Nová italská vláda zřejmě spustí krizi v EU

Pět hvězd není pouze euroskeptická; je otevřeně proti EU. Toto hnutí bylo vždy známo jako „součást rozrůstajícího se klubu sympatizantů Kremlu na Západě“. Sdílí pro-moskevský pohled s Ligou. „ZASTAVTE absurdní protiruské sankce“ napsal na tweetu Matteo Salvini, aby se svým stanoviskem obeznámil společnost. To odpovídá názoru Ernesta Ferlenghiho, prezidenta Confindustria Russia, neziskového sdružení, které požaduje po vládě podporu italských podnikatelů působících v Rusku. Oba subjekty souhlasí, že sankce škodí italské ekonomice. Salvini kritizoval rozhodnutí své země vypovědět ruské diplomaty kvůli tak zvané otravě Skripala. V březnu podepsal dohodu o spolupráci se stranou Jednotné Rusko.

Je téměř jisté, že Itálie, 3. největší ekonomika eurozóny, 8. největší na světě podle nominálního HDP a země s 12. největším HDP (PPP), zpochybní rozumnost války sankcí. Není pochyb, že ji podpoří řada zemí, včetně Řecka, Rakouska, Kypru, Maďarska atd. Pokud by nebylo tlaku EU a německého vedení, byly by sankce zmírněny, či dokonce zrušeny, již dávno, obzvláště v situaci, kdy Británie blok opouští. Skandál Skripal může diskuse protáhnout, ale ne na dlouho. Časem odumře. Pokud by existovaly skutečné důkazy na podporu obvinění Moskvy, již by byly, bez zaváhání, předloženy veřejnosti, aby rozdmýchaly protiruské nálady. Avšak nebyly. Skandál je odsouzen časem postupně vyčpět.

Prospěšnost vyhoštění diplomatů byla zpochybněna v téměř všech zemích EU, včetně Německa. Nově jmenovaný ministr zahraničí Heiko Maas trvá na tom, že Evropa potřebuje Rusko jako spojence, aby bylo možné řešit regionální konflikty. Jak uvedl: „Jsme otevřeni dialogu a spoléháme se na opětovné budování důvěry, kousek po kousku, pokud je k tomu Rusko ochotné.“

Rakousko a Řecko se zatím odmítly připojit, ale pokud se k nim přidá tak velká země, jako Itálie, ocitne se EU ve svízelné situaci. Sankce mají být prodlouženy počátkem podzimu, ale Řím zablokuje jejich automatické prodloužení. Itálie je příliš velká a důležitá, než aby mohla být snadno sražena na kolena. Je to zakládající země EU. V tomto bloku jsou vážné trhliny a objevení se dalších bodů sváru zpochybní samotnou jeho existenci. Za daných okolností je zmírňování sankcí, až k jejich konečnému zrušení, pro EU tím nejlepším řešením. To ale povede k rozkolu mezi USA a Evropou, obzvláště v době, kdy se rozdílné postoje vůči projektu plynovodu Nord Stream-2 prohlubují.

Americká velvyslankyně v OSN Nikki Haley nedávno uvedla, že Rusko není přítelem USA. I Moskva si je dobře vědoma, že Washington není její přítel. Není to však o přátelství, ale o potřebě dialogu za rovných podmínek, aby bylo možné řešit otázky společných zájmů.

Jak je vidět, nepřátelství USA vůči Rusku jejich pozici ve světě neposiluje. Právě naopak, propast se rozšiřuje a jejich evropští spojenci se odcizují. Již nyní jsou vztahy komplikované dost. Tlak vyvíjený USA a Británií, jejich věrným evropským spojencem, na zatažení EU do protiruské kampaně vzbuzuje silný odpor. Velmoci činí silnějšími silné aliance, nikoliv neshody s blízkými partnery.

Zákon CAATSA umožňující kárná opatření vůči evropským spojencům, rozpory kvůli dohodě s Íránem, kterou USA pravděpodobně v květnu zruší, evropský odpor vůči americké celní politice a spousta dalších věcí podkopává alianci Západu, za jejíž vůdce se USA považují. Přidáním Ruska na seznam rozhořčení Evropy sotva učiní pozici USA ve světě silnější. Rozdmýcháváním protiruských nálad si samy ubližují a činí tím politiku „Amerika na prvním místě“ mnohem méně účinnou, než jakou by byla, kdyby nepřátelství bylo nahrazeno dialogem.

Vypadá to, jako by ti, kteří si přejí špatný stav Ruska, ztratili důležitého spojence. Čím víc se snaží ublížit Moskvě, tím více poškozují jednotnost Západu.