Porošenko a Trudeau: Kanadský postoj vůči Ukrajině

Donbas

Kanadská vláda má dvojí měřítko, stejně jako vláda USA a jejich spojenci z aliance NATO. Rusko nevtrhlo do Donbasu, ale je více než pravděpodobné, že poskytlo rebelským obráncům výzbroj (stejně jako to USA dělají globálně). A proti čemu se bouřili, to už se neodvažujete zeptat?

Nuže, bouřili se proti americkým tajným akcím, které byly namířeny proti demokraticky zvolené vládě Janukovyče, a nechtěli, aby nově dosazení neonacističtí majdanovští vůdci (např. Arsenij Jatsenjuk) ovládli jejich region v zemi. Kromě toho stejná skupina také používala výrazů, kterými naznačovali, že si přejí etnickou čistku a dokonce genocidu. Např. Julie Tymošenková, nový miláček vlády, podporované Západem, vyzývala k jejich úplnému zničení. Zločinec Saakašvili (hledaný za zločiny v Gruzii, jeho domovském státě) se nyní bude snažit - poté, co se vrátil do města Čerkasy, ležícího v geografickém centru Ukrajiny - překazit (samozřejmě CIA to bude sponzorovat) jejich první, v mezinárodním měřítku nezákonné operace?

Minská dohoda je dohoda, podepsaná mezi Doněckem-Luhanskem na jedné straně, a Ukrajinou na straně druhé; a zároveň ji podepsaly Francie a Německo – ale nikoli Rusko. Dohoda požaduje bezpodmínečné příměří, stažení těžkých zbraní z frontové linie, propuštění válečných zajatců a ústavní reformu na Ukrajině. Toto všechno závisí na ukrajinské vládě v Kyjevě (nikoliv na Rusku), aby podle toho jednala, avšak oni se tím vůbec neřídí.

Těžké zbraně nebyly staženy a ostřelování - většinou civilních cílů - pokračuje ve dne v noci od frontové linie až po oblast Donbas. Došlo k výměně několika vězňů (na základě Minské dohody), avšak mnozí z nich byli jednoduše civilisté, kteří byli zadrženi a využiti k tomuto „obchodu“. Ukrajinská Rada nevytvořila žádnou ústavní reformu.

Současné úsilí, spočívající v rozmístění mírových sil do Donbasu, je pro obyvatele této oblasti, kteří neustále zažívají dělostřelecké útoky, předem ztraceno. Pokud by byly mírové jednotky na linii příměří, mohlo by to být přijatelné, nebýt však Porošenka, který samozřejmě ví, že skutečný problém se týká spíše vnitřních záležitostí, a nikoli Ruska.

Integrita Kanady

Takže ohledně jaké země by měla mít Kanada obavy, týkající se územní celistvosti? Hm, možná ohledně Sýrie, kde podporuje americké akce proti Assadovi - formálně proti terorismu, avšak inteligentní a všestranný čtenář musí vědět, že skutečným cílem je Assad, rozkročený nad zlomovou ropnou cestou (stejně jako neustálé potíže s Izraelem, který nelegálně anektoval Golanské výšiny, což kanadská vláda nikdy nekritizovala).

Nebo snad ohledně Libye? Kanada byla jedním z hlavních udatných útočníků, který zničil tuto zemi, zhoršil situaci, týkající se teroristů ISIS a přistěhovalců do EU, opět podpořil americké mezinárodní zločinecké akce, vykonávané pod rouškou falešného obvinění z genocidy (žádná genocida tam však nebyla, Kaddáfí jen bojoval proti přičleněným organizacím ISIS ve východních provinciích).

Nebo možná ohledně Jugoslávie/Srbska, kde opět udatní kanadští útočníci zničili mj. civilní infrastrukturu, a mohli tak rozporcovat další zemi, která neodpovídala americké definici toho, jaká by země měla být - tedy podřízená USA, stejně jako je Kanada.

Krym

Trudeau a jeho stoupenci by samozřejmě vykřikovali, že na poloostrově Krym zjevně došlo k nezákonné mezinárodní intervenci. Ale uvažujte… Krym chtěl vždy být od pádu Sovětského svazu nezávislý na Ukrajině. Dvakrát o tom hlasovali, dvakrát to Ukrajina odmítla, a Rusko bylo tehdy tak slabé, že jim nedokázalo pomoci (vzpomeňte si, že původně byl Krym „darovaný“ Ukrajině Chruščovem).

Když tým USA/Jatsenjuk svrhli řádně zvolenou vládu, ruské jednotky - které již byly na Krymu - zablokovaly veškeré pokusy Ukrajiny o páchání násilností, jako tomu bylo na Majdanu, v Oděse a Donbasu. Ve skutečnosti jim patří dík za to, že zabránily mnohačetným ztrátám na životech v souvislosti s imperiálními choutkami Američanů. (Stejně tak jim patří dík za to, že zničily větší počet teroristů ISIS v Sýrii, víte, teroristické organizace, kterou podporují Saúdové, a také USA - avšak tajně.)

