Propagační agrese Západu proti Sýrii

Naprosto ostudná je reakce hlavních politiků naší české vlády v demisi. Martin Stropnický novinářům řekl, že kdyby mezinárodní společenství čekalo se zásahem v Sýrii na mandát RB OSN, stalo by se pasivním svědkem až spolupachatelem chemických útoků.

„Česká republika v minulých dnech ostře odsoudila barbarský útok proti civilnímu obyvatelstvu v Dúmá a vyzvala k jeho okamžitému a nezávislému vyšetření. Dnešní vojenský zásah USA a spojenců vnímáme jednoznačně jako jasný vzkaz komukoli, kdo by chtěl v chemických útocích v Sýrii pokračovat,” uvedlo jeho ministerstvo zahraničí.

Andrej Babiš reagoval jako nezletilý adolescent, jenž se ve své nevědomosti nechal nachytat na žertovně pokušitelská prohlášení svých pěstounů, když uvedl, že „úder proti syrskému režimu, který útočí chemickými zbraněmi na civilní obyvatelstvo, byl nevyhnutelný. Z prvních informací vyplývá, že byl veden přesně a zasažena byla taková zařízení, která slouží k výrobě či přechovávání chemických zbraní.“

Podotýkám, že náš premiér mluví o útoku chemickými zbraněmi, o němž musí pochybovat i malé dítě. Ne tak Andrej Babiš, byť svoji reakci po jednání s prezidentem Zemanem zmírnil, ale jeho prohlášení, že ANO zahraniční politiku nepotřebuje a že kauzy jako „Novičok“, vydání ruských velvyslanců nebo bombardování Sýrie nemají na „naše lidi dopad“ jasně dokazují jeho politický diletantismus.

Vše nasvědčuje tomu, že Andrej Babiš a jeho parta herců, poslušných nemehel a bezduchých byznysmenů nemají v politice co pohledávat. Jejich krátkozrakost, zaslepenost a servilnost vůči západním strůjcům společenského systému, na němž si všichni tito nevědomí a sebestřední „podnikatelé“ namastili kapsy, je totiž více než průzračná. Snad se nyní velká část babišových voličů chytne za nos, a dá svůj hlas v předčasných volbách, které budou nejspíše brzy následovat, někomu lidsky vyspělejšímu a vzdělanějšímu. Jen doufám, že to nebudou ještě horší lidské karikatury z „tradičních“ liberálně demokratických stran, nebo zastydlí adolescenti z řad Pirátů. Jak to vypadá, jedinými volitelnými parlamentními stranami jsou dnes Okamurova SPD a KSČM.

Nikoho z dotčených politiků samozřejmě neomlouvá, že agresi proti Sýrii podpořily Izrael (člen kabinetu ministrů Jo’av Galant označil incident jako „důležitý signál pro Írán“), Německo, Španělsko, Turecko (ačkoli mnohoznačný Recep Tayyp Erdogan v telefonním rozhovoru s Theresou Mayovou vyzval k „vyloučení další eskalace napětí“), Nizozemsko, Dánsko, Austrálie, Japonsko, Litva, Ukrajina a další. Stejně tak předseda Rady Evropy Donald Tusk.

Ke všemu ochotné loutky západních mocností tady prostě nepotřebujeme a ani nechceme.

Reakce Ruska

Doufal jsem, že Rusko tentokrát splní svá varování, a pošle k zemi, nebo ke dnu, všechny vojenské prostředky, z nichž byly rakety na Sýrii vypáleny. Propagační formát celé akce je ovšem natolik do očí bijící, že jít do přímé konfrontace se silami NATO by bylo poněkud neuvážené. Příliš to připomíná vzteklého kloučka, který mává lopatičkou, aby zboural bábovičku holčičce hrající si vedle na písku. Bylo by to i docela směšné, kdybychom před sebou neviděli loutkové představení geopolitické hry na světové úrovni. To je také důvod, proč se Ruská federace zdržela vojenské odvety a pouze celému světu oznámila, že útok na Sýrii považuje za akt agrese.

Ruský prezident Vladimír Putin k tomu vydal toto prohlášení:

14. dubna USA za podpory svých spojenců provedly raketový úder na objekty ozbrojených sil a civilní infrastruktury Syrské Arabské Republiky. Bez sankcí Rady bezpečnosti OSN, za porušení Ústavní listiny Organizace spojených národů, norem a principů mezinárodního práva byl tak završen akt agrese proti suverénnímu státu, který se nachází ve finální fázi úspěšného boje proti terorismu. Opět, stejně jako před rokem, kdy USA zaútočily na leteckou základnu Sýrie „Šajrát“, použily jako záminku zinscenované použití otravných látek proti civilnímu obyvatelstvu – tentokrát v Dúmě, předměstí Damašku. Ruští armádní experti, kteří navštívili místo imaginárního incidentu, nenalezli žádné stopy po aplikaci chloru nebo jiné jedovaté látky. Ani jeden místní obyvatel nepotvrdil fakt chemického útoku. Organizace pro zákaz chemických zbraní poslala do Sýrie své odborníky za účelem zjištění všech okolností. Ale skupina západních zemí je cynicky předběhla provedením vojenské akce bez toho, aby počkala na výsledky vyšetřování. Ruská federace co nejrozhodněji odsuzuje útok na Sýrii, kde ruští vojáci pomáhají legitimní vládě v boji proti terorismu. USA svým jednáním jen prohlubují humanitární katastrofu v Sýrii, přinášejí utrpení civilnímu obyvatelstvu, pohříchu přitakávají teroristům, kteří sedm let terorizují syrský národ, a vyvolávají novou vlnu uprchlíků z této země a z celého regionu. Současná eskalující situace kolem Sýrie má destruktivní dopad na celý systém mezinárodních vztahů. Historie vrátí vše na své místo, avšak již nyní vložila na Washington těžké břemeno odpovědnosti za krvavé represálie proti Jugoslávii, Iráku a Libyi. Ruská federace svolává nouzové zasedání Rady bezpečnosti OSN, aby posoudila agresivní jednání USA a jejich spojenců.

