Jaderné katastrofy: Jsme připraveni poučit se z černobylské a fukušimské zkušenosti?
V poslední době je dobře patrný vzorec v evropských sdělovacích prostředcích, vyjadřujících stále rostoucí obavy ze závad a všech možných druhů havárií, k nimž dochází v jaderných elektrárnách.
O velmi reálné možnosti jaderné katastrofy v Evropě, která by byla druhou Fukušimou Daiči, nedávno informovala italská zpravodajská agentura Gli Occhi Della Guerra. Konkrétně uvedla, že úřední činitelé v Německu a Nizozemsku rozhodli, že budou lidem vydávat jodové tablety, schopné snížit účinky otravy zářením v případě vážné jaderné havárie. Tento paniku vyvolávající krok učinil Berlín a Amsterodam v souvislosti s vážnými obavami ze stavu dvou jaderných elektráren: jaderné elektrárny Doel a jaderné elektrárny Tihange, které jsou technicky umístěny na území Belgie, ale zároveň se nacházejí v blízkosti hranic obou výše zmiňovaných států. Naposledy došlo k závažné poruše na třetím reaktoru belgické nejvýkonnější jaderné elektrárny Tihange, jak před několika dny oznámil belgický list Le Soir. Avšak elektrárna Doel není o moc lepší, protože tyto dvě jaderné elektrárny byly postaveny v 70. letech a dělají starosti vědcům již od doby svého vzniku. Není náhoda, že k rozhodnutí o distribuci léků proti radiaci v Cáchách a Haagu došlo na základě řady vědeckých publikací, které osvětlují bezpečnostní podmínky v těchto dvou belgických jaderných elektrárnách. V zásadě se jak environmentální skupiny, tak vědci shodují na tom, že obě elektrárny představují časovanou bombu, tikající přímo v srdci Evropy.
Bohužel to však není jediná příčina obav EU, neboť analytici britského časopisu Energy Research & Social Science tvrdí, že Evropa bude kromě špatného stavu obou belgických elektráren čelit jaderné havárii, která bude mnohem ničivější, než byla černobylská katastrofa. Je zde 80% pravděpodobnost, že v jedné z ukrajinských jaderných elektráren dojde k jaderné katastrofě do roku 2020. V případě takovéto jaderné katastrofy se bude Evropská unie potýkat jednak s nepředstavitelným poškozením životního prostředí, a jednak s masovým exodem Ukrajinců z kontaminované oblasti do západní Evropy kvůli zavedení bezvízového styku mezi EU a Ukrajinou.
V současnosti má Ukrajina čtyři jaderné elektrárny: Záporoží (největší v Evropě, se šesti jadernými bloky a celkovým elektrickým výkonem 6000 MW), Rovno (čtyři bloky s elektrickým výkonem 2880 MW), Chmelnická (dva bloky s celkovým výkonem 2000 MW) a Jihoukrajinská (tři bloky a celkový výkon 3000 MW). Pátá z nich, nechvalně proslulá jaderná elektrárna v Černobylu se čtyřmi bloky, byla v roce 2000 zcela uzavřena.
Z 15 funkčních jaderných bloků na Ukrajině jich bylo 12 uvedeno do provozu před rokem 1990, přičemž všechny mají maximální provozní životnost 30 let. Fakt, že celkem 10 z těchto reaktorů již překročilo životnost, vyvolává mrazení v zádech. Tyto reaktory se však používají k výrobě stále většího množství elektřiny, aby byla uspokojena rostoucí poptávka Ukrajiny, způsobená prudkým poklesem provozuschopných tepelných elektráren, které nemají přístup k uhlí, neboť se těží v Donbassu. Tento odtržený region se brání od té doby, co Kyjev zahájil vojenskou operaci proti rusky mluvící populaci. Nyní jsou tyto reaktory z doby sovětské éry přetěžovány, aby zajistily více než 60% celkové potřeby elektřiny na Ukrajině, což vede k tomu, že provozovatelé jsou nuceni jít až na hranici možností těchto zcela opotřebovaných jaderných zařízení.
Situaci ještě zhoršuje politický tlak, který Washington klade na současnou vládu v Kyjevě, a požaduje po ní, aby našla rychlou náhradu za jaderné palivo, vyráběné ruskou společností TVEL. Proto jsou reaktory znovu a znovu zásobovány palivem, které vyrábí americko-japonská společnost Westinghouse Electric Company. Zdá se, že Kyjev a Washington jsou více než ochotni ignorovat traumatizující zkušenost s jadernou elektrárnou Temelín - jejíž výstavba započala ještě v době sovětské éry - kdy elektrárna v roce 1996 podepsala smlouvu se společností Westinghouse o dodávce paliva. Avšak použití amerického paliva vedlo k řadě závažných poruch na elektrárně, což nakonec vyústilo ve vážné konstrukční poškození, způsobené reaktory. Provozovatelé Temelínu se tímto problémem nezabývali, ale nakonec došlo k rozhodnutí přerušit dohodu se společností Westinghouse Electric Company, neboť v roce 2007 došlo k ještě závažnějšímu incidentu. Česká republika nakonec odmítla kupovat jinou formu paliva, než je palivo, vyráběné v Rusku, takže jaderná elektrárna Temelín je od roku 2010 opět zásobovaná palivem z Ruska.
