Srpen v českých dějinách

869 – Další velké tažení franských vojsk Ludvíka Němce proti západním Slovanům. Jeden z proudů útoku směřoval proti Srbům (patrně na území dnešního Nitranska), druhý proti Moravanům. Po smrti Ludvíka Němce franské útoky proti Velké Moravě pokračovaly až do roku 901, kdy pod vlivem počátku nájezdů maďarských nomádů ohrožujících oba státy došlo k uzavření míru.

1040, 1041 – Vpády německého panovníka Jindřicha III. do Čech s cílem podřídit si české knížectví. V roce 1040 byl německý vojenský vpád odražen, avšak později byl kníže Břetislav postupně přinucen k vyjednávání. Konsolidovaný český stát však nečekal osud polabských slovanských knížectví, která byla postupně vyvrácena a jejich lid vyvražděn či asimilován, neboť německému kolonizačnímu náporu v období raného středověku dokázal odolat.

1300 – Korunovace Václava II. polským králem v Hnězdně. Poslední období vrcholného rozmachu přemyslovské moci.

02. 08.

1945 – Konec postupimské konference vedené vedoucími spojeneckými mocnostmi - Sovětským svazem, USA a Velkou Británií – o poválečném uspořádání v Německu. Mimo jiné uznán spravedlivý požadavek přesídlení německého obyvatelstva z Polska, Československa a Maďarska do Německa.

03. 08.

1306 – Zavraždění Václava III. uprostřed příprav na vojenské tažení do Polska s cílem udržení polské koruny. Vymření přemyslovské dynastie po meči. Spekulace o tom, kdo byli objednavatelé vraždy, nebyly dodnes spolehlivě objasněny. Mohli to být například stoupenci polského mocenského konkurenta Vladislava Lokietka, nebo Habsburkové.

04. 08.

1427 – Bitva u Tachova. Husitská vojska vedená Prokopem Holým porazila 4. křížovou výpravu.

07. 08.

2002 – Počátky neničivějších povodní v novodobé české historii, jimž padlo za oběť 17 lidí.

14. 08.

1431 – Bitva u Domažlic. Poslední pokus s pomocí 5. křížové výpravy zlomit vojensky kališnickou moc v Čechách. Velké křižácké vojsko bylo tvořeno šlechtou z celé Evropy. Dle dobových kronik propadlo toto vojsko panice už při přiblížení husitských vojsk vedených Prokopem Holým a v nastalém zmatku a snaze usnadnit si útěk za sebou zanechalo obrovskou kořist, podle starých kronikářských záznamů na dva tisíce vozů s nákladem včetně buly papeže Eugenia IV. o vyhlášení křížové výpravy. Mnoho křižáků bylo na útěku pobito.

15. 08.

1945 – Zvýšená aktivita banderovců na území tehdejšího Československa. Byli likvidováni armádou, Sborem národní bezpečnosti a dosud nerozpuštěnými partyzánskými oddíly. V boji s nimi zahynulo 24 čs. občanů. Části banderovců se podařilo probít na Západ.

19. 08.

1619 – České stavy sesadily Ferdinanda II. Habsburského z českého trůnu. Možný konec nadvlády dynastie Habsburků zvrátily výsledky bitvy na Bílé hoře v r. 1620, po níž byla v zemi eliminována většina původních českých elit.

20. 08.

2012 – Absolutní teplotní rekord v dějinách měření v českých zemích – v Dobřichovicích u Prahy naměřeno +40,4 stupňů Celsia.

21. 08.

1968 – Intervence vojsk Varšavské smlouvy v tehdejším Československu. Operace se zúčastnila vojska Sovětského svazu (převážně z ukrajinských posádek), Maďarska, Polska, Bulharska a Německé demokratické republiky. Účast odmítlo ceausescovské Rumunsko.

Nejhorší okamžik česko-ruských vztahů v historii, který, zneužíván více než čtvrtstoletí po rozpadu Sovětského svazu naší neoliberální 5. kolonou dominující v médiích, dodnes paralyzuje vztah podstatné části české společnosti k Rusku.

