Cílem USA je rozbít Rusko pomocí závodů ve zbrojení

Moskva později objasnila, že nemá v úmyslu rozpoutat závody ve zbrojení. Trumpova strana však zůstala ohledně toho, co prezident mínil „velkým rozšířením“amerického jaderného arzenálu, nejednoznačná.

Pro Washington existuje svůdná strategická pohnutka k vyvolání jaderných závodů ve zbrojení s Ruskem. Ale cílem spíše bude zlomit Rusko finančně. Stále jde o typ válčení, třebaže v jiné formě.

Finanční zruinování Moskvy by pak vedlo k podrobení si Ruska Spojenými státy. Rusko a jeho bohaté přírodní zdroje pak byly další doménou ovládanou americkým kapitálem. A geopoliticky by Washington měl volnou ruku k nakopání zbytku světa, za neexistence protiváhy ve formě silného Ruska, jak dobře ilustrují nedávné události v Sýrii.

Precedent pro tento scénář válčení přes finance lze vidět za úřadování amerického prezidenta Ronalda Reagana v 80. letech. Pravděpodobně po celá desetiletí studené války, od druhé světové války, USA a jejich spojenci z NATO vždy jednali vůči Sovětskému svazu agresivně. SSSR byl nepřetržitě nucen odklánět své ekonomické zdroje tak, aby si udržel jistý druh vojenské parity.

Za Reagonovy éry navyšovaly USA vojenské výdaje, což nevyhnutelně nutilo SSSR reagovat odpovídajícím způsobem. Obě země zaznamenaly v důsledku zrychlujících se závodů ve zbrojení vážné finanční problémy. V případě Sovětského svazu vedly neudržitelné zbrojní výdaje ke kolapsu jeho ekonomiky, a následně k rozpadu jeho politického systému v r. 1991.

Avšak co se týká Spojených států, ty mohly finanční a politickou katastrofu posunout a odložit, protože americký dolar coby hlavní mezinárodní rezervní měna umožňoval Washingtonu prostě neustále tisknout dolary a vršit hromady dluhů. Čtvrt století po oficiálním ukončení studené války jsou USA největší dlužnickou zemi na planetě, s celkovými dluhy 20 bilionů dolarů. Čas pro den zúčtování nadešel již dávno.

Jinými slovy, zdálo se, že USA vyhrály studenou válku, avšak nikoliv kvůli nadřazenosti jejich politického, ekonomického či vojenského systému nad sovětským. Naopak, bylo to pouze proto, že USA mohly tisknout peníze a vršit dluhy, díky čemuž měly navrch; zatímco sovětský systém neměl žádnou takovou výhodu, kdy by mohl přesouvat své finanční problémy na zbytek světa.

Ruský prezident Vladimir Putin je proto rozumný, když tento týden řekl, že neumožní své zemi stát se opět obětí závodů ve zbrojení s USA. Člověku se chce říct, že Putin a jeho poradci prostudovali historii velmi dobře a pochopili, že takovéto závody ve zbrojení – pokud by byly uspíšeny – by vedly k mnohem vážnějším ekonomickým a politickým problémům pro Moskvu, než pro Washington; prostě kvůli osobitosti amerického dolaru coby měny neoprávněně zvýhodněné globálním finančním systémem.

Nicméně lze se domnívat, že závody ve zbrojení s Ruskem je přesně to, co mocné elementy v americkém vládnoucím systému chtějí.

Existuje pro to několik důvodů. Zaprvé, americký kapitalismus by bez životodárných vládních dotací ve formě obřího vojensko-průmyslového komplexu nefungoval. Každý rok utrácí Washington asi 600 miliard dolarů za armádu – asi polovinu celkových vládních výdajů na vzdělávání, zdravotnictví a sociální oblast. Dohromady utrácí USA a jejich spojenci z NATO na vojenské sektory asi desetinásobek toho, co Rusko.

