Je úprava genů nový název pro eugeniku?

Vědecký časopis Nature Studies uveřejnil dvě studie, naznačující, že techniky úpravy genů mohou oslabit schopnost člověka bojovat s nádory, a „mohou způsobit rakovinu, což vyvolává obavy ohledně bezpečnosti genových terapií založených na CRISPR“. Studie byly provedeny švédským Karolinska Institut a farmaceutickou firmou Novartis. Studie zjistily, že buňky, jejichž genom je úspěšně upraven pomoci CRISPR-Cas9, mají potenciál vyvolávat nádory v těle pacienta. To by mohlo, podle výzkumníků z Karolinska Institut a výzkumníků, kteří provedli separátní studii firmy Novartis, z některých buněk upravených CRISPR učinit časovanou bombu.

Generální ředitel CRISPR Therapeutics, Sam Kulkarni, připustil, že výsledky jsou „přijatelné“. Dodal: „Je to něco, čemu musíme věnovat pozornost, obzvláště když se CRISPR rozšiřuje na víc nemocí.“ Vzhledem k tomu, co je v sázce, je to pozoruhodně nenucená odpověď.

Džin z láhve venku

Úprava genů krácením nebo upravováním DNA rostlin, zvířat či potenciálně lidských bytostí, není v žádném případě vyzrálá, nemluvě o tom, že by byla plně otestována či prokázána jako bezpečná, jak naznačují tyto dvě studie. CRISPR, zdaleka nejuváděnější technologie úpravy genů, byla vyvinuta teprve v r. 2013. V r. 2015 na konferenci TED v Londýně genetička Jennifer Doudna předložila to, co je známo jako CRISPR-Cas9, což je zkratka pro „clustered regurarly-interspaced short palindromic repeal“. Jde o platformu pro úpravu genů za použití proteinu odvozeného od bakterie, Cas9, který údajně umožňuje genetickým inženýrům cílit přesně a rozdělovat dvojitou šroubovici DNA v přesně určeném místě, v rámci daného genomu.

Tato technika má také výrazné problémy. Bylo opakovaně prokázáno, že pouze u malé části buněk, do kterých byl CRISPR vložen, obvykle pomocí viru, byl skutečně jejich genom upraven, jak bylo zamýšleno.

V Číně vědci použili lidská embrya poskytnutá dárci, ze kterých se nemohlo narodit živé dítě, k úpravě specifického genu. Výsledkem byl neúspěch, neboť testované buňky nedokázaly udržet zamýšlený genetický materiál. Vedoucí výzkumu Jungiu Huang řekl Nature: „To je důvod, proč jsme toho zanechali. Stále si myslíme, že je to příliš nedomyšlené.“

Novější forma úpravy genů, známá jako genový drive, jak jsem poznamenal v předešlém článku, má alarmující potenciál stát se Frankensteinovou příšerou. Úpravy pomocí genového drivu, které jsou silně financovány agenturou Pentagonu DARPA, mají za cíl vynutit si šíření genové modifikace v celé populaci, ať již komárů, nebo potenciálně lidí, během pouhých několika generací.

Vědec, který poprvé navrhl vývoj genového drivu při úpravě genů, biolog z Harvardu Kevin Esvelt, veřejně varoval, že vývoj úpravy genů ve spojení s technologiemi genového drivu má alarmující potenciál se zvrtnout. Poznamenává, jak často se CSISPR zaneřádí a v důsledku existuje silná pravděpodobnost vzniku ochranných mutací, což dokonce i z neškodných genových drivů dělá agresivní. Zdůrazňuje: „Pouhých pár upravených organismů může nezvratně pozměnit ekosystém.“ Esveltovy počítačové simulace genového drivu ukázaly, že výsledný upravený gen „se může rozšířit na 99% populace během pouhých maximálně 10 generací, a setrvat po více než 200 generací.“

Navzdory takovýmto varováním a problémům americké ministerstvo zemědělství úpravu genů schválilo, bez jakýchkoliv zvláštních testů, pro použití na zemědělských plodinách. Ministerstvo zemědělství rozhodlo, že geneticky upravené rostliny jsou jako rostliny s přirozeně se vyskytujícími mutacemi, a tudíž si nevyžadují žádnou zvláštní regulaci a nepředstavují žádné zvláštní bezpečnostní obavy, navzdory faktům svědčícím o opaku. A DARPA Pentagonu utrácí miliony dolarů za výzkum.

