„Ekonomická genocida“ Řeků

350,000 Řeků, především mladých a profesionálů, ze zdechlého Řecka uteklo. Míra porodnosti je daleko pod měrou nezbytnou pro udržení stávajícího počtu obyvatel. Úsporná opatření uvalená na Řeky EU, MMF a řeckou vládou vyústila v propad řecké ekonomiky o 25%. Tento propad je ekvivalentní americké velké hospodářské krizi, ale v Řecku jsou dopady mnohem horší. Prezident Franklin D. Roosevelt změkčil dopad masivní nezaměstnanosti pomocí zákona o sociálním zabezpečení a dalšími prvky sociální bezpečnostní sítě, jako pojištění vkladů, a programů veřejných prací, zatímco řecká vláda řídící se příkazy MMF a EU zhoršila dopad masivní nezaměstnanosti tím, že sociální síť odstřihla.

Tradičně, když se suverénní země, ať již v důsledku korupce, špatného vedení, smůly nebo neočekávaných událostí, ocitne v neschopnosti splácet své dluhy, věřitelé odepíšou dluhy na úroveň, kterou je zadlužená země schopna obsluhovat.

U Řecka došlo ke změně hry. Evropská centrální banka, vedená Jean-Claudem Trichetem, a Mezinárodní měnový fond nařídily, že Řecko musí splatit veškeré úroky a jistinu u svých státních dluhopisů držených německými, holandskými, francouzskými a italskými bankami. Jak toho bylo dosaženo?

Dvěma způsoby, z nichž oba krizi zhoršily a zanechaly dnešní Řecko v mnohem horším stavu, než v jakém bylo na počátku krize před necelými deseti lety.

Na počátku „krize“, která mohla být snadno vyřešena odepsáním části dluhů, činil řecký dluh 129% HDP. Dnes činí řecký dluh 180% HDP.

Proč?

Řecku bylo půjčeno více peněz na splacení úroků řeckým věřitelům, tak, aby nepřišli ani o cent. Dodatečné úvěry, nazývané mediálními prodejnými děvkami „nouzové vyplacení“, nebylo nouzovým vyplacením Řecka. Bylo to nouzové vyplacení řeckých věřitelů.

Obamův režim toto nouzové vyplacení podporoval, protože americké banky, očekávající nouzové vyplacení, prodaly úvěrové swapy (CDS) na řecký dluh. Bez tohoto nouzového vyplacení by americké banky přišly o své sázky a zaplatily by pojistky na řecké dluhopisy.

Navíc bylo po Řecku požadováno prodat svá veřejná aktiva cizincům a zdecimovat řeckou sociální bezpečnostní síť, snížit penze, snížit životní minimum a tak radikálně snížit zdravotní péči, že lidé dříve zemřou, než se jim dostane léčby.

Pokud mi slouží paměť, Čína koupila řecké přístavy. Německo koupilo letiště, různé německé a evropské subjekty koupily řecké vodárenské společnosti. Nemovitostní spekulanti koupili chráněné řecké ostrovy pro výstavbu nemovitostí.

Toto plundrování majetku řecké veřejnosti nesměřovalo ke snížení dluhu Řecka. Výnosy šly, spolu s novými půjčkami, na splácení úroků.

Dluh, větší než kdy jindy, zůstává. Ekonomika je menší, než kdy předtím, stejně tak počet obyvatel nesoucích na svých bedrech dluhovou zátěž.

Prohlášení, že řecká krize skončila, je pouhým výrokem, že Řekům již nelze na placení úroků zahraničním bankám nic sebrat. Řecko jde ke dnu rychle. Veškeré příjmy z přístavů, letišť, komunálních podniků a zbytku veřejného majetku, který byl násilně zprivatizován, nyní náleží cizincům, kteří peníze vyvádí ze země, čímž řeckou ekonomiku stahují ke dnu ještě více.

Nejen, že byla Řekům ukradena jejich ekonomická budoucnost. Přišli rovněž o svoji suverenitu. Řecko není suverénní zemí. Je ovládáno EU a MMF. V mé knize z r. 2013 „Selhání laissez faire kapitalismu“, v části III „Konec suverenity“ jsem jasně popsal, jak to bylo učiněno.

Řekové byli podvedeni Tsiprasovou vládou. Mohli se vzbouřit a použít násilí ke svržení vlády, která je zaprodala mezinárodním bankéřům. Místo toho Řekové přijali své vlastní zničení a neudělali nic. V podstatě řecké obyvatelstvo spáchalo sebevraždu.

Světová finanční krize 2008 neskončila. Byla zametena pod koberec masivního vytváření peněz americkými, evropskými, britskými a japonskými centrálními bankami. Vytváření peněz dalece přesáhlo růst ekonomického výstupu a vyšroubovalo ceny finančních aktiv nad rámec toho, co mohou unést „podmínky na zemi“.

Jak tato krize skončí se teprve uvidí. Mohla by vést ke zničení západní civilizace. Budou se psi vzájemně požírat? Bude po Řecku následovat Itálie, Španělsko, Francie, Belgie, Austrálie, Kanada, až nezbude nikdo?

Celičký západní svět žije ve lžích šířených mocnými ekonomickými zájmovými skupinami, aby sloužily jejich zájmům. Neexistují žádná nezávislá média vyjma internetových, a ta jsou démonizována a je k nim upírán přístup. Lidé žijící ve světě řízených informací vůbec netuší, co se jim děje. Proto nemohou jednat ve svém zájmu.