Ať už šlo skutečně „pouze“ o údajnou snahu o zdokonalení socialismu („s lidskou tváří“) a ne o další pokus Západu o rozvrácení východního bloku, tentokrát v Československu, o čemž svědčí aktivizace mnoha sil odkazujících na orientaci Československa před Mnichovem a podporovaných finančně západními institucemi (později v emigraci různí „obrodní činitelé“ přiznávali, že Československo mělo být finálně demokratizováno podle západních vzorů a získat německé a francouzské úvěry a příslušně posílit odpovídající vazby), způsob (ne)řízení tehdejších procesů ze strany Dubčekova vedení byl naprosto neadekvátní vzhledem k vývoji situace. V lepším případě šlo o neodpovědnost a naivitu.

Výrok: „Eto vaše dělo“ Ukrajince Brežněva v Čierné nad Tisou si vysvětlili spíš jako „dělejte si co chcete,“ než jako „je to vaše odpovědnost,“ což byla chyba.

To nic nemění na tom, že sovětské vedení nedokázalo věci přiměřeně vyřešit na politické úrovni a zasáhlo na nejnižší řídící prioritě – použilo silové řešení v podobě otevřené vojenské intervence, což zatěžuje česko-ruské vztahy dodnes.

Osobně jsem názoru, že události roku 1968 nebyly samostatnou československou záležitostí, ale integrální součástí globální mocenské „hry“ na studenoválečné světové šachovnici.

Postoj českého národa k Rusku byl od 19. století charakterizován pocitem slovanské vzájemnosti a po 2. světové válce také uznáním rozhodujících zásluh Sovětského svazu na osvobození Československa a porážce fašismu v Evropě. Jedinou stranou v konfliktu, která z událostí roku 1968 v Československu profitovala, tak byly západní elity. Západu se totiž přece jen podařilo přinutit vyhrocením vnitropolitického vývoje v Československu s pomocí domácí 5. kolony brežněvovské sovětské vedení k výše uvedenému zákroku a dosáhnout tak alespoň osudového zlomu, pokud jde vztah většiny české a slovenské společnosti  k Sovětskému svazu (potažmo k Rusku).

Pro úplnost dodávám politováníhodnou statistiku. V souvislosti se srpnovou intervencí a tzv. dočasným pobytem sovětských vojsk za více než 20 let, do roku 1991, zemřelo 402 československých občanů, z toho 137 do konce roku 1968. Většina obětí, 248 osob, připadla na dopravní nehody.

26. 08.

1278 – Bitva na Moravském poli v níž byl poražen a zabit v boji s vojskem Rudolfa Habsburského Přemysl II. Otakar.

1346 – Jan Lucemburský padl v první velké bitvě tzv. stoleté války mezi Francií a Anglií u Kresčaku (Crécy) ve Francii. Připomínán je jeho výrok, s nímž se prý nechal odvést na bitevní pole, neboť v té době již byl osleplý: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.“ Tento den je zároveň také dnem nástupu jeho syna Karla IV. na český trůn.

29. 08.

1526 – Bitva u Moháče (Mohácse) v Uhersku. Vojsko Ludvíka Jagellonského bylo poraženo Turky, následně Turecko zabralo většinu dosavadního uherského území. Český král Ludvík Jagellonský v bitvě padl. Od té doby byly české země dodávkami vojáků, materiálu a odváděnými zvláštními daněmi na staletí zapojeny do boje s islámskou hrozbou ve střední Evropě. Průzkumné osmanské oddíly pronikaly občas až na jižní Moravu. Bezprostřední hrozba pokračování tureckého vpádu dále do střední Evropy byla definitivně odvrácena až koncem 17. století (po bitvách u Vídně v r. 1683 a u Zenty r. 1697).

31. 08.

1914 – Vznik československé roty Nazdar v rámci francouzské cizinecké legie na západní frontě 1. světové války.

1940 – Říšský protektor von Neurath a státní tajemník K. H. Frank předložili Hitlerovi program tzv. konečného řešení české otázky – vysídlení českého obyvatelstva z Čech, Moravy a Slezska na Sibiř, osídlení území výhradně německým obyvatelstvem, loajální jedinci českého původu „dobré rasy a dobrého smýšlení“ měli být poněmčeni. Plány vzhledem k vývoji války realizovány nebyly, přesto během pouhých 6 let německé okupace zahynulo přibližně 360.000 československých občanů.

Pozn. na závěr: Kdo má za hlavní referenční bod českých dějin srpen 1968, tváří tvář všem dalším a nejen srpnovým událostem českých dějin, je bohužel buď naprosto zaslepený, anebo zaplacený.