Proč bylo hlasování pro Trumpa správnou věcí (7 důvodů)

Zaprvé, tito negativisté evidentně ignorují bezpočet příkladů z historie, kdy se elity obrátily proti sobě navzájem, obvykle v dobách krize. V případě Trumpa připouštím, že existují rozsáhlá empirická data, že velká část světové elity byla skutečně zděšena možným Trumpovým vítězstvím. Typ hysterické a zcela přepísknuté nenávistné kampaně, kterou americká sionistická média zahájila proti Trumpovi, je něco, co jsem nikdy předtím neviděl a co, dle mého názoru, dokazuje, že neokonzervativci řízená propagandistická média (sionistická média, Hollywood) považovala Trumpa za velké nebezpečí pro své zájmy. Nyní to, zda měl Trump vůbec nějakou šanci proti tak mocným aktérům „hlubokého státu“, je zcela nepodstatné: Trump byl šancí, možností, a tvrdím, že jedinou možností, jak se pokusit kopnout neokonzervativce do úsměvu. A neuvádějte mě jako možné alternativy Sanderse nebo Steina, ti oba byli ze 100% podvodem – jen se podívejte, jak oba dělali pro Hillary špinavou práci (Sanders její podporou, ačkoliv byl podvodem připraven o své vítězství, a Stein svým absurdním přepočítáváním). Dokonce i kdyby měl Trump 1% šanci, že vyhraje, bylo hlasování pro něj příležitostí dosáhnout změny režimu v USA, a Američané se ji chopili. Udělali eticky a pragmaticky správnou věc. Trump byl skutečně jedinou volbou.

Zadruhé, můžete volby považovat za obří průzkum veřejného mínění. Američtí voliči vyslali dvě zprávy urbi et orbi. Zaprvé zbytku planety: Ne našim jménem! Nepodporujeme tento režim! A pak neokonzervativcům: Nenávidíme vás! Vlastně vás nenávidíme tolik, že jsme ochotni hlasovat dokonce i pro chlápka jako Trump, protože Hillary nenávidíme ještě více. Co se týká zprávy pro sionistická média, bylo to křišťálově jasné: Prolhanci! Jděte se vycpat, budeme hlasovat pro člověka, kterého nenávidíte, tak horlivě právě proto, že vám upíráme právo říkat nám, co si máme myslet. Ano, Trump se ukázal být podvodem a lhářem, ale bude také prezidentem o jednom funkčním období, jako přímého důsledku svých zrad. A je celkem možné, že Kushner či Pence nyní povedou Říši z pověření jeho skutečných páníčků, ale svět rovněž pozná, že to nebylo to, co Američané chtěli.

Zatřetí, toto gigantické hlasování o (ne)důvěře sionistickým médiím nyní donutí režim zahájit více či méně lstivé manévry, aby se pokusil potlačit svobodu projevu v USA. To je dobrá zpráva ze dvou důvodů: a) neuspějí a b) ukážou svoji skutečnou tvář. YouTube, Google, Facebook, Twitter a všichni ostatní se nyní stanou otevřenými agenty útlaku, zatímco v minulosti měli (aspoň nějaké) zdání respektuhodnosti. Nyní, kdy se stalo jasným, že internet je poslední platformou svobody projevu a že stále více Američanů chápe, že Russia Today nebo Press TV jsou mnohonásobně lepší zdroje zpráv, než americká sionistická média, bude míra vlivu americké propagandistické mašinérie dále klesat.

Začtvrté, když se podíváme na nemorální, sebedestruktivní a, upřímně, stupidní rozhodnutí Trumpa ohledně Středního východu a Dálného východu, můžeme najít aspoň nějakou útěchu ve faktu, že Trump nyní zrazuje všechny své předvolební sliby. Hillary by dělala víceméně totéž, ale mohla by prezentovat tuto politiku jako politiku z pověření Američanů. Trump žádnou takovou výmluvu nemá a to je skutečně velmi dobře. Hlasování pro Trumpa sebralo mandát sionistickým neokonzervativcům.

