Kancléřkou navěky

Německá kancléřka Angela Merkelová hodlá vést vládu až do roku 2021, pokud v září vyhraje ve volbách konzervativní blok CDU/CSU. Oficiálně oznámila své rozhodnutí v rozhovoru pro německou televizi ARD.

„Nabídla jsem svou kandidaturu a jsem připravena pracovat další čtyři roky, a mám pevný záměr vykonávat přesně to, co jsem lidem slíbila,“ řekla spolková kancléřka ještě před odchodem na letní dovolenou, po jejímž skončení se budou konat volby.

V případě, že vyhraje, nikdo nepochybuje o tom, že Merkelová bude vést spolkovou vládu již po čtvrté. Toto dosáhli pouze dva muži - Konrad Adenauer a Helmut Kohl.

V roce 2021 bude Merkelové 67 let. Podle německé ústavy neexistují pro politiky na tomto postu žádné věkové limity - kancléřem lze být navždy, a není to považováno za porušení německé demokracie.

Těžké rozhodnutí

Migrační krize uškodila pověsti Merkelové, dokonce získala v německých politických kruzích a v Křesťansko-demokratické unii (CDU) přezdívku „kancléřka uprchlíků“, takže měla pochybnosti o tom, zda by měla kandidovat i počtvrté. Nicméně absence silných politických dědiců a schopnost úřadů přesvědčit Němce, že nejsou smeteni migračním tsunami, a že příliv migrantů lze redukovat a řídit, a stále bude v zemi dobrá ekonomická situace, přesvědčily Merkelovou a vůdce strany CDU, že bude lepší nic neměnit. A to může zajistit jen Merkelová, která o „uprchlících“ prohlásila: „Zvládneme to“.

Mnoho běžných občanů s tímto názorem souhlasí. Když začala migrační krize, oblíbenost spolkové kancléřky klesla, nyní se však vrátila k číslům před vypuknutím krize. Merkelová opakovaně uvedla, že chce napravit své chyby, a že to nikdo nezvládne lépe, než ona. Samozřejmě, že o tom můžete polemizovat, ale na Němce to zafungovalo. Stejně jako skutečnost, že jen politická zkušenost Merkelové umožní, aby se země vypořádala s obtížnými výzvami, kterým může čelit, zvláště když USA, hlavní spojenec a patron Německa, mají nového prezidenta Donalda Trumpa.

Washington nyní v Německu vidí jednoho z hlavních hospodářských a obchodních konkurentů, který parazituje americkou bezpečnostní sílu, manipuluje s eurem a snaží se podmanit si EU. V takovém případě by USA mohly jednou čelit geopolitickému soupeři, který bude mít stejnou moc - Velkému Německu.

V této situaci dokonce i ten nejobyčejnější Němec chápe, že vůdce sociálních demokratů (SPD) Martin Schulz, který je zkušeným demagogem, avšak politikem bez seriózních praktických zkušeností či vzdělání, který je vůči migrantům dokonce ještě smířlivější, než je Merkelová, jednoduše nemůže být spolkovým kancléřem. Zato dcera pastora z NDR, která se z „Kohlovy holky“ proměnila v „matku“, a která je brilantní odbornicí na matematiku, fyziku a ruský jazyk, vystoupila až na politický Olymp, neboť „využila šance“, a dobře ví, jak se zbavit konkurentů a využít pragmatismus a ideologii typu „po nás potopa“.

Proč Merkelová nemá jinou možnost?

Nicméně lidé žijí teď, v této době, a dnešní situace je pro Němce stále docela dobrá. Z tohoto důvodu je podle výsledků průzkumu mediální společnosti ARD kancléřka Spolkové republiky Německo v současnosti podporována tolika voliči, jako před začátkem uprchlické krize v roce 2015. Rozdíl mezi ní a jejím hlavním soupeřem Schulzem se neustále zvyšuje. Dvě třetiny respondentů jsou s prací spolkové kancléřky spokojeny a pouze třetina z nich podporuje jejího sociálně demokratického rivala.

Merkelová se připravuje na vítězství ve volbách, a to nejen kvůli svým osobním přednostem, ale také proto, že stojí v čele strany, která reprezentuje majetné občany, tvořící většinu obyvatel země, kteří nechtějí, aby se sociální demokraté zapojovali do svých běžných aktivit - využívání peněz na podporu méně bohatých voličů.

Volební program bloku CDU/CSU s názvem „Pro takové Německo, kde se nám dobře a s radostí žije“ zaručuje Němcům, že život bude lepší a mnohem zábavnější.

Křesťanští demokraté slibují snížit míru nezaměstnanosti na méně než 3% - ve srovnání se současnými 5,5% - v nadcházejících letech, což pomůže snížit výdaje v rozpočtu na vyplácení dávek v nezaměstnanosti, zvýšit příjmy státní pokladny, pocházející z daně z příjmů, a do roku 2030 stabilizovat důchodový systém. Chtějí zvýšit výdaje na vědu ze 3 na 3,5% HDP, zvýšit příspěvek na dítě o 300 eur ročně, a zavést zvláštní platby pro rodiny s dětmi na nákup bydlení.

Německo plánuje do roku 2021 postavit 1,5 milionu nových bytů a domů. To pomůže mnoha rodinám splnit si sen vlastnit dům, když jim banky odmítají poskytnout hypotéku nebo požadují příliš vysoký úrok. Vybudování nových domů bude stabilizovat rychle rostoucí ceny nemovitostí. Aby Němce podnítili ke koupi domu, slibují, že částky, vynaložené na pořízení nemovitostí, nebudou podléhat zdanění.

Daň z příjmu bude snížena pro všechny, včetně majetných občanů, kteří musí platit 42%. Podle statistik 15% nejbohatších občanů Německa poskytuje 80% všech fiskálních příjmů po odvedení daně z příjmů!

