezohledných a naprosto absurdních devastujících zájmů.

Vlna stávek tedy nemusí být nutně o snaze vynutit respektování ústavy a demokratické vůle lidu, ale o ospravedlnění všezničující krize, díky níž ceny vystřelí do nebe, mzdy padnou k zemi a prospěch bude mít jen hrstka zasvěcených 'investorů', jež jsou na tuto situaci již dávno připraveni a nijak je to nepoškodí. Diskuze tedy přestává být o tom, co je pro zemi nejlepší, ale spíše bude o tom, co je nejméně nebo méně špatné...

Poznámka editora

Autor žije desítky let v Jižní Americe, posledních deset přímo v Bolívii. Znám jeho identitu, přezdívku jsme zvolili po zralé úvaze, neboť bolivijská vláda monitoruje internetový prostor a trestá kritiky svého režimu.