Ekvádor zřejmě „v příštích týdnech nebo dnech“ vydá Assangeho Velké Británii

Tweet: WikiLeaks @wikileaks

Šéfredaktorka RT: „Moje zdroje tvrdí, že @JulianAssange bude předán #UK v příštích týdnech nebo dnech. Jako nikdy předtím si přeji, aby se mé zdroje mýlily.“ https://twitter.com/M_Simonyan/status/1019958571889577985 …“

Simoňjanová zveřejnila zprávu v době, kdy se v britském tisku opět objevily spekulace, že Ekvádor jedná s Velkou Británií ohledně budoucnosti Assangeho. Začátkem tohoto týdne oznámil Times, že Británie vede s Ekvádorem rozhovory na nejvyšší úrovni ve snaze odstranit Assangeho z velvyslanectví v Londýně.

Tweet: Glenn Greenwald @ggreenwald - 20. července

Šéfredaktorka RF uvedla, že ekvádorská vláda - která je nyní za vlády @Lenina silně podřízená Západu - zruší poskytnutí azylu Julianu Assangeovi a předá ho UK. Lidé, kteří předstírají, že věří ve svobodu tisku, budou potěšeni tím, když ho pošlou do USA.

Co je větší hrozbou pro svobodu tisku: (a) vydat Juliana Assangeho do USA, aby ho Sessions a Ministerstvo spravedlnosti stíhali za publikování tajných a hacknutých dokumentů, nebo (b) Donald Trump, který tweetuje podlé urážky na adresu Chucka Todda a Wolfa Blitzera, a je drzý na Jima Acostu?

Sir Alan Duncan, ministr zahraničních věcí, údajně stojí v čele diplomatického úsilí. Zdroj z blízkosti Assangeho prohlásil, že o rozhovorech nic neví, ale domnívá se, že Amerika klade „značný nátlak“ na Ekvádor, včetně toho, že hrozí zablokováním půjčky od Mezinárodního měnového fondu (MMF), pokud zůstane na velvyslanectví.

Zpráva v deníku Times se objevila jen pár týdnů před návštěvou nově zvoleného ekvádorského prezidenta Lenina Morena, který označil Assangeho za „hackera“, za „zděděný problém“ a „kámen v botě“.

Objevily se také další znepokojivé signály, které naznačují, že Assange představuje pro Ekvádor stálý problém. Na konci března tohoto roku odebrala ekvádorská vláda Julianu Assangemu komunikační privilegia s vnějším světem, a na velvyslanectví mu zrušila připojení k internetu.

Tento krok byl vyvolán údajným porušením dohody s Assangem, že nebude zasahovat do záležitostí jiných států. Předtím silně kritizoval španělskou vládu za to, že ostře zakročila proti hnutí za nezávislost Katalánska.

Assange se ukrývá na ekvádorském velvyslanectví od roku 2012, když požádal tento latinskoamerický stát o azyl. Švédsko požadovalo vydání 47letého Assangeho kvůli obvinění ze sexuálního napadení, ale Assange se obával, že by jeho vydání vedlo k přemístění do USA, kde by byl stíhán bez spravedlivého soudu.

Spojené státy tvrdí, že Assange se „zapojil do terorismu“, generální prokurátor Jeff Sessions v loňském roce prohlásil, že jeho zatčení je „prioritou“. V průběhu let web WikiLeaks publikoval stovky tisíc tajných amerických dokumentů, včetně kabelogramů o válce v Iráku, které byly získány prostřednictvím informátorky Chelsey Manningové v roce 2010.

Navzdory tomu, že Švédsko ukončilo vyšetřování proti australskému novináři Assangemu v květnu loňského roku, dosud nemohl opustit velvyslanectví kvůli nevykonanému britskému zatykači za údajné porušení podmínek kauce, a kvůli tomu, že neexistují žádné záruky, že nebude vydán do USA.

Assangeho podporovali v průběhu let aktivisté a organizace pro lidská práva, dožadující se jeho osvobození. Panel OSN sice zjistil, že jeho pobyt na velvyslanectví představuje „svévolné zadržení“, ale bohužel to nestačilo k tomu, aby se tím nějak změnil jeho osud.