Březen v českých dějinách
1.3.2018 Komentáře Témata: Česká republika, Historie 899 slov
1. 3.
1420 – Papež Martin V. vyhlásil křížovou výpravu proti Čechám. Křižáci vtrhli do Čech a snažili se zmocnit Prahy. Boje vyvrcholily porážkou křižáků v bitvě na Vítkově, po níž se začala křižácká vojska postupně stahovat.
2. 3.
1458 – Jiří z Poděbrad zvolen českým králem. Již předtím vládl zemi jako zemský správce. Období konsolidace panovnické moci v zemi, ale také bojů s uherským králem Matyášem Korvínem o moc nad tzv. vedlejšími zeměmi Koruny české. Zemřel 22. 3. 1471.
1978 – Vladimír Remek prvním československým kosmonautem a prvním člověkem ve vesmíru, který nebyl občanem SSSR nebo USA. Let Sojuzu 28 skončil úspěšným přistáním dne 10. 3. 1978, velitelem letu byl sovětský kosmonaut Alexej Gubarev.
4. 3.
1919 – Protičeskoslovenské nepokoje v pohraničí s německy mluvícím obyvatelstvem. Potlačeny následně československým vojskem.
5. 3.
2007 – V době působení Topolánkovy vlády bylo vydáno povolení k výstavbě amerického radaru v Brdech, které vyvolalo rozsáhlé politické spory a aktivizaci různých společenských organizací. Podle průzkumů veřejného mínění bylo 70 procent občanů ČR proti. Plán do dnešní doby vzhledem k vyvolanému odporu realizován nebyl.
6. 3.
1645 – Bitva u Jankova na jižní Moravě. Porážka habsburských vojsk byla jednou z nekrvavějších bitev třicetileté války vůbec a největší bitvou této války na našem území.
7. 3.
1849 – Vojsko rozehnalo v Kroměříži jednající Ústavodárný říšský sněm a byla vyhlášena tzv.Oktrojovaná ústava (tj. vydaná z rozhodnutí panovníka bez souhlasu zastupitelského sboru), která mj. měla zavést volební právo podle zásady majetkového (daňového) cenzu. Ústava představovala velký posun ve vývoji ústavního systému monarchie, třebaže nevstoupila v platnost a byla záhy nahrazována dalšími právními normami. Dne 17. 3. 1849 byl dále přijat Prozatímní obecní zákon, který znamenal počátek zavedení obecní územní samosprávy namísto dosavadního vrchnostenského (feudálního) systému veřejné správy monarchie. Tyto události byly jedněmi z výsledků buržoazní revoluce z let 1848 – 49.
1943 – V boji u Sokolova v tehdejším Sovětském svazu vystoupil 1. československý samostatný prapor v SSSR. Velitel 1. roty npor. Otakar Jaroš, který v boji padl, byl jako první cizinec následně vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu.
10. 3.
1945 – Zahájení Ostravské operace prováděné jednotkami 4. ukrajinského frontu za účasti 1. československé samostatné tankové brigády. V dnech 26. - 28. 3. 1945 byly v průběhu operace osvobozeny první dvě obce na území českých zemí – Sudice a Třebom na Opavsku.
11. 3.
1848 – Shromáždění pražského lidu ve Svatováclavských lázních v Novém městě Pražském. Vysloveny mj. požadavky na vytvoření státoprávního celku ze zemí Koruny české, rovnoprávnost Čechů a Němců ve veřejném životě, zavedení obecní samosprávy, výkup z roboty a zrušení poddanství. Počátek buržoazní revoluce v habsburské monarchii.
12. 3.
1999 – Česká republika vstoupila do NATO. Již 24. 3. 1999 se souhlasem české vlády využilo letectvo NATO český vzdušný prostor k útoku na Jugoslávii.
15. 3.
1939 – Počátek nacistické okupace českého zbytku Československa, konec Druhé republiky. Začalo vojenské obsazování českých zemí. Dalšího dne 16. 3. 1939 vydal Hitler výnos o zřízení tzv. protektorátu. Výnosem vrchního velitele německých jednotek v protektorátu byla 17. 3. 1939 zavedena jízda na silnicích vpravo. Okupační správa dále 21. 3. 1939 zavedla jako úřední řeč v protektorátu němčinu.
19. 3.
1896 – Zahájení elektrifikovaného tramvajového provozu v Praze na lince z Karlína do Vysočan. Ještě předtím v roce 1895 byl zahájen provoz úplně první elektrifikované tramvajové linky u nás v Teplicích.
24. 3.
1775 – Porážka selského povstání u Chlumce nad Cidlinou. Rebelující poddaní, kteří si chtěli vynutit na vrchnosti podpis zrušení roboty, byli po krátké potyčce rozehnáni vojskem, což několik z nich stálo život. Událost dala vzniknout známému českému přísloví.
25. 3.
1420 – Bitva u Sudoměře. Střetnutí nevelké rozsahem, ale důležité významem. Vojsko západočeské katolické šlechty a strakonických johanitů bylo odraženo husitským houfem vedeným Janem Žižkou z Trocnova. Husitský oddíl se nepodařilo zničit a Jana Žižku na samém počátku husitských válek zajmout, nebo zabít. Jan Žižka pak se svými bojovníky dokončil cestu do tehdy zakládaného Tábora.
1945 – Druhý nejhorší nálet amerických letadel na Prahu na konci války. Toho dne americké bombardéry 8. US letecké armády B-17 a B-24 provedly nálet na Prahu, který měl po náletu ze 14. 2. 1945 nejtěžší následky na zničených domech a usmrcených osobách. Celkem při náletech na Prahu v důsledku amerického bombardování na samém konci války zahynulo přibližně 1200 osob. Zničeny byly Českomoravské strojírny, Českomoravská Kolben Daněk, Vysočanská mlékárna, hlavní sklady firmy Julius Meinl, továrna na stroje bratří Prášilů, Ottova chemická továrna, libeňský lihovar, parní mlýny Františka Odkolka nebo továrna na celuloidové zboží a další.
K dalším bombardováním Prahy došlo již také 2. 3. a 3. 3. 1945. Dále byla v březnu a dubnu 1945 bombardována Plzeň (zničující nálet na Škodovku), České Budějovice, České Velenice (23. 3. 1945, železniční uzel), Kralupy nad Vltavou (nádraží a rafinerie). Cheb, Ústí nad Labem, Zlín (Baťovy závody). Série údajných, ale velmi přesných, navigačních omylů začala tři dny po skončení Jaltské konference 11. 2. 1945, patrně jakmile byly definitivně dohodnuty nové sféry vlivu velmocí a bylo jasné, že průmyslová základna Československa připadne na Východ. Faktem je, že předtím během celé války si USAF při svých náletech Německo a Čechy v takovém měřítku a krátkém časovém úseku „nepletly.“
26. 3.
1348 – Položení symbolického základního kamene Nového města Pražského panovníkem Karlem IV. osobně.