Blok CDU/CSU také Němcům slíbil postupné zrušení tzv. „příspěvku solidarity“, který činí 5,5% ze sazby daně, uloženého po sjednocení Německa za účelem podpory nových spolkových států. Příspěvek již dlouhodobě pobuřuje západní Němce, zatímco východní Němci jej považují za nedostatečný. Nuže, aby byli Němci ochráněni před drzými „uprchlíky“ a „žadateli o azyl“, slíbili jim, že navýší počet policistů o 15 000, ačkoliv to samozřejmě bude zcela nedostačující.

Ve srovnání s ostatními politickými stranami je tento volební program nejpřesvědčivější, nejrealističtější a dokonce nejférovější. Ačkoli Schulz, kandidát na kancléře za stranu SPD, o něm mluví jako o „nepřesvědčivém, nespravedlivém a nezodpovědném“, „zbabělém“, „bez plánů do budoucna“. Člověk by si potom pomyslel, že předvolební program jeho vlastní strany - který hlásá, že se od bohatých a zámožných Němců vybere ještě více na daních ve prospěch jejich voličů, tj. méně zajištěných občanů, nezaměstnaných a včerejších migrantů - je právě takový, a že obsahuje mnoho „chytrých nápadů“.

„Černé skvrny“ na obzoru

Nicméně, není všechno v tom „německém království“ tak hezké, jak to vypadá. Tři roky před pádem Německa francouzský císař Napoleon III. v září 1867 prohlásil: „Během posledních čtrnácti let se mnoho z mých nadějí naplnilo, ale na obzoru se rýsují černé skvrny“.

Angela Merkelová má na obzoru také „černé skvrny“. Její oblíbenost a pověst jsou založeny na skutečnosti, že si Němci myslí, že žijí ekonomicky lépe, než ostatní. Avšak vyhlídky na pokračování této prosperity vypadají velmi pochybně, a to vzhledem ke zhoršení vztahů se Spojenými státy, vyhrožujícími Německu obchodní válkou (neboť nemohou spravedlivě soutěžit s německým průmyslem), rozpadu EU a potřebě navýšit finanční podporu méně úspěšným členům komunity.

Zde musíme pochopit, že Američané nebudou hrát podle pravidel, jelikož oni používají vše, včetně zakázaných metod. Několik desítek let špehují a tajně odposlouchávají německé politiky, znají všechna jejich tajemství, která dozajista použijí k tomu, aby je zdiskreditovali. Přitom budou tvrdit, že se jedná o práci „ruských vládních hackerů“. Zároveň tím způsobí roztržku mezi Německem a Ruskem.

Jak uvedl ruský prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci v Hamburku, Moskva nemá důvod k poražení bloku CDU/CSU v nadcházejících volbách. Vždyť Německo je největším obchodním a ekonomickým partnerem Ruska, podílí se na projektu Nord Stream-2, a tím, že odmítá jadernou energii, bude potřebovat spolupráci s Ruskem v oblasti energetiky, v podobě dodávek plynu. Američané však mohou chtít spolupráci v této sféře zkomplikovat, a mohou zaútočit na Merkelovou „pod cizí vlajkou“…

Měly by se také zvážit rostoucí náklady na živobytí a na začlenění tisíců novodobých „uprchlíků“, kteří si hoví v táborech. Většina z nich je nesamostatná („přišel jsem do Německa žít, ne pracovat“), někteří jsou agresivní. Takový obrovský počet cizinců, kteří neumí německy a neznají zvyky a tradice, se nemůže integrovat do velmi specifického německého života. Avšak i za účelem zachování status quo se musí každoročně vynaložit desítky miliard eur.

Migranti uspořádali masové nepokoje v jižním spolkovém státě Bádensko-Württembersko téměř ve stejný den, kdy Merkelová oznámila svůj záměr zůstat spolkovou kancléřkou až do roku 2021. Ve městě Shorndorf úřady přijaly 700 „uprchlíků“, z nichž mnozí pocházejí z Iráku a Afghánistánu. Tito migranti se poté, co se posilnili alkoholem a vzali si s sebou nože, což je v Německu zakázané, rozhodli zúčastnit švábského národního svátku společně s místními antisociálními živly, kteří se k nim připojili.

Výsledek byl snadno předvídatelný: nepokoje, znásilňování, střety s policií, která musela požádat o posily. Město bylo po určitou dobu v rukou gangů mladíků. Skupiny 30-50 osob z řad „žadatelů o azyl“ a několika místních chuligánů, ozbrojených noži, procházely ulicemi a terorizovaly místní obyvatele. Prošlo jim to téměř beztrestně: policie zatkla jen pár „uprchlíků“.

Migranti uskutečnili podobné akce současně ve dvou městech - Reutlingen a Boeblingen. Takže místním obyvatelům ukázali svou moc, a předvedli jim, co od nich mohou v budoucnu očekávat.

Je zřejmé, že je to jen začátek, a aby se úřady s touto hrozbou vypořádaly, nebudou schopny napodobit přijatá opatření, která v zásadě provádějí, a to poměrně úspěšně. Čím větší rozvraty budou v zemi, tím obtížnější bude pro stranu Merkelové vyhrát volby, a tím snazší bude pro stranu „Alternativa pro Německo“ ji dohonit.

Celkově vzato lze říci, že Merkelovou nečeká v kancléřském úřadě klidné období. Neexistuje žádná záruka, že bude schopná vypořádat se s dalšími výzvami, které na ni v budoucnu čekají. Avšak většina Němců dobře ví, že ostatní politici nejsou o nic lepší, takže nechť je „matka Merkelová“ s nimi.