Vysokoškolští učitelé ve Velké Británii se musí účastnit seminářů, aby „pochopili výsady bělošství“

Po vysokoškolských učitelích se požaduje účast na seminářích, které jim mají pomoci pochopit, jak z nich jejich „bělošství“ nevědomky dělá rasisty.

Na univerzitních přednáškách ve Velké Británii jsou učitelé vedeni k tomu, aby si přiznali své „bělošské privilegium“ a zabývali se myšlenkou, že bílí lidé se jednoduše kvůli barvě pleti těší v životě výhodám.

Na plakátech k seminářům je uvedeno, že černošští učitelé a studenti jsou běžně diskriminováni.

Na konferenci na univerzitě v Bristolu, kterou pořádala poradní skupina pro černošské, asijské a minoritní etnické učitelské sbory, bylo řečeno, že se po lektorech požaduje, aby „přezkoumali a uznali destruktivní roli bělošství“.

V letáčcích k semináři s názvem „Chůze po bělošské straně ulice“ se uvádí: „Budeme na to nahlížet jako na každodenní realitu bělošského privilegia, které způsobuje neustálou ‚agresivitu‘ vůči lidem různé barvy pleti.“

„Budeme diskutovat o tom, proč bílí lidé získávají výhody a prospěch jednoduše kvůli barvě pleti, a jak bělošství - coby diskriminační síla - v současnosti převládá, stejně jako před 400 lety.“

Na semináři na univerzitě Anglia Ruskin na východě Anglie, nazvaném „Privilegium: Pravda, o které nemluvíme“, byli účastníci požádáni, aby se vypořádali s „naší výsadou čestným způsobem, a snažili se pochopit, jaký přesně máme prospěch z rasistického systému“.

Učitelé a studenti byli předem varováni, že seminář „se snaží odhalit pravdu o výsadách, které si v každodenním životě nevědomky neseme sebou… prezentované myšlenky vám zřejmě budou nepříjemné“.

Univerzita St. John v Yorku uspořádala v listopadu pro vysokoškolské učitele speciální lekci, nazvanou „Naučit se a odvyknout si bělošství“.

Statistiky ukazují, že oproti bělošským spolužákům černošští studenti a studenti z etnických menšin v mnohem větší míře školu nedokončí, a je mnohem menší pravděpodobnost, že jim bude udělen nejvyšší titul.

Podle zprávy, kterou v r. 2015 vypracovala expertní komise Runnymede Trust, je ve Velké Británii z celkového počtu 15 905 profesorů pouze 85 osob, které jsou černé pleti.

Podobné semináře o výsadě bělochů na amerických univerzitách přiměly samotné studenty k tomu, aby začali vyvěšovat plakáty, hlásající: „Být bílý - to je v pořádku“.

Sociolog Frank Furedi varoval před tím, že koncept v podstatě označuje každého bělocha jako rasistu.

„Bělošství je ekvivalentem prvotního hříchu, a bělošský rasismus je nevyhnutelný,“ řekl sociolog pro deník Sunday Times.

To se odehrává v době, kdy první univerzitní rektorka černé pleti v Británii podpořila studenty v jejich požadavku na odstranění sochy Cecila Rhodese na Oxfordské univerzitě.

Baronka Amosová, ředitelka londýnské Univerzity orientálních a afrických studií (SOAS), uvedla, že studenti mají právo „vyvolávat otázky o roli, kterou někteří lidé měli v naší historii“.

Kampaň za odstranění sochy Cecila Rhodese (tj. největší představitel britského imperialismu konce 19. st., který se podílel na kolonizaci jižní Afriky, pozn. překl.) přiměla představitele univerzity, aby odstranili sochu tohoto viktoriánského imperialisty na Oriel College.

Baronka Amosová k tomu řekla: „Nedomnívám se, že by existovalo nějaké nařízení, hlásající, že pokud vztyčíte sochu nějaké osoby před několika stovkami let, že tam musí zůstat natrvalo.“