Jak vyřešili „imigrantskou krizi” v Thajsku

Tehdy se jednalo o „muslimské uprchlíky” převážně z Bangladéše a Bengálce ilegálně žijící v Barmě (tzv Rohingas) . Jenže thajská „imigrantská krize” neměla dlouhého trvání.

Čluny s ilegálními imigranty zastavilo ještě na moři thajské královské námořnictvo a pod hrozbou použití síly jim nedovolilo vplout do thajských pobřežních vod. Následně sice do Bangkoku přiletěl vyhrožovat tehdejší gen. tajemník OSN Ban Ki-moon, ale thajská vláda jeho žádost o jejich příjetí zdvořile, ale důrazně odmítla. Opoziční tisk tehdy dokonce psal, že mu thajská vláda „ukázala dveře”… a čluny s „chudáky uprchlíky” odpluly zase zpátky do Bangladéše a bylo po krizi… a to navždy! Následně poskytnul rozhovor thajským novinám předseda thajské vlády Prayuth Cha-Ocha (bývalý vrchní velitel armády) k této problematice a řekl zhruba toto: „Já jsem odpovedný thajskému lidu a nikomu jinému a protože miluji svoji zemi, tak jsem musel jednat takto….!!!”

Jaké z toho plyne poučení:

1. Zjevně se tehdy jednalo o celosvětovou akci perverzních globálních elit s cílem rozvrátit Západ a nezávislé asijské státy (jako třeba Thajsko).
2. Pokud se národní vládní elita rozhodne globálním hráčům postavit, pak má šanci na úspěch a žádný Rothschild, Soros, Baruch apod. s tím nic nenadělají…. Příkladem budiž nejenom Thajsko, ale třeba i Maďarsko. Podmínkou je stabilizace zázemí a neutralizace „domácí 5. kolony globalistů”. V Thajsku se o to postarala armáda, která svrhla proglobalistickou vládu Yingluck Shinawatra. Navíc v Thajsku neexistuje velká skupina státem placených „umělců a intelektuálů”, kteří jsou obvykle využíváni globalisty k útokům proti vlastním zemím.
3. Pokud se národní elity identifikují s vlastní kulturou a národem, pak je národ podpoří a ony se mohou globalistům postavit v otevřeném střetu a vyhrají. V Thajsku jsou elity velmi úzce spjaty s vlastní kulturou a národem a například jednou z podmínek úspěšné kariéry v armádě je pro důstojníky nejméně několikaměsíční pobyt v budhistickém klášteře … co by mnich.
4. Thajsko není členem žádných smluv, které by umožnily cizí (nadnárodní) jurisdikci zasahovat do mistních problémů.
5. Thajsko nikdy nedovolilo etablování rozvratných menšin na svém území a vyhnulo se tak jejich rozvratnému vlivu (jak to například známe od nás z 20. a 21. století).

Mimochodem celá záležitost pak ještě měla dohru. Thajští vojáci jsou všechno jen ne hlupáci a chápou odkud to celé je organizované. Proto došlo následně k omezování vlivu globalistických struktur v Thajsku. Například thajská vláda neprodloužila licenci na těžbu zlata jisté „australské firmě” , kterou vlastní nechvalně proslulá rodina Rothschildů. Neziskovkám financovaným G. Sorosem nebylo umožněno se v Thajsku etablovat. Následně byla zrušena licence na vysílání BBC v Thajsku…. Stejně rozhodně bylo zakročeno proti nadnárodním korporacím, které se pokousily o podporu protithajské agendy.

Prostě Thajci si myslí, že si o své zemi mají rozhodovat sami a tak se podle toho chovají, to by pro nás mělo být velkou inspirací! Pokud nějaký „český” politik zde mluví o naší povinnosti „vůči spojencům” v případě vše možné perverze (jako třeba masivní imigrace do naší země), tak je potřeba ho hnát holí..!!!

Zajímavé osobní pozorování: Vlastenecká dočasná vojenská „junta” (v Thajsku vládne dočasně vojenská vláda) s vlastenecky orientovanými důstojníky může být pro budoucnost (přežití) země a národa mnohem lepší alternativa než tzv. „liberální demokracie” samozvaných elit, které svoji roli chápou jako poslušní sloužebníci nadnárodních globalistů a jejich perverzních představ o uspořádání světa… Stejně tak je neuvěřitelné, že v současném Thajsku (kde vládce strašlivá „nedemokratická vojenská junta”) je mnohem více svobody slova než v současné „liberálně demokratické” České republice. Například v Thajsku je nemyslitelné, aby mohl být někdo uvězněn kvůli zpochybňování oficiální verze nějaké historické události, v ČR běžná realita….

Poznámka editora

S poslední větou ne tak docela souhlasím. Thajci mají jednu slabost a to osobu jejich krále. Nevím, jak moc mají rádi toho současného Mahá Vatčirálongkóna, který vládne krátce a neměl moc dobrou pověst, ale toho předchozího, Pchúmipchon Adunjadéta milovali až nepříčetně. Vytvořil se kolem něj kult osobnosti a jakákoliv nelichotivá zmínka o něm znamenala, pokud to někdo udal, vězení. V Thajsku se mohlo mluvit o všem, jen ne neuctivě o jejich králi.

Jinak Thajci jsou příjemní a slušní lidé - věděli jste, že se zouvají před vstupem do obchodů? Samozřejmě v turistických centrech ne, ale pokud pojedete mimo ně, tak to uvidíte.

Ústředním náboženstvím je Budhismus a Thajci mají sympatický zvyk: Každý mladý muž po dovršení věku kolem 15 let stráví několik měsíců v budhistickém klášteře jako mnich. Tam ho (mimo jiné) naučí úctě k autoritám a ke starým, skromnosti, pokoře a vysvětlí mu pomijivost bohatství, takže většina Thajců je skromná. Ostatně i ta skupinka zachráněných thajských fotbalistů byla rychle odsunuta do budhistického kláštera, aby jim mediální sláva nestoupla do hlavy. Chválím ten krok.