Turkmenistán se otáčí zády k Rusku a padá do rukou teroristů

Co se děje v Turkmenistánu?

Autoritativní západní publikace, jako Economist a Deutsche Welle, nedávno uveřejnily kritické články o ekonomice Turkmenistánu. Úřady Turkmenistánu, uvádí tyto publikace, zavedly překážky pro občany mladší 40 let, kteří chtějí odejít do zahraničí. Maxmilián Lamberston napsal pro Economist, že jako země se čtvrtými největšími zásobami zemního plynu na světě by měl být Turkmenistán prosperující zemí, avšak není tomu tak. Autor věří, že je to v důsledku odmítnutí Turkmenistánu prodávat svůj plyn Rusku a Íránu. Navíc Turkmenistán zůstává nepřátelský vůči Číně, která prudce snížila nákupní cenu.

Před neshodami s Moskvou přinášel prodej zemního plynu Turkmenistánu průměrně 16,5-17 miliard dolarů za rok. V r. 2017 získala země jen 8,5 miliard dolarů.

Podle Lamberstona, neexistuje v turkmenské ekonomice žádná centralizovaná regulace. Země má dva směnné kurzy, což znamená přísnou měnovou kontrolu, včetně u vybírání hotovosti a převádění peněz do zahraničí. Zároveň Banka pro mezinárodní vypořádání uvedla, že Turkmenistán měl 23 miliard dolarů na účtech u německých bank. Nedostatek peněz vede k nedostatku dováženého zboží, nezaměstnanost dosáhla 50-60% a korupce jen vzkvétá.

Deutsche Welle věnovala pozornost nedostatku chleba v Turkmenistánu. Podle této publikace člověk, který si chce koupit nějaký chléb, musí ukázat dokument, že jeho domácnost není zadlužena. Spojené státy zakázaly dovoz bavlny a bavlněných produktů z Turkmenistánu na základě zákona z r. 2016 zakazujícího dovoz zboží vyrobeného za použití otrocké práce. Samozřejmě, že tyto sankce ovlivňují investiční klima v zemi.

Člověk by mohl tradičně zpochybňovat informace pocházející ze západních zdrojů, ale sousedé v regionu píší podobné věci. Takže podle Kursiv (Kazachstán) Turkmenistán často odmítá vydat víza občanům Kazachstánu, bez vysvětlení. Anonymní obyvatel Ašchabadu, hlavního města Turkmenistánu, publikaci řekl, že život v Turkmenistánu se v posledních dvou letech výrazně zhoršil. Země zažívá problémy s dodávkami potravin, uvedl tento člověk. „Nebudete tomu věřit, ale člověk může mít jen půl bochníku chleba na den,“ uvedl tento člověk na internetové stránce.

Další média – státní televizní stanice Jošlar TV z Uzbekistánu – informovala o nedostatku chleba v turkmenských provinciích Dašoguz a Marysky. Když se v obchodech objeví chleba, lidé stojí frontu. „Turkmeni zažívají závažné ekonomické problémy“, uvádí se ve zprávě.

Stojí za zmínku, že nedostatek volně směnitelných měn nutí běloruské a turecké společnosti opouštět Turkmenistán, aniž by dostaly zaplaceno za výstavbu společných průmyslových zařízení.

Přírodní bohatství Turkmenistánu promarněno

Šéf středoasijské sekce Institutu zemí CIS, Andrej Grozin, řekl Pravda.ru, že situace v Turkmenistánu se během posledních šesti měsíců výrazně zhoršila, obzvláště co se týká dodávek potravin a spotřebního zboží pro obyvatelstvo. Kurz amerického dolaru na černém trhu je pětkrát vyšší, než oficiální.

Turkmenistán trpěl těmito problémy v důsledku ztráty příjmů z vývozu plynu do Ruska a Íránu. Zisk, který země získává z prodeje plynu Číně je používán na splácení mnohamiliardových úvěrů, které si Turkmenistán dříve vzal na realizaci pochybných projektů, jako organizace prestižních soutěží a na budování paláců.

„Turkmenistán je dnes uzavřenou zemí, která žije za železnou informační oponou. Na internetu však člověk může najít videa s lidmi tlačícími se ve frontě na podřadnou mouku. Lze tam také shlédnout videa, kde turkmenský prezident Berdimuhamedov tančí na repové písně, jezdí na jachtě v prestižním letovisku a hází noži se svým vnukem. To způsobuje protesty obyčejných lidí, kteří si píšou svá čísla ve frontě na ruku. Přirozeně, že lidé začínají protestovat,“ řekl expert Pravda.ru.

Zdá se, že Turkmenistán může vyřešit své ekonomické problémy dvěma souběžnými způsoby. Úřady mohou devalvovat národní měnu, aby ji uvedly do souladu s kurzem dolaru na „černém trhu“, za souběžného „utažení opasků“ u rozpočtových výdajů. Turkmenistán by se také mohl pokusit zlepšit své vztahy s Ruskem. Všechny post-sovětské republiky, které ukázaly Rusku záda, trpí závažnou ekonomickou krizí. Stojí za zmínku, že výstavba plynovodu do Evropy z Turkmenistánu na dně Kaspického moře závisí také na Moskvě.

Ahmed Durani, novinář z Afghánistánu, řekl Kursiv, že počet turkmenských občanů ochotných přidat se k teroristickým organizacím na chabě chráněné afghánsko-turkmenské hranici roste. Islamistické nálady mohou Turkmenistán destabilizovat a zničit, jak tomu bylo během arabského jara na Středním východě, a Berdimuhamedov se stane druhým Janukovičem.