Zastavte státní převrat CIA

Jelikož je jim nyní právně dovoleno klamat, a to od té doby, kdy byl zrušen zákon proti skryté propagandě CIA ve Spojených státech, prosákly ze CIA do deníku Washington Post zprávy - prostřednictvím anonymních třetích stran - o údajném vyhodnocení CIA ohledně ruské kampaně, která dopomohla Donaldu Trumpovi k získání Bílého domu:

„CIA ve vyhodnocení tajné analýzy dospěla podle úředníků, informovaných o této záležitosti, k závěru, že než aby Rusko jen podkopalo důvěru ve volební systém USA, zasáhlo do voleb 2016, aby dopomohlo Donaldu Trumpovi k vítězství.“

„Podle amerických činitelů identifikovaly zpravodajské služby jedince, napojené na ruskou vládu, kteří poskytovali společnosti WikiLeaks tisíce hacknutých e-mailů z Národního demokratického výboru a odjinud, včetně e-mailů předsedy volební kampaně Hillary Clintonové. Činitelé popsali jednotlivce jako herce, které Americká zpravodajská komunita dobře zná, a kteří byli součástí rozsáhlejší ruské operace, jejímž cílem bylo podpořit Trumpa a poškodit šance Clintonové na výhru.“

„’To je hodnocení zpravodajské komunity, že cílem Ruska zde bylo stranit jednomu kandidátovi před druhým, a pomoci tak Trumpovi, aby byl zvolen,‘ řekl vedoucí americký činitel, informovaný o hodnocení zpravodajských služeb, prezentovaném americkým senátorům. Je to výklad konsenzu.“

Reakce Trumpova tzv. přechodného týmu byla rychlá a sarkastická: „Jsou to ti stejní lidé, kteří říkali, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení. Volby, které už dávno proběhly, skončily jedním z největších vítězství sboru volitelů v historii. Teď je čas jít dál a ‘Učinit Ameriku opět velkou‘ (Make America Great Again)“.

Tento odkaz na „selhání zpravodajských služeb“, které nás dovedlo k nejkatastrofálnější válce v naší historii, není pouhou rétorikou: pokud si vzpomenete, uvnitř zpravodajské komunity bylo hodně neshod a rozporů ohledně konečného závěru Bushovy vlády, že Irák má zbraně hromadného ničení a chystá se je použít, avšak to bylo z veřejných dokumentů odstraněno. Dick Cheney a Scooter Libby si udělali několik výletů do Langley, kde donutili analytiky, aby se podrobili, a poté dali vládě diskusní témata, která chtěli, aby mohla být invaze ospravedlněna.

Je důležité poznamenat, že tento únik informací byl publikován právě tehdy, když prezident Obama oznámil, že nařizuje přezkoumání zpravodajských služeb v plném rozsahu: Zpráva, kterou vydal deník Washington Post, byla jen snahou být napřed a zaznamenat závěrečné zprávy CIA ještě předtím, než mohlo být toto přezkoumání zveřejněno. Na to je nepřímo činěna narážka ve zprávě, uveřejněné ve Washington Post:

Hodnocení o záměrech Ruska, které CIA prezentovala senátorům, nesplnilo formální vyhodnocení všemi 17 americkými zpravodajskými agenturami. Vysoce postavený americký činitel řekl, že mezi členy zpravodajských služeb panovaly menší neshody ohledně celkového posudku, částečně způsobené tím, že některé otázky zůstávají nezodpovězeny. [tučné zvýraznění přidáno]

Tak jak se dostáváme na dřeň, tyto nespecifikované „menší neshody“ se zdají být trochu větší, než nám žurnalisté z Washington Post tvrdí:

Zpravodajské agentury nemají v Kremlu zvláštní agenty, kteří by ‘nařizovali‘ identifikovaných jednotlivcům, aby předali e-maily Demokratické strany společnosti WikiLeaks, řekl druhý nejvyšší americký představitel. Z ruské vlády byli podle tohoto činitele odstraněni ‘jedním tahem‘ spíše herci, než vládní zaměstnanci.