Zapáté, pamatujete na výrazy „mizerové a politováníhodní“? „Rasistické, sexistické, homofobní, xenofobní, islamofobní“? Pokud by byla zvolena Hillary, tak by nyní zemi vládla ideologie, která charakterizovala průměrné Američany jako odporná bigotní individua. Ale byla poražena. Tudíž se stává nepopiratelným, že existují dva druhy Američanů: jeden nazývám „aliancí menšin“ a druhý bych nazval „skutečná Amerika“ či „Amerika hlavního proudu“. Porážka Hillary vyslala hlasitou zprávu těmto menšinám a připomněla jim, že právě tím jsou – menšinami – a že politická agenda, jejímž středobodem je nenávist k většině, není tou schůdnou. Toto posílení většiny rodilých Američanů je, myslím, velmi potřebným vývojem, jehož důsledky budou snad cítit v příštích volbách.

Zašesté, Trump získal dalšího více či méně slušného soudce Nejvyššího soudu. Mohl by tam dostat dalšího, než bude odvolán nebo skončí jeho funkční období. Hillary by pravděpodobně jmenovala do Nejvyššího soudu první černou nebo hispánskou bezpohlavní zrůdičku, rabína Chabad-Lubavitch či dokonce samotného Alana Dershowitze, a šla by po všech, kdo by proti nim hlasoval. Samozřejmě, že v porovnání s riziky jaderné války by se kandidát na soudce Nejvyššího soudu nemusel jevit jako něco klíčového, ale pro ty, kteří žijí v USA, může znamenat takováto nominace obrovský rozdíl.

Zasedmé, avšak v neposlední řadě, je jaderná válka prostě příliš strašlivou a ohrožuje budoucnost celé lidské rasy. Připouštím, že všichni, každičký z nás, máme morální povinnost udělat vše v našich silách, abychom se jí vyhnuli a abychom ji učinili méně pravděpodobnou, dokonce i když můžeme jednat jen jako lidé na okraji. Je to jeden z těch velmi ojedinělých případů, kde jediný hlas má smysl. Nezajímá mne, jak špatným se Trump ukázal být. Vlastně dokonce i když se ukáže být ještě horším než Hillary, připouštím, že je zcela nepopiratelné, že v době voleb byla Hillary kandidátem války a Trump kandidátem míru. Ti, kdo tvrdí něco jiného, zřejmě zapomněli, že Hillary nám slíbila bezletovou zónu nad ruskými jednotkami v Sýrii. Také zapomněli na toto naprosto klíčové prohlášení, se kterým Hillary Clinton přišla v prosinci 2012:

Dochází k resovětizaci regionu,“ (…) „Nebude se tomu tak říkat. Bude se tomu říkat celní unie, bude se tomu říkat Eurasijská unie a podobně.“ (…) „Ale nemylme se. Víme, co je cílem, a pokoušíme se najít účinné způsoby, jak to zpomalit nebo tomu zabránit.

Kolují také vytrvalé zvěsti, že Hillary byla tím, kdo řekl Billovi, aby bombardoval Srbsko. Takže tato ženská (je mi líto, ale za ženu ji označit nemohu) má profláknutou minulost, a ta je děsivá. Jen bůh ví, co by se stalo, kdyby se stala prezidentkou. Je evidentně maniakem plným nenávisti a osobně nenávidí Putina. Neexistují naprosto žádné důkazy, naznačující, že Trump by měl takovouto nenávistnou osobnost.

Takže zatímco „mudrování při pondělním ránu“ je zábavné, je rovněž absurdní. Ti, kdo nám nyní říkají „já vám to říkal“ mají pravdu, ale ze špatných důvodů, zatímco ti, kdo podporovali Trumpa, se mýlili, ale z dobrého důvodu. Trump zradil své předvolební sliby, ale ti, kdo pro něj hlasovali, nemohli prostě předpokládat, že to udělá, obzvláště když nebyl naprosto žádný důvod věřit, že by Hillary zradila své sliby: věří snad někdo skutečně, že po zvolení na základě slibování války by se přeměnila na mírovou holubici? Samozřejmě, že ne.

Řečeno prostě: Hillary byla zaručeně špatná. Trump byl možná špatný. Logická volba proto byla zjevná, obzvláště když „zlé“ by velmi pravděpodobně znamenalo jadernou válku.