Také vešlo ve známost, že americké válečné lodě směřovaly do krymského přístavu Sevastopol, což byla akce, které zabránil rychlý přesun ruských jednotek, které tam byly nasazeny. Co by se ale stalo v případě, kdyby USA byly první a znovu by narušily mezinárodní hranici? Samozřejmě, že by lokajská kanadská vláda tuto akci schvalovala, a ukrajinské jednotky by se vyřádily na všem, co je na Krymu ruské - což je vlastně téměř vše.

Následovalo referendum o tom, zda se lidé chtějí připojit k Rusku. Velká většina řekla ano, a to nikoliv pod pohrůžkou střelnou zbraní, jak si západní mainstreamová média toužebně přála, a ruská Duma tuto žádost přijala. Vše proběhlo v klidu, nikdo nepřišel o život, a Krym je na tom mnohem lépe, než zbytek Ukrajiny a Donbas.

Trudeau může lamentovat, jak chce, ale v žádném případě se Krym dobrovolně nepřipojí k Ukrajině. Avšak pokud to budou chtít USA, bude to chtít i domácí ukrajinské lobby, a lamentování bude pokračovat.

Ekonomická destabilizace

Pokud se podíváme na akce zemí, kterých se to týká, pozorněji, hlavním faktorem, který destabilizuje ekonomiku Ukrajiny, jsou její vlastní akce. Byla to Ukrajina, která zablokovala dodávky uhlí z Donbasu. Byla to Ukrajina, která zabránila zemědělcům a občanům Chersonu, aby obchodovali s Krymem. Byla to Ukrajina, která zlikvidovala elektrické vedení na Krym a odstavila dodávky vody na Krym a zčásti i do Donbasu. Samotná Ukrajina neustále pokračuje v ostřelování civilních zařízení v Donbasu (vodní čerpací stanice, elektrárny, železnice, školy, nemocnice, atd.), což způsobuje vážné ekonomické škody v tomto regionu. Donbas nereagoval stejně, a naopak stáhl své těžké zbraně z kontaktní linie.

Samotná Ukrajina se propojila s různými oligarchy, kteří řídí politické, průmyslové a finanční akce na domácí i mezinárodní úrovni, a kteří zničili hodně z toho mála, co Ukrajincům zbylo. Továrny se zavírají (nedostatek uhlí, nedostatek objednávek - neboť z větší části jde o průmysl, který prodával zařízení do Ruska). Válečné úsilí Kyjeva proti Donbasu je samo o sobě nákladnou záležitostí - pokud jde o ztrátu lidských životů, i ekonomiky.

Kanadský postoj vůči Ukrajině

Kanadský postoj vůči Ukrajině - tj. protiruský postoj - je kombinací jak domácí politiky, tak i podřízené role americkým zájmům prostřednictvím NATO. Konečným cílem USA je „rozebrat“, pokud ne přímo zničit, Rusko, aby se stalo součástí amerického impéria, které usiluje o globální hegemonii. Bohužel pro svět je to právě tato silná imperiální touha USA, která napáchala velké škody v mnoha zemích na všech kontinentech světa.

Osobně podporuji akce Ruska v Sýrii, v oblasti, kde Rusové působí v rámci mezinárodního práva - na rozdíl od USA, Kanady a dalších nezvaných národů, které bojují (teoreticky) proti terorismu. Vzhledem ke globální metodě, kterou USA používají k destabilizaci národů - prostřednictvím ekonomiky (sankce, embarga, atd.) v kombinaci s tajnými vojenskými prostředky, které se často stanou zjevnými vojenskými prostředky - podporuji rostoucí pozitivní vztahy mezi Ruskem a Čínou, a jejich úsilí vybudovat infrastrukturu a ekonomické vztahy napříč Eurasií (a Afrikou a Latinskou Amerikou) bez použití armády.

To je samozřejmě další důvod, proč je Ukrajina využívána tak, jak je - aby Eurasie nerozvíjela svou nezávislost na americkém ekonomickém systému a rezervní měně amerického dolaru. S pomocí Ukrajiny - další loutky, sloužící vládě USA/EU/NATO -bude totiž snazší pokusit se zablokovat čínskou iniciativu „Jedno pásmo, jedna cesta“ (Belt and Road Initiative). To se potom globálně rozšíří na americké akce v Sýrii, Íránu a kdekoli jinde na Středním Východě, kde Kanada hraje svou podpůrnou roli ve všech imperiálních věcech. Koneckonců je to přeci přirozené, vždyť Spojené státy a Kanada jsou dětmi tehdy nejskvělejší imperiální koloniální říše na světě - Spojeného království.

Stručně řečeno, kanadský postoj vůči Ukrajině je podporován vnitřním ukrajinským stoupencem a v širším slova smyslu štváčským imperiálním nezodpovědným jednáním USA, které se chtějí zmocnit… nuže, celého světa.