Co to znamená být „jedním tahem odstraněn“ z ruského zpravodajského aparátu? Nuže, to znamená cokoliv, co CIA chce, aby to znamenalo - jedná se jednoznačně o subjektivní úsudek, podobný „kritériím“, podle nichž webová stránka propornot.com identifikuje „ruské agenty“: pokud zastáváte určité názory, musíte být „Putinova loutka“. Další podobnost s podvodem na webu propornot.com je, že „úředníci,“ citovaní všude v deníku Washington Post, jsou anonymní: neznáme jejich motivy, pracovní zařazení, zkrátka nic, co by nám poskytlo jakékoliv jiné informace, nezbytné k potvrzení jejich důvěryhodnosti.

To, co chybí ve zprávě ve Washington Post, je jakýkoliv důkaz: je to jen řada tvrzení, která nám jsou předkládána bez jakéhokoliv důkazu. To, že demokraté, štváčské křídlo GOP (Velká stará strana - Grand Old Party), a média (nebo se již opakuji?) po tom skočí, se dalo snadno předvídat. To, co odlišuje tuto záležitost od běžné přemíry rétoriky, která byla charakteristická pro toto volební období, je, že byl vyvolán důvod k tomu, aby sbor volitelů hlasoval pro někoho jiného, než právě zvoleného prezidenta Trumpa.

„Bývalý“ analytik CIA Bob Baer - neoficiální mediální mluvčí „státu ve státě“ (Deep State) - volá po „nových volbách“, ačkoli chce „nejprve vidět forenzní specialisty“. (Víš co, Bobe, neexistují žádní spolehliví “forenzní specialisté”!) John Dean, bývalý poradce Bílého domu ve vládě prezidenta Richarda Nixona, „si vyžádal zprávu zpravodajských služeb o úloze Ruska, která má být dostupná 538 členům sboru volitelů ještě před 19. prosincem, kdy budou formálně hlasovat pro zvolení příštího prezidenta.“ Menšinový vůdce Harry Reid, odstupující ze Senátu, obvinil FBI z utajování posudku zpravodajských služeb, a vyzval ředitele Comeyho, aby odstoupil. „Progresivní“ komunitní síť Twitterverse se zaplnila hysterickým obviňováním ze „zrady“ a ne tak nepatrnými narážkami na to, že sbor volitelů nesmí volit Trumpa.

Mezitím bývalý britský diplomat Craig Murray udělal spiklencům, plánujícím státní převrat, „čáru přes rozpočet“ tvrzením, které jsem zde po celou dobu uváděl: zveřejněné e-maily DNC a Johna Podesty nebyly hacknuté, ale spíše šlo o úniky informací. Murray, blízký spolupracovník Juliana Assange, prozradil toto Guardianu:

„Craig Murray, bývalý britský velvyslanec v Uzbekistánu, který je blízký spolupracovník Assange, říká, že tvrzení CIA jsou ‘kecy‘, a dodává: ‘Oni si to absolutně vymýšlejí.‘“

„‘Vím, kdo to vyzradil,‘ řekl Murray. ‘Setkal jsem se s tou osobou, která to vyzradila, a rozhodně to nejsou Rusové, je to člověk zevnitř. Je to únik informací, žádný hack; to jsou dvě různé věci.‘“

„’Pokud to, co říká CIA, je pravda, a prohlášení CIA odkazuje na lidi, o nichž se ví, že jsou napojeni na ruský stát, už by je zatkli, kdyby to byl někdo uvnitř Spojených států. Amerika nemá potíže se zatýkáním informátorů, a už vůbec ne s vydáním hackerů k potrestání. Oni o tom prostě vůbec nic neví.“

Samozřejmě jsme si museli zaskočit do britských médií, abychom si to přečetli.

Udělejme si jasno v tom, co vlastně víme - a stejně tak je důležité, abychom si uvědomili, co nevíme - o zveřejnění e-mailů společností WikiLeaks:

1) Neexistuje ani špetka důkazů, že by Rusové nebo kdokoliv jiný „hacknul“ e-maily DNC/Podesty. To znamená, že nevíme, jestli někdo použil k jejich získání elektronické prostředky, nebo jestli to byl někdo zasvěcený, tj. osoba, která měla přístup k WikiLeaks, kam e-maily následně přesměrovala.

