Mýtus o evropské demokracii: šokující odhalení

George Soros, americký investor maďarského původu a zakladatel/majitel nadace Open Society Foundations, se za zavřenými dveřmi setkal s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. O obsahu rozhovoru se nešířil, ale jak sám poznamenává, návrhy EU, jejichž cílem má být redistribuce migrantů po celé EU pomocí kvót, jsou pozoruhodně podobné jeho vlastnímu oficiálně zveřejněnému plánu, jak se vypořádat s krizí.

Tento finančník s majetkem v hodnotě miliard dolarů se domnívá, že by Evropská unie měla přijmout miliony imigrantů ze Středního východu, poskytnout každému z nich rentu ve výši 15 000 eur ročně a rozmístit je po členských státech, kam nechtějí jít a kde nebudou nutně vítáni.

Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán obvinil EU, že se od Sorose „nechá krmit z ruky“. Sám je toho názoru, že za útoky evropských institucí na Maďarsko stojí právě tento bojovník za otevření hranic. Důvodem Sorosova tlaku jsou pokusy maďarské vlády učinit právní kroky na základě nového zákona, který požaduje, aby organizace, jejichž účelem je budování „občanské společnosti“ a kterým se dostává podpory ze zahraničí (mnoho z nich financuje Soros), uváděly své velké zámořské mecenáše ve veřejném registru a transparentně odkrývaly zdroje svého financování ve svých publikacích. Maďarská vláda vyvíjí úsilí k zavření Středoevropské univerzity sídlící v Budapešti a financované Sorosem.

„Celá Evropská unie má potíže, protože její vůdci a byrokrati přijímají takováto řešení,“ řekl Orbán. „Lidé podporují ideál Evropské unie. Zároveň však nemohou vystát vedení EU, protože uráží členské státy takovýmito věcmi a zneužívá své moci. Každý v Evropě to vidí. Proto nemá evropské vedení respekt.“

Visegrádská skupina se pod tlakem EU na migrační politiku snaží neztrácet hlavu. Evropská komise pro migraci a vnitroevropské záležitosti prosazuje nový zákon, podle něhož by se migrační kvóty staly povinnými. Pro tuto komisi pracuje aspoň třicet Sorosových příznivců.

Mnoho osob uvedených v seznamu je známo svými útoky na Rusko. Například Rebecca Harms, europoslankyně za německou Stranu zelených, pravidelně žádá Evropský parlament o zpřísnění sankčního režimu namířeného proti Moskvě. Guy Verhofstadt obviňuje Rusko skoro za vše, co se v Evropě nedaří. Jeho článek „Ukažme Putinovi jeho místo“ vyvolal loni značný rozruch. V roce 2012 zkritizoval bývalý chorvatský ministr zahraničních věcí Tonino Picula, který tou dobou vedl pozorovatelskou misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE), tehdejší ruské prezidentské volby jako nečestné, neboť prý byly ovlivněny ve prospěch Vladimira Putina.

Sorosův seznam vrhá světlo na otázku, co nutí vedení EU přijímat politická rozhodnutí, která jsou v rozporu se zájmy Evropanů. Odpověď zní – korupce. Politici uplácení Sorosem tancují, jak on píská. Pak bojují proti pokusům národních vůdců chránit zájmy obyvatel svých států. Velmi často dochází k tomu, že ti, kdo tomuto druhu politiky oponují, musí čelit odporu politických elit svých vlastních zemí. Patová situace, která zavládla mezi mezi maďarským ministerským předsedou Orbánem a Sorosovou sítí, je dobrý příklad, jenž ilustruje, jak to funguje. Evropský parlament pod vlivem Sorosových kamarádů žene Evropu k sebevraždě tím, že do ní vpouští miliony migrantů.

To ukazuje, jak ta vychvalovaná evropská demokracie není nic než fasáda, za níž se skrývají aktivity mocenských struktur, které se blíží feudálnímu systému, v němž otěže třímalo místní lordstvo. Tomu lze jen těžko říkat „moc lidu“. Zveřejnění Sorosova seznamu poskytlo veřejnosti vodítko, díky němuž snáze pochopí, kdo řídí EU a kdo v Evropě rozdmýchává protiruské nálady. Pak je jasné, jaký postoj vedení EU zaujme k zemím typu Maďarska, jež se kvůli odporu vůči silám, které mají původ v USA a které ohrožují jejich suverenitu a nezávislost, shodou okolností octnou na té samé lodi jako Rusko. Je načase, aby se Evropané zamysleli, jakým způsobem transformovat systém a skoncovat tak s vnějšími tlaky.