Možnost jaderné války je nejvyšší za poslední desítky let, přesto to média ignorují

Toto děsivé vyhodnocení, jež Rada bezpečnosti OSN obdržela minulý týden od šéfky OSN pro odzbrojení Izumi Nakamitsuové, se však sotva mihlo v médiích.

Ostatně Trumpovo rozhodnutí v únoru odstoupit od klíčové jaderné smlouvy, kterou s velkými nadějemi podepsali Ronald Reagan a Michail Gorbačov před 32 lety, považovala zpravodajská média za hodné pozornosti po dobu asi 24 hodin.

Dokonce i když změna klimatu konečně začíná pronikat do hlavního proudu zpravodajského cyklu, média nejeví žádný zájem o jadernou válku.

Komentátoři si málokdy najdou čas na to, aby nám připomněli, že totální válka mezi USA a Ruskem, dvěma bojujícími stranami, nejvíce vyzbrojenými jadernými zbraněmi, by byla 100 000 krát destruktivnější, než Hirošima. Miliardy lidí by zemřely při prudkých požárech a v důsledku radioaktivního spadu, přičemž zbytek lidstva by umrzl nebo zemřel hlady během následující nukleární zimy.

Na rozdíl od boje proti klimatickým změnám, kdy se celosvětovému hnutí daří protlačit tento problém do politické agendy, je boj, zaměřený na to, aby byl svět zbaven jaderných zbraní, všeobecně považován za beznadějný. Je to džin, kterého není možné znovu dostat do lahve.

Tento pocit beznaděje - podporován zbrojním průmyslem - není na místě.

I když je pravda, že neexistuje způsob, jak nevynalézat jaderné zbraně, ta nejnebezpečnější hrozba, kterou tyto zbraně představují, by mohla být odstraněna. Takový cíl je skutečně na dosah.

To je závěr, k němuž došla celá řada odborníků, včetně bývalého vojenského analytika Daniela Ellsberga. Tento analytik, známý tím, že se mu v 70. letech podařilo dostat na veřejnost Pentagonské dokumenty, pracoval také jako plánovač studené války pro Kennedyho administrativu.

Ve své poslední knize The Doomsday Machine (Stroj soudného dne) Ellsberg tvrdí, že pravděpodobně největší jadernou hrozbou současnosti je náhodná jaderná válka - tedy falešný elektronický poplach, který může vyvolat preventivní úder buď ze strany USA, nebo Ruska. V průběhu let nastala celá řada děsivých situací, kdy jen zázrakem nedošlo k úderu.

Tento komplikovaný koncept - konec lidské civilizace, způsobený počítačovou chybou - je umožněn tím, že v obou zemích jsou neustále přítomny stovky raket, umístěných na zemi, které jsou udržovány v impulzivní pohotovosti, a na základě upozornění jsou připraveny k odpálení.

Pokud varovné údaje naznačí, že zřejmě probíhá jaderný útok, začne fungovat proces s nepochopitelně pevným časovým harmonogramem. Vrchní důstojník strategického velení USA bude mít čas pouze na 30 vteřinový brífink s prezidentem, který poté bude mít 12 minut (nebo méně) na to, aby zvážil možnosti, jak uvedl Bruce Blair, expert na jadernou bezpečnost na Princetonské univerzitě.

Tyto časové harmonogramy znemožňují, aby i ty nejprozíravější, nejschopnější lidské bytosti učinily smysluplné rozhodnutí, natožpak Donald Trump.

I když se odborníci na odzbrojení shodují v tom, že konečným cílem je odstranění všech jaderných zbraní, Ellsberg a jiní trvají na tom, že naléhavější cíl, spočívající v odstranění těchto mimořádně nebezpečných, impulzivních situací, by mohl být dosažen bilaterálně nebo dokonce jednostranně - přičemž by bylo stále zachováno jaderné odstrašování proti prvnímu úderu nepřítele.

Ve skutečnosti se jak George W. Bush, tak Barack Obama během prezidentských klání dohadovali s celou řadou vysoce postavených bývalých generálů, že dramaticky sníží status impulzivního jaderného úderu v rámci amerického jaderného arzenálu, ačkoli se to ani jednomu z nich nepodařilo v prezidentském úřadě prosadit.

Trump nyní míří opačným směrem a pouští se do masivní modernizace jaderných zbraní v USA, jelikož na něj naléhá nekompromisní jestřáb John Bolton, poradce pro národní bezpečnost, dlouholetý zastánce navyšování jaderných zbraní.

Avšak je zde neskutečně malý tlak, protože Trumpova administrativa navrhuje navýšit již tak přehnaně vysoký vojenský rozpočet USA ve výši 720 miliard dolarů z loňského roku na 750 miliard dolarů v letošním roce. Demokraté jsou s tím do značné míry svolní, souhlasí s částkou 736 miliard dolarů.

Kvůli tomu jsou však Američané - a zbytek světa - méně v bezpečí.

Jak kdysi poznamenal oblíbený popularizátor vědy, spisovatel Carl Sagan: „Závody v jaderném zbrojení jsou jako dva zapřisáhlí nepřátelé, kteří stojí hluboko po pás v benzínu, přičemž jeden z nich má tři zápalky, a ten druhý jich má pět.“

Odebrání všech zápalek je konečným cílem. Mezitím by bylo potěšující vidět, kdyby se silné a aktivní lidové hnutí snažilo zabránit tomu, aby zapálená zápalka nešťastnou náhodou nespadla do benzínu.