Ruští politologové hodnotí agresi Západu se střízlivým nadhledem:

„Američtí činitelé nejdříve dlouho, dlouho dumali, jak udeřit a zároveň neudeřit, a přitom si zachovat tvář. Po všech těch ultimátech vypadá celá akce Američanů spíše hanebně. U nás to říkáme takto: rozmáchl se po rublu, praštil kopějku. Zjevně se zalekli ostrého varování ze strany Ruska. Je zřejmé, že už to nemohli vzít zpátky, tak se rozhodli simulovat. A teď všechno posunou do sféry informační války jako obvykle. Protože je zřejmé, že Američané a jejich spojenci to budou prezentovat jako grandiózní úspěch, silnou vojenskou operaci,“ poznamenal Sergej Michejev v rozhovoru pro televizní stanici „Cařihrad“.

Politolog Dmitrij Rodionov napsal takovýto komentář pro portál Life.ru:

Je jasné, že se svržením Asada ve Washington už nikdo vážně nepočítá. A nestane se tak, dokud v Sýrii bude Rusko. Nepodařilo se to ani za první čtyři roky, jež Asad ustál i bez pomoci Moskvy. Dnešní údery jsou bez užitku jak z vojenského hlediska, tak i z politického. Ze 103 raket jich bylo 71 sestřeleno, Syřané v předstihu evakuovali lidi i techniku, nikdo nebyl zabit. Hodnota této operace – nula. Věděl to Trump dopředu, zvláště když protahoval zahájení útoku, aby se Damašek mohl pečlivě připravit? Samozřejmě věděl, vždyť právě to potřeboval – demonstrovat, že nemluví do větru. A není už důležité, že útok nezpůsobil Sýrii významné škody, důležité je, že se vůbec konal, že Trump neohnul hřbet pod Putinem a před mezinárodním publikem potvrdil svoji pověst tvrdého chlapa. A důležité je také to, že nyní už není třeba shánět jakékoliv důkazy o použití chemických zbraní Asadem v Dúmě – vždyť údajná místa výroby těchto zbraní byla zničena. Ano, Trumpovi se podařilo na poslední chvíli „zachovat tvář“. Je to však možné považovat za úspěch? Pokud jsi dotlačen k tomu, že musíš zachraňovat vlastní reputaci, potom s tebou není něco v pořádku. Clinton, Bush a Obama si dokonce poškodili reputaci barbarskou agresí v Jugoslávii, Iráku a Libyi. A čeho jsi dosáhl ty, Donalde? Před příchodem do politiky byl Trump úspěšný byznysmen a showman. Ale politika není show a Trump to dosud nepochopil. Navíc jeho show byla slabá. Vystřelit rakety, aby polovina nedolétla do cíle a ostatní zasáhly nevýznamné objekty? To je všechno, co dokáže Amerika Donalda Trumpa? Chtěls demonstrovat sílu a ukázal jsi slabost a závislost. Přitom nikoliv poprvé a zřejmě ani naposled. Minulý rok útok na Sýrii předcházel předpokládané schůzce Trumpa s Putinem. Zjevně se takto bude připravovat na každé setkání, aby si zvýšil cenu. Jenomže teď už jeho cenu známe, i cenu jeho slov. Obě jsou rovny absolutní nule. Nemáme potřebu mluvit s takovou Amerikou, prostě proto, že Amerika nemá vůdce schopného se na něčem domluvit, je to pouhý statista, „magor“, který ze sebe politika jen dělá.

A co na to lidé v Sýrii?

„Agrese nám pouze dodala odhodlání k obraně základů naší suverenity a důstojnosti,“ zaznělo z Generálního štábu syrských ozbrojených sil Arabské Republiky.

Damašek nezachvátila žádná panika. Život jde dál svým tempem. Jen tu a tam vznikají klidná shromáždění na podporu Bašára al-Asada a lidé mávají státními syrskými a ruskými vlajkami.

Poznámka editora

Škoda, že autor více nerozpitval ten mravní a morální úpadek Západu. Poslední dobou cítím velkou koncentraci negativní energie. Zlo se zhmotňuje v našich životech. Nevidím jediný pozitivní aspekt, nic, co by to mohlo vrátit. Žijeme v čím dál vyprahlejší zemi plné kamer a zákazů, buzerací úřadů, žijeme stresovaní, stále naštvaní, ve strachu a bez morálního kompasu. Už se ani neobjevují nové vtipy, dochází nám humor. A Babiš ještě neřekl poslední slovo. Čeká nás Dublin 4 a už teď je jasné, jak se zachová. Ale za to si mohou tentokrát lidi sami tím, že ho volili. Měli jiné možnosti. Ignoranství, nezájem, lhostejnost, rezignace, omezenost, extrémní egoismus a hloupost - to jsou průvodci našich sterilních životů.