Demografická krize: Rusko usnadní udělování ruského občanství Ukrajincům

Trendy obyvatelstva

Není žádným tajemstvím, že Rusko mělo po rozpadu Sovětského svazu vážné problémy s udržením velikosti obyvatelstva, a vloni poprvé zaznamenalo pokles populace za poslední desetiletí. Tento proces probíhá souběžně s prudkým nárůstem porodnosti mezi muslimskou menšinou v zemi a pravděpodobně povede k tomu, že přibližně jedna třetina obyvatelstva bude v příštích 15 letech praktikovat islám, uvedl ruský Velký muftí.

Moskva si je dobře vědoma společensko-politických výzev, které tento hluboký demografický posun může znamenat, zejména pokud se prokáže, že kontroverzní článek 282 trestního zákoníku je nedostatečný pro preventivní řešení nebezpečného zesílení krajně pravicových ultra-nacionalistických myšlenek, které by mohly nakonec inspirovat teroristické útoky, podobné útoku ve městě Christchurch, jejichž cílem by bylo vyprovokovat destabilizující tzv. „střet civilizací“ uvnitř hranic země. Bez ohledu na to, jak vizionářský Putinův manifest z roku 2012 o etnickém původu a přistěhovalectví je, není možné, aby byl dokonale aplikován v praxi, takže by mělo být považováno za samozřejmé, že nakonec dojde k určitým bezpečnostním incidentům.

Rýsující se potíže?

V loňském roce OSN předpověděla, že se do roku 2050 sníží počet ruského obyvatelstva o 11 milionů lidí, což je jeden z důvodů, proč premiér Medveděv na začátku dubna upozornil na potřebu zabránit demografickému kolapsu, podobnému tomu, který nastal v 90. letech. Tento druhý kolaps, o kterém nepřímo mluvil, by mohl mít co do činění s faktem, že tato očekávaná ztráta obyvatelstva, což bude pravděpodobně vedeno stárnoucí titulární národností pravoslavných ruských Slovanů, povede k dokonce ještě většímu nárůstu muslimů, což by zřejmě mohlo zdůraznit sociálně-politické výzvy, které jsou obvykle spojeny s tímto druhem demografického přechodu ve většině křesťanských zemí. Ačkoliv prezident Putin zavedl politiku dávat velkorysé dotace ženám, které porodí dvě nebo více dětí, pravděpodobně si je vědom toho, že to nebude tak úspěšné, jak by bylo třeba k zachování jednak velikosti populace, tak stávající náboženské rovnováhy, proto se nyní snaží proaktivně ucházet o přízeň Ukrajinců jako „náhradní migranty“.

„Civilizačně podobní náhradní migranti“

Tito sousedé jsou „civilizačně podobní“ Rusům v tom, že to jsou většinou pravoslavní Slované, kteří hovoří příbuzným jazykem, a jejich případná rozsáhlá migrace do země by teoreticky mohla vyvážit prudký nárůst porodnosti muslimské populace v Rusku a vykompenzovat předpokládaný celkový pokles populace. To byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč prezident Putin právě vydal dekret, který usnadňuje lidem z Donbasu získat ruské občanství, a brzy poté prohlásil, že tato politika by mohla být rozšířena a vztahovat se na všech 40 milionů lidí na Ukrajině. Téměř před deseti lety žilo v Rusku méně než 2 miliony Ukrajinců, jak vyplývá ze sčítání lidu z té doby, což je zhruba stejné množství lidí, kteří se od státního převratu Euromajdanu v roce 2014 přestěhovali do Polska kvůli hledání práce, kde však většina z nich v současné době nemá žádnou možnost získat občanství a mnoho z nich nyní údajně zvažuje přestěhování do Německa nebo jiných západoevropských zemí.

Polsko versus Rusko

Nicméně populaci Polska také trápí podobné problémy, jaké má Rusko, v tom smyslu, že prodělává přirozený pokles, stejně jako mnohé vyspělé ekonomiky. Takže Ukrajinci by možná mohli pro Varšavu fungovat jako „civilizačně podobní“ „náhradní migranti“ stejným způsobem, jako pro Moskvu, což by mohlo znamenat, že by si tito dva historičtí soupeři mohli konkurovat v získání cenného „lidského zdroje“. Na rozdíl od dob minulých nebude toto soupeření vedeno vojenskými prostředky a vykonáváno v geopolitické sféře, ale půjde o boj měkké moci s výsledkem, jenž bude nakonec určen tím, která z těchto dvou zemí poskytne atraktivnější ekonomické vyhlídky pro „nově příchozí“. Zatímco Rusko má geograficky rozsáhlou Euroasijskou hospodářskou unii, kterou řídí Moskva, Polsko má slibnou „Iniciativu tří moří“, kterou řídí Varšava, s níž souvisí dodatečná výhoda členství v EU.

Závěrečné myšlenky

Je těžké předvídat, zda by se Ukrajinci, žijící v Polsku, přestěhovali v reakci na návrh prezidenta Putina ohledně občanství do Ruska, nebo zda se tam místo nich přestěhuje nová skupina jejich krajanů, kteří stále žijí ve své vlasti, ale je jasné, že Moskva v současné době soupeří s Varšavou a snaží se nalákat Ukrajince jako „civilizačně podobné“ „náhradní migranty“, aby vykompenzovala přirozený úbytek obyvatelstva a udržela si svou dosavadní náboženskou rovnováhu, která se začne v následujících letech dramaticky měnit kvůli prudkému nárůstu muslimské porodnosti. Na rozdíl od Merkelové a její implicitní politiky „náhradní migrace“ z „globálního jihu“ má prezident Putin snahu získat spíše Ukrajince z bývalého Sovětského svazu, avšak v obou případech se zdá, že každý z nich rezignoval na fakt, že demografické problémy země nebudou vyřešeny bez rozsáhlého přílivu přistěhovalců.