Evropská unie změní režim v Británii, aby naštvala USA

Jedno ponížení za druhým

Na posledním summitu EU v Salcburku si německá kancléřka Angela Merkelová odmítla potřást rukou s britskou premiérkou Theresou Mayovou, a na skupinovém snímku zcela zakryla svými rozměry stylovější britskou dámu, která se na této akci dlouho nezdržela. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker neustále Británii ponižuje, například tvrdí, že má pocit, že se EU odděluje od Británie, a nikoliv naopak. Ačkoliv kdyby se Brusel a Londýn nedohodly na podmínkách „rozvodu“, v kontinentální Evropě by dokonce nemohlo přistát ani jedno britské letadlo.

Prázdné projevy, mlhavé pohledy

„Říjnová rada, která se bude konat příští týden, bude důležitou etapou. Očekáváme, že to bude skutečně okamžik, kdy dosáhneme nějakého pokroku,“ uvedl Dominic Raab, ministr pro brexit, v Dolní sněmovně britského parlamentu.

Podle něj se v posledních týdnech dialog mezi Londýnem a Bruselem zintenzívnil, a strany se „stále více a více blíží k přijatelným řešením“.

Na první pohled to jsou velmi povzbudivá slova. Avšak až do poloviny října strany musely dosáhnout dohody kvůli tomuto summitu, neboť obecně se plánovalo přijetí dokumentu o budoucí povaze dvoustranných vztahů na základě dosažených dohod. Nyní je dosažení dohody v principu odloženo - na začátek listopadu. Bude tak možné více získat, nahradit diskusi o vzájemných neshodách v rámci oficiální agendy odsouzením Moskvy na základě hodnocení starých nebo nových protiruských provokací.

Nicméně bez ohledu na to, kolik času politici získají, brexit se spustí v noci z 29. na 30. března 2019. A to je velmi brzy. Bude velmi obtížné porazit svůj osud, vždyť Britové již z velké části začali litovat, že se takto rozhodli. Pouze labouristická strana, tedy v případě vítězství - které je velmi pravděpodobné - v příštích parlamentních, možná i předčasných, volbách, se může rozhodnout, že Britům nabídne otevření této otázky, neboť se v minulosti postavila proti odtržení od EU.

Neřešitelný problém

Proveditelnost pokusů vlády Theresy Mayové, navzdory rozhořčení opozice, která stále vehementně podporuje brexit v rámci své vlastní strany, uplatnit možnost „měkkého rozvodu“ s EU - tzv. „dohlížitelský plán“ - vyvolává velké pochybnosti. Stejně jako zprávy o tom, že Oliverovi Robbinsovi, poradci britského premiéra pro vztahy s EU, se údajně podařilo dosáhnout značného pokroku při jednáních s hlavním vyjednávačem EU Michelem Barnierem, pokud jde o budoucnost hranic Severního Irska.

Vychází najevo, že obě strany chtějí zachovat „průhlednost“ této hranice pro obyvatele, zboží a služby, ale dosud nepřišly s žádným řešením. A je nepravděpodobné, že s něčím přijdou. Koneckonců, pokud zůstane Severní Irsko v evropské celní unii, přestane být součástí Britů, a pokud ne, hranice mezi oběma částmi Irska přestane být „transparentní“, a tím pádem se na nově odděleném Zeleném ostrově opět otevřou nacionalistické, separatistické a mezikomunitní „vředy“, nemluvě o ekonomických ztrátách.

Transparentnost hranic Irska lze zajistit pouze v jediném případě - pokud celá Británie neopustí ekonomický prostor EU, zruší brexit a jako marnotratný syn se vrátí zpět do Bruselu. To by bylo alespoň čestné.

Neexistuje žádný postup pro odchod členských států z EU. A svět se tak zkomplikoval, zejména v ekonomické sféře, že bylo velmi obtížné si dopředu představit všechny obtíže a neuvěřitelné problémy, spojené s „rozvodem“ s EU. To se musí řešit nyní, když emoce do značné míry ustoupily. V podmínkách, kdy Británie zůstala naprosto sama, Spojené státy, které jsou na druhé straně Atlantiku, příliš nespěchají s pomocí. Prezident Donald Trump potřebuje celou Británii, se vším všudy, Washington se na tom nebude podílet s EU. A co se stane s novou americkou vládou? Kdo ví. Zaměřit se v takovéto nejisté situaci na Washington by bylo ještě dražší.

Politika Mayové

Theresa Mayová proto musí záměrně přesměrovat pozornost veřejnosti na machinace „zákeřného Ruska“, aby odvrátila pozornost od naprostého nesmyslu, že dočasně udrží Británii v EU, avšak pod podmínkou zahájení procesu odchodu. O této „strategii“ dnes řekla deníku Times.

Tento krok, který Mayová podnikne, bude žádostí o zhroucení její kanceláře. Jak uvedl deník Times, navzdory tomu, že premiérka odvolala řadu významných politiků, např. bývalého ministra zahraničí Borise Johnsona a bývalého ministra pro brexit Davida Davise, i nově zvolení ministři mohou začít odporovat Mayové. V tomto ohledu se konkrétně hovoří o těchto politicích - nově jmenovaný ministr zahraničních věcí Jeremy Hunt, ministr vnitra a stále oblíbenější konzervativec Sajid Javid, Dominic Raab, a ministr pro životní prostředí, potraviny a záležitosti venkova Michael Gove. Ti všichni Mayovou podpořili, ale je známo, že jsou proti dalším „ústupkům“ vůči Bruselu.

Tito politici představují vlivné křídlo Konzervativní strany, považující „kanadskou volbu“ za nejlepší způsob, jak urovnat vztahy s EU - něco jako dohoda o komplexní zóně volného obchodu (CETA) mezi EU a Kanadou - mimochodem, nové podmínky členství Británie v EU bude velmi těžké vyjednat. Ale taková dohoda, která rozváže Británii v mnoha otázkách ruce, ukončí volný pohyb pracovních sil a povede ke vzniku skutečných hranic mezi oběma částmi Irska. Obecně vzato, kruh se uzavírá.

Ukazuje se tedy, že tváří v tvář faktu, že Brusel odmítá „dohlížitelský“ plán, a že pro Mayovou jsou nepřijatelné další „ústupky“ EU, jediný skutečný způsob, jak vyřešit britsko-evropské rozpory... je „katastrofický“ brexit. To znamená rozvod bez jakýchkoliv dohod, což bude velmi bolestivé pro všechny strany konfliktu, ale pro Brity ještě třikrát nebo čtyřikrát bolestivější. V této situaci se „tančící královna“ prostě nemůže vyhnout předčasným volbám.

A můžeme také předvídat, jak tyto volby skončí: Porážka konzervativců, zapletených do brexitu, naprostý chaos v britské vládnoucí třídě a vítězství labouristů.