Americký kapitalismus coby údajný systém „volného trhu“, „soukromého podnikání“, je mýtem. Ve skutečnosti je to naopak centrálně plánovaný dotovaný podpůrný systém pro dosahování zisků elitou. Masivní každoroční americké vojenské výdaje jsou pro podpůrný systém tohoto druhu ekonomického parazitismu klíčové. Logicky by pak závody ve zbrojení vnucené Rusku byly vítanou spásou a přínosem pro vojensko-průmyslový komplex korporátních výrobců, bankéřů Wall Street a mega bohatých akcionářů.

Zdá se, že Trump si je toho vědom, vzhledem k jeho nedávné výtce Lockheed Martin kvůli jeho přemrštěnému veřejně dotovanému programu na výrobu letounu F-35. Jestli Trump je ochoten zdolat tuto parazitickou povahu amerického vojensko-průmyslového systému je další otázkou. Je to však nepravděpodobné. Neboť nutností je systémová změna přivozená masovým politickým hnutím, které Trump, coby kapitalistický miliardářský magnát, zcela jistě nepředstavuje a nezastupuje.

Dalším závažným důvodem toho, proč si USA přejí závody ve zbrojení s Ruskem, je, že političtí plánovači a ideologové ve Washingtonu vědí moc dobře, že takováto eskalace by vedla k opakování strategie studené války zničit Moskvu prostřednictvím marné snahy finančně to v konkurenci ustát.

Rusko, jako prakticky všechny ostatní státy, je omezeno tím, kolik vojenských výdajů může jeho ekonomika vydržet. Nikoliv tak Američané. Washington může vršit dluhy beztrestně tak dlouho, dokud se bude globální finanční systém spoléhat na dolar jako na primární rezervní měnu.

Tento scénář s cílem zničit Rusko prostřednictvím finanční války, se závody ve zbrojení coby spouštěčem, by rovněž vysvětlil, proč USA vedená aliance NATO zintenzivnila v posledních letech popuzování Ruska. Zástěrka „obrany Evropy“ před „ruskou agresí“ je průhledně směšná. Smyšlené rozhořčení z „anexe Krymu“ Ruskem je organizováno proto, aby to poskytlo Washingtonu a jeho nohsledům z NATO záminku pro zintenzivnění militarizace na ruských hranicích.

Jakýkoliv člověk při smyslech vidí, že objektivní situací je agrese NATO a zastrašování Ruska, tedy pravý opak toho, co západní vlády a jejich servilní masmédia tvrdí.

To by rovněž vysvětlilo, proč USA jednostranně odstoupily od smlouvy o snížení počtu balistických raket (ABM) v r. 2002. Washington potřebuje zesílit nestabilitu a nejistotu, protože jeho zbankrotovaná ekonomika stojí právě na takové nestabilitě a nakloněnosti válce.

Skutečným účelem není vyvolat třetí světovou válku s Ruskem, ale donutit Moskvu k dalším ničivým závodům ve zbrojení.

Je klíčovým, aby Rusko nepřetržitě posilovalo své obranné schopnosti. To znamená modernizaci existujících systémů. Klíčovým slovem zde je „posilování“. Putin nemluvil o „expanzi“. Mluvil specificky o optimalizaci vojenských schopností tím, že budou ekonomicky a technicky efektivní.

Bezuzdné válečné štvaní Washingtonu je, od druhé světové války, desítky let přetrvávající tendencí. Bohužel, evropští spojenci jsou příliš patolízalští či ideologicky tvární na to, aby se postavili této americké válkychtivosti. V tomto případě musí být Rusko vždy ostražité a mít ty nejlepší obranné systémy, aby odrazilo jakoukoliv skutečnou americkou agresi.

Putin hrdě mluvil o tom, že Rusko je schopno se bránit proti „jakémukoliv agresorovi“.

Nicméně Rusko se musí za každou cenu vyhnout závodům ve zbrojení, které by rozrušily jeho ekonomiku a nakonec jeho národní suverenitu. To je přesně to, co američtí poradci chtějí.