Strategie řízeného chaosu

USA, které vyšly v roce 1991 ze studené války vítězně, jmenovaly samy sebe „jediným státem s mocí, dosahem a vlivem ve všech dimenzích - politických, ekonomických a vojenských - které jsou skutečně globální“, a předložily návrh, že „budou zabraňovat jakékoliv nepřátelské síle, aby ovládala jakýkoliv region - západní Evropu, východní Asii, území bývalého Sovětského svazu a jihozápadní Asii (Střední východ) - jehož zdroje by stačily k vytvoření světové mocnosti“.

Od té doby Spojené státy pod velením NATO rozdělily nebo válkou zničily státy - jeden po druhém - které považovaly za překážku pro svůj plán na světovou nadvládu. Jednalo se o státy, jako je Irák, Jugoslávie, Afghánistán, Libye, Sýrie a další, přičemž ostatní státy jsou stále v jejich hledáčku (mezi nimi jsou Írán a Venezuela).

V rámci stejné strategie došlo k státnímu převratu na Ukrajině na pokyn USA a NATO s cílem vyvolat novou studenou válku v Evropě, zaměřenou na izolaci Ruska a posílení vlivu Spojených států v Evropě.

Zatímco se politicko-mediální pozornost soustřeďuje na boje v Libyi, necháváme ve stínu stále hrozivější scénář eskalace armád NATO proti Rusku. Během setkání 29 ministrů zahraničních věcí, které se konalo 4. dubna ve Washingtonu u příležitosti oslav 70. výročí aliance, bylo znovu zdůrazněno, bez jakéhokoli důkazu, že „Rusko porušilo smlouvu INF tím, že nasadilo nové jaderné rakety v Evropě“.

O týden později, 11. dubna, aliance NATO oznámila, že letos v létě bude provedena „aktualizace“ amerického „systému protiraketové obrany“ Aegis, který je umístěn v Deveselu v Rumunsku, což má zajistit, že to „nepřidá tomuto systému žádné útočné schopnosti“.

Naopak, tento systém, který je instalován v Rumunsku a Polsku, a také na palubách lodí, je schopen vypálit nejen obranné řízené střely, ale také jaderné rakety. Moskva vydala varování, že pokud USA rozmístí jaderné rakety v Evropě, Rusko umístí - na svém vlastním území - podobné rakety, namířené na evropské základny.

V důsledku toho výdaje NATO na „obranu“ prudce vzrostly - vojenské rozpočty evropských spojenců a také Kanady se v roce 2020 navýší na 100 miliard dolarů.

Ministři zahraničních věcí, kteří se 4. dubna sešli ve Washingtonu, se dohodli zejména na tom, že budou „čelit agresivním akcím Ruska v Černém moři“ tím způsobem, že zavedou „nová opatření podpory pro blízké partnery - Gruzii a Ukrajinu“.

Následující den zahájily desítky válečných lodí a stíhacích bombardérů ze Spojených států, Kanady, Řecka, Holandska, Turecka, Rumunska a Bulharska letecko-námořní válečné cvičení NATO v Černém moři na hranici ruských teritoriálních vod s využitím přístavů v Oděse (Ukrajina) a Poti (Gruzie).

Současně více než 50 stíhacích bombardérů ze Spojených států, Německa, Velké Británie, Francie a Holandska, které vzlétly z nizozemské letecké základny a tankovaly za letu, prováděly nácvik „ofenzivního leteckého útoku proti cílům, umístěným na zemi a na moři“. Aliance NATO opět vyslala italské stíhací bombardéry Eurofighter, aby střežily pobaltský region a čelily tak „hrozbě“ ruských letadel.

Situace je stále napjatější a může v každém okamžiku explodovat (nebo může být přivedena k explozi) a vtáhnout nás do chaosu, který by byl mnohem horší, než je v Libyi.