EU nechce být závislá na Ukrajině, přestože je nyní „proevropská“

Současné chladné počasí na kontinentě, spolu s předpověďmi mimořádně kruté zimy, vedlo k řetězu neočekávaných událostí v energetickém průmyslu. Evropská unie například provedla nečekaný ústupek Gazpromu, když mu nabídla rozšířený přístup k pevninskému plynovodu OPAL, který se napojuje na plynovod Nord Stream. Toto rozhodnutí dá Gazpromu výhradní právo užívat 50% kapacity plynovodu a umožní mu odkup práv na dalších 40% kapacity od provozovatele plynovodu. Zproštěním plynovodu OPAL směrnic třetího energetického balíčku EU, se otevírají nové možnosti projektu Nord Stream 2.

Skoro současně se objevily zprávy, že kauza nedůvěry vůči Gazpromu je nyní urovnána. Tohle vypadá jako ucelená dohoda, kdy se Gazpromu povedlo udržet si monopol na trhu EU, výměnou za ústupky z některých svých základních principů. Gazprom například velmi pravděpodobně zruší omezení na příhraniční přeprodej svého plynu v rámci EU, což znamená, že přimhouří oči nad „virtuálními zpětnými toky“ ruského plynu.

V očekávání nadprůměrně studené zimy, Brusel je připraven podniknout cokoliv k tomu, aby zimní dodávky zemního plynu nebyly ohroženy kroky třetí strany, jako např. tranzitní zemí Ukrajinou. První zimní sníh je každoročním mementem role a pozice této země v mezinárodní distribuční síti zemního plynu. Z tohoto důvodu prezident Putin, v projevu na konferenci Valdajského klubu 27. října vyjádřil své obavy nad tím, jakým způsobem je ukrajinský zemní plyn pumpován do podzemních skladovacích zařízení. „Jsme znepokojeni tím, co se v současné době na Ukrajině děje v souvislosti s energetickou otázkou, která je zajisté důležitá…. Dostatečné množství zemního plynu je třeba napumpovat do podzemních zásobníků, aby byla zabezpečena plynulá dodávka do států Evropy. A tento plyn je určen k tranzitu, nikoliv k domácí spotřebě,“ uvedl Putin. Dle Putina dochází v současné době ke skladování nedostatečného množství plynu. A přitom Putin jasně uvedl, že pokud se Kyjev dostane do problémů, Rusko je připraveno (za předběžnou úhradu) dodat tolik plynu, kolik bude potřeba.

Tyto obavy jsou opodstatněné. Jak klepe topná sezóna na dveře, v ukrajinských podzemních zásobnících je skladováno 14.7 miliard kubíků plynu (což činí 49% kapacity), ale Kyjev oznámil, že další plyn již skladován nebude. A jelikož chladné podzimní počasí přišlo o měsíc dříve, Ukrajina již začala tento plyn používat. Ukrajina vstoupila do topné sezóny 2015 se zásobami 17.5 miliard kubíků plynu, což po mnoho let stačilo jako minimální množství. Ale bezpečná zásoba pro zemi by se pohybovala okolo 20-22 miliard, jelikož o dost více by se spotřebovalo během skutečně studené zimy.

Další alarmující fakt: prudký pokles množství ruského plynu, který protéká Ukrajinou. Evropští spotřebitelé obdrželi 104.2 miliard kubíků skrze ukrajinský Systém přepravy plynu (GTS) v 2011 a 84.2 miliard v 2012. Toto množství narostlo na 86.1 miliard v 2013, ale spadlo na 59.4 miliard kubíků v 2014. A pokud se množství přepravovaného plynu dostane pod 60 miliard kubíků, GTS začne prodělávat. Je možné, že Ukrajina, namísto zisku 2 miliard dolarů začne namísto toho platit za tranzit plynu do Evropy pře své území. Pokud k tomu skutečně dojde, vyvstává zde závažná otázka: umožní Ukrajina vůbec tento tranzit?

Tyto obavy jsou ještě umocněny technickým stavem ukrajinské přepravní sítě. Experti odhadují, že ukrajinský plynovod doslouží v r. 2020 a aktuálně nutně vyžaduje investice kolem 10 miliard dolarů.

Brusel si byl v podstatě vždy vědom toho, že Rusko je jediným spolehlivým dodavatelem plynu. Lze politikařit bez strachu z odvety jen potud, pokud nehrozí, že přijde velká zima. V současné době tedy u politiků převládá pragmatický přístup: Ukrajina může být obětována jako jeden z hráčů na trhu s plynem (sama dělá, co může, aby se tak stalo) a je přece vždy pozitivní, mít nové zásobovací cesty. Což je mimochodem v souladu s touhou vytvořit síť vzájemně propojených plynovodů napříč Evropou; plynovod OPAL totiž propojuje Nord Stream jak s plynovodem JAGAL (který je pokračováním plynovodu JAMAL do Evropy), tak s plynovodem STEGAL (středoevropský tranzitní plynovod). Plánuje se napojení plynovodu na česko-německé hranici na plynovod GAZELA, čímž by došlo k propojení na systém rozvodu plynu České republiky. Tento systém vnitroevropské distribuce plynu vyžaduje robustní externí zdroj, kterým bude Nord Stream 1 a Nord Stream 2.

V současné době protéká plynovody Nord Stream do Evropy 55 miliard kubíků plynu. A jakmile se Nord Stream 2 stane funkčním koncem roku 2019, toto množství by se mohlo zvýšit o dalších 55 miliard na 110 miliard kubíků plynu. Takže získáním přístupu k plynovodu OPAL získají státy střední Evropy možnost přístupu k ruskému plynu a současně eliminují Ukrajinu jako tranzitní zemi.