2) Je téměř nemožné vystopovat zdroj hacku, používajícího „vědecké“, tj. čistě technické prostředky. Jak říká Jeffrey Carr, expert na kybernetickou bezpečnost, metody profesionálního odvětví kybernetické bezpečnosti jsou v podstatě tím, co nazývá „atribucí na základě důvěry“. Kromě toho je metodika, kterou použily firmy, jako např. CrowdStrike, při údajném odhalování „ruských hackerů“ v případě DNC, klasickým příkladem potvrzení zaujatosti a je zcela absurdní a neadekvátní.

3) Julian Assange popírá, že by Rusové byli zdrojem e-mailů, a ačkoli odmítá identifikovat osobu nebo osoby, kteří za to nesou odpovědnost, někdo, s kým úzce spolupracoval, a o němž se ví, že má jeho důvěru - Craig Murray - nám nyní říká, že to nebyl hack, ale někdo zasvěcený, kdo nechal uniknout informace. Fakt, že americká média toto vytrvale ignorují, je stěží překvapující: konec konců to byla právě společnost WikiLeaks, která odhalila aktivní spolupráci „mainstreamových“ médií s volební kampaní Clintonové, a že média byla jednoznačně na straně Clintonové.

4) Klíčovým prvkem kampaně CIA je, že Republikánský národní výbor byl také hacknutý stejnými ruskými strašáky, a přesto nebylo na WikiLeaks nic uveřejněno. Povšimněte si, jak jsou přebírány předpoklady konspiračních teoretiků: že to byli Rusové, kteří hacknuli e-maily DNC/Podesty, a že WikiLeaks je pouhým rozšířením Kremlu. Také prosím zaznamenejte, že Republikánský národní výbor popírá, že byl hacknutý, a ještě chci upozornit na skutečnost, že e-maily Colina Powella skutečně zaslala webová stránka DC Leaks spolu s běžnými e-maily od různých agentů GOP, které však neměly žádný zvláštní význam.

Takže co se to tady vlastně děje?

Když Trumpovi příznivci prohlašovali, že by „stát ve státě“ nikdy nedovolil, aby se populistický realitní magnát chopil úřadu, byl jsem skeptický. Připadalo mi to spíše jako televizní scénář, než reálná možnost: koneckonců, co by vlastně mohli udělat, kromě toho, že by použili násilí, aby mu zabránili ve složení přísahy?

Nicméně jak volební kampaň pokračovala a příznivci Clintonové byli postupně více a více nepříčetnější ve svých útocích na Trumpa, ruské zaměření začalo být více nápadnější: bývalý ředitel CIA Mike Morell obvinil Trumpa, že je „bezděčný agent“ Kremlu, a „nikoliv vlastenec“, - v té době se to zdálo přitažené za vlasy, ale při zpětném pohledu to spíš vypadá, že byly pokládány základy pro současnou propagandistickou kampaň, řízenou CIA.

Ale proč by konkrétně CIA měla tak zvláštní averzi k Trumpovi? Marcy Wheelerová, jejíž analytické schopnosti respektuji, navzdory našim politickým neshodám, k tomu říká toto:

„Za prvé, pokud Trump bude pokračovat po nastoupení do úřadu na stejné trajektorii, jako dosud, Spojené státy umožní Rusku, aby pomohlo Bašárovi al-Assadovi zůstat u moci, čímž bude zmařeno čtyřleté úsilí, které Saudové vynakládali k tomu, aby ho zbavili moci. Budou také restrukturalizovat hierarchii amerických spojenců, kteří strašlivým způsobem zneužívají lidská práva, s tím, že Saúdové prohrají s jinými narušiteli lidských práv, potenciálně včetně dalšího ropného státu, Ruska. Budou také do vlády dosazovat hromady lidí, kteří mají vazby na americký ropný průmysl, což znamená, že USA budou účinně dotovat produkci ropy v této zemi, která bude mít pravděpodobně bezděčný výsledek, zajišťující, že USA zůstane nezávislá na ropě, dokonce i když trh nemůže nyní odůvodnit své rozštěpení.“