Na scénu přichází Bill Gates

Nedávno zakladatel Microsoftu Bill Gates, dlouhodobý zastánce eugeniky, kontroly populace a GMO, přišel s velkým velebením úpravy genů. V článku v květnovém/červnovém vydání časopisu newyorské Rady pro zahraniční vztahy (CFR), Foreign Affairs, Gates oslavuje technologie úpravy genů, explicitně CRISPR. V článku Gates tvrdí, že CRISPR a další techniky úpravy genů by měly být používány celoplanetárně, aby se vyřešila rostoucí poptávka po potravinách a zlepšila se prevence nemocí, obzvláště malárie. „Byla by tragédie tuto příležitost propásnout,“ napsal. Ve skutečnosti Nadace Billa a Melindy Gatesových, která mimo dalších pracuje na šíření GMO rostlin do afrického zemědělství a která je hlavním akcionářem Monsanto, nyní Bayer AG, financovala projekty úprav genů po desetiletí.

Gates a jeho nadace nejsou v oblasti úpravy genů vůbec neutrální, a zcela určitě ne ve vztahu k vysoce kontroverzním aplikacím genového drivu. V prosinci 2016 v mexickém Cancunu, na konferenci OSN o biodiverzitě, více než 170 nevládních organizací z celého světa, včetně německé Heinrich-Böll Stiftung, Přátel Země, La Via Campesina a dalších, vyzývalo k uvalení moratoria na výzkum genového drivu.

Nicméně na stránce OSN věnované této problematice dominuje internetovým diskusím něco, co nese název Ad Hoc Technical Expert Grup on Synthetic Biology (AHTEC), OSN schválená „expertní skupina“ pro syntetickou biologii. AHTEC je nepřímo financována Nadací Billa a Melindy Gatesových přes PR společnost Emerging Ag, která vede intenzivní lobbistickou kampaň na podporu genového drivu v OSN. Emerging Ag najala asi 60 výzkumníků v oboru biologie, včetně lidí z Bayer Crop Sciences, aby prosazovali vysoce riskantní technologii genového drivu. Ti prosazují americký model neregulování úpravy genů a genového drivu, stejně jako Gates, a zuřivě se staví proti jakémukoliv moratoriu.

Ve svém článku ve Foreign Affairs Gates tvrdí: „Úprava genů s cílem učinit úrodu větší a odolnou může zachránit životy v masivním měřítku… Po deset let Nadace Billa a Melindy Gatesových podporuje výzkum používání úpravy genů v zemědělství.“ Dodává, bez důkazů: „Existuje důvod být optimistou ohledně toho, že vytváření genových drivů v komárech šířících malárii životní prostředí příliš nepoškodí, pokud vůbec.“

V situaci, kdy Nadace Billa a Melindy Gatesových, USDA a DARPA Pentagonu jsou zapleteny do energického protlačování úpravy genů a obzvláště vysoce riskantních aplikací genového drivu u druhů jako komáři, se musí člověk ptát, jestli se úprava genů nestává novým názvem pro eugeniku, ve světle faktu, že proti GMO technologiím se energicky stavěli občanské skupiny po celém světě. Upřímný vědecký výzkum je samozřejmě legitimní a nezbytný. Ale neregulované experimentování s technologiemi, které by mohly vyhladit celé druhy, není určitě totéž, co vysazování odrůd hybridní kukuřice.