Bohužel představitelé Kyjeva zašli ve své rusofobii tak daleko, že si nadále zahrávají s ohněm, a od roku 2005 testují všechny druhy náhražek, vyráběných v Americe, kterými nahrazují ruské palivo. Můžeme si také připomenout, jak řada poruch na jaderné elektrárně Jihoukrajinská v roce 2013 vedla k tomu, že řada ukrajinských inspekčních organizací zavedla na Ukrajině úplný zákaz používání jakékoli formy jaderného paliva, vyráběného v Americe.
Nicméně Američany sponzorovaný převrat v Kyjevě znovu otevřel možnost pro používání amerického paliva na Ukrajině, což již vedlo k řadě poruch a odstavení reaktorů na různých jaderných elektrárnách na Ukrajině
Přesněji řečeno, od převratu v roce 2014 došlo v jaderné elektrárně Záporoží k desítkám nouzových odstávek. V jaderné elektrárně Jihoukrajinská způsobilo v roce 2016 rozsáhlé používání paliva, vyráběného v Americe, odstavení provozu na 24 hodin. V důsledku toho zůstaly v provozu pouze dva ze šesti reaktorů v jaderné elektrárně Záporoží. Celkově se počet jaderných havarijních situací po celé Ukrajině od roku 2010 zvýšil o 400%. Zpráva uveřejněná v britském časopise Energy Research & Social Science opakovaně zdůrazňuje, že zmínka o abnormálním počtu jaderných havarijních situací na Ukrajině byla úmyslně v oficiálním mezinárodním zpravodajství po řadu let vynechávána, i když místní média o nich pravidelně informují.
Podle všeho se tím nikdo v Kyjevě neznepokojuje. Vloni v květnu oficiální internetové stránky ukrajinské společnosti Energoatom oznámily, že celkem čtyři reaktory jaderné elektrárny Záporoží na Ukrajině budou dostávat palivo pouze od společnosti Westinghouse Electric Company, přičemž pouze dva zbývající reaktory budou mít nadále ruské palivo. Kromě používání palivové směsi podřadné kvality existuje ještě další důvod pro nárůst incidentů a rizik v ukrajinských elektrárnách - nedostatečné financování tohoto odvětví, neboť po rozpadu SSSR nebylo do tohoto odvětví investováno ani jedno euro.
Oproti tomu reaktory, které jsou v provozu déle, než je jejich plánovaná 30letá životnost, musí být buď vyřazeny z provozu, nebo upraveny tak, aby jejich životnost byla prodloužena. Obě tyto možnosti jsou poměrně drahé pro vysoce zadlužený Kyjev, avšak druhá možnost je z pohledu Kyjeva příznivější. V ideálním případě by měly být tyto reaktory podrobeny důkladné prohlídce a modernizaci, avšak odhadované náklady na tyto operace jsou vyčísleny na 150 milionů eur. Avšak ani státem řízená společnost Energoatom, ani Kyjev na to nemají prostředky, takže Kyjev libovolně prodlužuje životnost všech provozuschopných reaktorů.
Kyjev zasílá o prodloužení životnosti zprávy sousedním zemím a mezinárodním organizacím, působícím v oblasti ochrany životního prostředí. Tyto akce však současně porušují celkem dvě úmluvy OSN, které vyžadují, aby signatáři získali dvoustranný a mezinárodní souhlas ještě před tím, než bude životnost reaktoru prodloužena, ale nikoliv naopak. Jedná se o Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí a o Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.
Jak oznámil ukrajinský premiér, jaderný průmysl se na Ukrajině hroutí, jaderní vědci jsou propouštěni nebo dobrovolně odcházejí, a hledají si zaměstnání v jiných zemích. Celkový počet jaderných havarijních situací v ukrajinských jaderných elektrárnách dosáhl v roce 2017 celkem 17 případů oproti 12 případům před rokem.
Všechny tyto skutečnosti ukazují, že zbývající jaderné elektrárny na Ukrajině představují skutečnou hrozbu pro bezpečnost Evropy, avšak na pozadí současné ekonomické situace a politické nestability na Ukrajině není žádná možnost, jak zvrátit tento negativní trend. Otázka, jak účinně řešit tuto situaci, musí být tématem naléhavých jednání mezi Ukrajinou a představiteli vůdčích států EU.