„CIA se nyní institucionálně přibližuje poměrně blízko k Saudům, a je zodpovědná za jejich tajnou válku proti Assadovi.“

Saúdové, kteří darovali miliony nadaci Clinton Foundation spolu se svými spojenci, státy v zálivu, spoléhali na vítězství Clintonové. CIA má dlouhodobé vzájemné spojení s Rijádem, a společně s ním vytrvale pracuje nejen na svržení Assada v Sýrii, ale na vytvoření „umírněné“ sunnitské aliance, která bude účinně zajišťovat bezpečnost v regionu, zatímco Saudové získají postavení regionálního hegemona. To byla Clintonovská strategii v době, kdy byla Hillary u kormidla ve Foggy Bottom (tj. budovy Ministerstva zahraničí v městské části Foggy Bottom): Libye, Sýrie a spojenectví s Muslimským bratrstvem v Egyptě jsou všechno příklady tohoto naprosto katastrofálního „sunnitského přiklonění“.

Trump představuje pro tento grandiózní projekt hrozbu, a proto musí být zastaven jakýmikoliv prostředky, které budou nezbytné. Jeho touha „vycházet s Ruskem“, jeho odpor vůči změně režimu v Sýrii, jeho kritika libyjského neštěstí, jeho zahraničně-politický postoj obecně - to vše by znamenalo, že až přijde k moci, „vymýtí všechno špatné“ v CIA a na ministerstvu zahraničí.

Ironií je, že obvinění, namířená proti Trumpovi - že jeho historické vítězství představuje úspěšný pokus cizí moci převzít kontrolu nad Bílým domem - je klasický případ projekce. To, čeho jsme nyní svědky, je společná operace CIA a Saudů s cílem svrhnout řádně zvoleného prezidenta Spojených států.

V nedávném projevu na jeho „vítězném turné“ Trump řekl následující:

Budeme usilovat o novou zahraniční politiku, konečně poučeni z chyb minulosti. Přestaneme vzhlížet ke svrhávání režimů a vlád. Naším cílem je stabilita, nikoli chaos.

Za celou dobu své existence se CIA starala o svrhávání režimů, které se nesklonily před washingtonským diktátem - od Guatemaly po Írán, Chile, a tak dále. Vytváření chaosu je jejím důvodem k existenci. Trump by ji efektivně vyřadil z tohoto druhu podnikání. Není divu, že ho chtějí zničit.

Už jsme hodně slyšeli o tom, že „posudek“ CIA má být zveřejněn, a to alespoň částečně: samozřejmě, detaily nebudou nikdy zveřejněny, aby je obyčejní Američané nemohli spatřit. Je to jen stará výmluva typu „musíme chránit zdroje a metody“. Ale hlasy – jednak těch, kteří podporují CIA, i několika málo skeptiků – volající po „vyšetřování“ těchto obvinění jednoduše hrají do karet partě z Langley. Jelikož se v souvislosti s vyšetřováním má za to, že premisy v případu CIA - že WikiLeaks je ruská zástěrka, že e-maily nebyly ve skutečnosti únikem informací, ale šlo spíše o hacky, a že existuje určitá opodstatněnost tvrzení, že Trump je „ruská loutka“, jak tvrdila paní Clintonová - jsou cokoliv jiného, než základ pomlouvačné kampaně, jejímž cílem je oslabit naše demokratické instituce. Také bychom mohli začít „vyšetřovat“ případ „Pizza-gate“ nebo domněnky, že přistání na Měsíci byl podvod.

Ano, skutečně potřebujeme vyšetřování - a to právě tohoto nestoudného pokusu CIA rozvrátit naše demokratické instituce a podkopat úřad prezidenta. Poté, co Trump složí slavnostní přísahu, jako úplně první věc, kterou bude muset udělat, je spuštění vyšetřování - a také vyčistit CIA. Rakovina podvratné činnosti, která hnisá v samém jádru byrokratického aparátu národní bezpečnosti, musí být vyříznuta, a Trump je právě tím člověkem, který to má udělat.