Venezuelská migrantská krize povede ke znovuobnovení „Velké Kolumbie“

Napětí, které již dlouho vřelo, vygradovalo v jednom brazilském pohraničním městě, kde čtyři Venezuelci okradli, ztloukli a pobodali majitele restaurace. Po tomto incidentu místní obyvatelé násilím vyhnali stovky Venezuelců zpět do své vlasti, což vyvolalo další vlnu násilí, neboť někteří z těchto pod nátlakem „repatriovaných“ migrantů začali v rámci odvety útočit na Brazilce ve Venezuele. Brazílie reagovala nasazením vojáků do pohraničního města, načež Venezuela požádala, aby jižní soused zajistil bezpečnost občanů Venezuely v této zemi. Avšak příval zhruba 2,3 milionů venezuelských migrantů do celého regionu, k němuž docházelo během posledních pár let, narušil místní komunity a přispěl k destabilizující dynamice „zbraně masové migrace“.

Na vysvětlenou uveďme, že badatelka Kelly M. Greenhillová z Ivy League ve své průlomové studii z roku 2010 („Zbraň masové migrace“) popisuje nevyhnutelně narušující efekt, který mohou mít různé kategorie rozsáhlých přílivů obyvatelstva, a jak toho lze využít k politickým účelům. 50 000 venezuelských migrantů, kteří překročili hraniční stát Roraima v Brazílii, kde došlo k nejnovějším střetům, odhadem odpovídá téměř 10% z celkového počtu obyvatel. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se vytvoří napětí mezi nimi a místními obyvateli, a dojde k politické krizi. Něco podobného se odehrává i jinde v Jižní Americe, i když to ještě není tak dramatické, jako v severní Brazílii, ale politické reakce jsou zřejmé.

Ekvádor právě nařídil, aby občané jejich formálního bolívarského „spojence“ směli vstoupit do země s pasem, namísto pouhého průkazu totožnosti, který většina z nich již léta běžně používala na základě dohody mezi oběma zeměmi. Brzy poté vláda v Peru oznámila stejné omezení, jehož cílem je redukovat příliv venezuelských migrantů do andských států, kteří častokrát tento mezinárodní dokument nemají. Odhaduje se, že by to mohlo vést k tomu, že v Kolumbii uvíznou tisíce venezuelských migrantů. Z toho důvodu USA po nedávné návštěvě Mattise v Kolumbii oznámily, že vyšlou nemocniční loď k tomuto nově navrženému a vůbec prvnímu latinskoamerickému „globálnímu partnerovi“ NATO.

To je znepokojivé znamení „plíživé mise“, k níž dochází poté, co minulý měsíc záměrně unikly zprávy o tom, že Trump byl v loňském roce údajně svolný k napadení Venezuely. Když se na to podíváme zpětně, zdá se, že to bylo součástí výrazné psychologické nátlakové kampaně, zaměřené na čelní představitele této stále napadané země, po níž následoval o čtyři týdny později neúspěšný pokus o atentát, spojovaný s USA, kdy na venezuelského prezidenta Maduru zaútočily drony. Ačkoli venezuelsko-brazilské střety ve státě Roraima na severu Brazílie minulý víkend byly organickým výsledkem dynamiky „zbraně masové migrace“, kterou USA vytvořily prostřednictvím hybridní války proti Venezuele, tichá regionální koordinace mezi Ekvádorem, Peru a Kolumbií nikoli. Bylo to vlastně součástí předem plánovaného zpolitizování humanitární krize ze strany USA.

Je čistě náhodné, že ke střetům došlo právě v tuto dobu. Tyto střety však poskytly příhodné zdůvodnění pro potlačení svobody regionálního hnutí, z něhož měli předtím venezuelští migranti užitek, a pro následné vyprovokování vykonstruované záminky Spojených států vyslat nemocniční loď do Kolumbie, kde se nyní mnoho Venezuelců ocitlo v zoufalých podmínkách. Je možné, že dojde k masivnějšímu nasazení armády v zemi, maskovanému jako „humanitární intervence“. Cílem USA nemusí být napadení Venezuely, jak uváděly nedávné zprávy, ale využití migrantské krize, za kterou částečně zodpovídají, jako příležitosti k tomu, aby z Kolumbie učinily regionálního lídra „pink tide“.

Poměrně velká populace a ekonomika Kolumbie, a zároveň její geostrategická oceánská pozice, z ní činí pro Spojené státy ideálního partnera, „řízeného ze zadu“. Její rostoucí zástupný vliv, který má Kolumbie na Ekvádor, Peru a část protivládní venezuelské populace, povede k de facto vytvoření tzv. „Velké Kolumbie“, kterou chtějí USA využít k reorganizaci Jižní Ameriky.

Nově zvolený pravicový lídr prohlásil, že Kolumbie vystoupí z kontinentálního integračního bloku Unasur. Jelikož minulý měsíc Ekvádor pohrozil vydáním budovy ústředí Unasur v této zemi, nebylo by překvapivé, kdyby Kolumbie podpořila své sousedy - Ekvádor, Peru a případně i Brazílii - aby učinily totéž a v podstatě zničily tento blok, čímž by zvrátily jeden z největších úspěchů éry „pink tide“.