Těsně před „latinským jarem“?

Časem mnoho politických vůdců po celém světě přehodnotilo „arabská jara“. To, co se zpočátku zdálo jako spontánní revoluce proti autoritářským vládám, je dnes vnímáno tak, jak to skutečně je - anglosaský plán destabilizace celého regionu, aby se Muslimské bratrstvo dostalo k moci. Vzpomínka na „arabskou vzpouru z roku 1916“ - během níž Lawrence z Arábie pozvednul celý region proti Osmanské říši tím, že lidu dodával naději o svobodě, aby je nakonec podrobil Britské říši – ukazuje, že Londýn má své know-how.

Zdá se, že Anglosasové připravují v Latinské Americe novou vlnu pseudorevolucí. Všechno začalo 9. března 2015 dekretem Baracka Obamy, vyhlašujícím výjimečný stav s ohledem na mimořádnou hrozbu, kterou by situace ve Venezuele mohla dolehnout na Spojené státy. Tento dekret vyvolal na kontinentě vlnu pobouření, které donutilo prezidenta USA, aby se během mezinárodního summitu omluvil. Dekret však zrušen nebyl a příprava na novou válku tak pokračuje.

Na rozdíl od Zákona o syrské odpovědnosti, který schválil George W. Bush (2003), je Obamův text o Venezuele prezidentským dekretem, nikoli zákonem. V důsledku toho výkonná moc nemusí zdůvodňovat přípravy legislativnímu orgánu. Trvalo osm let, než Anglosasové schválili celkově tento zákon v arabském světě, ale četné aspekty nás vedou k přesvědčení, že jim nebude trvat tak dlouho, než spustí program ke zničení Latinské Ameriky.

V době olympijských her vypukly v Brazílii nepokoje, které byly namířeny proti brazilské prezidentce Dilmě Rousseffové. Postihla ji finanční krize po parlamentním procesu, který, ačkoliv byl naprosto legální, byl zcela v rozporu s duchem ústavy. Tento převrat se uskutečnil pod kontrolou zástupců centrální banky (jejíž číslo 2 má brazilsko-izraelský původ), z nichž většině byla prokázána korupce. Státní bezpečnostní služby zůstaly během převratu kupodivu pasivní. Může to být proto, že během olympijských her byly koordinovány... izraelskými experty. V současné době jsou proti novému, brazilsko-libanonskému prezidentu Michelu Temerovi vznášeny protesty.

V Mexiku není situace o nic lepší. Země je v současnosti rozdělena na de facto čtyři části. Sever se těší silné expanzi, zatímco jih zažívá recesi. Političtí vůdci prodali národní ropnou společnost Pemex a všechny její rezervy Spojeným státům, které již nepotřebují další ropu ze Středního východu. Zdá se, že jen armádě zůstala víra ve svou domovinu.

Venezuelské opozici, která zneužívá ekonomických chyb vlády, se podařilo zorganizovat několik velkých mírových demonstrací. Současně také zorganizovala několik malých, ale extrémně násilných demonstrací, během nichž bylo zabito několik policistů a demonstrantů. Tím, že došlo ke zmatkům, mezinárodní tiskové agentury vyvolávají dojem, že nyní začala protichávezovská revoluce, což vůbec není tento případ.

A tak jsou tři hlavní latinskoamerické státy destabilizovány ve stejnou dobu. Vypadá to, že se američtí neokonzervativci připravují na možnost mírového urovnání v Sýrii, a tak prosazují své latinskoamerické projekty.

Během pátečního televizního projevu varoval venezuelský prezident Nicolás Maduro svůj lid před anglosaským projektem „latinského jara“. Mnohokrát se zmiňoval a poukazoval na předchozí případy Libye a Sýrie; hovořil přitom před publikem, které tvořili intelektuálové z regionu, s nímž jsem byl spojován, neboť jsem srdcem Syřan.