Spoluprací s Washingtonem v Sýrii se Rusko ocitlo v pasti

1. Zpráva OSN, pečlivě vykonstruovaná Washingtonem, obvinila Sýrii a Rusko z válečných zločinů spáchaných v Aleppu. Ve zprávě se uvádí, že

Svévolné letecké útoky ve východní části města pod patronací vlády a jejích spojenců (Rusko), mají na svědomí naprostou většinu civilních obětí. Tyto prohřešky se rovnají válečným zločinům. A pokud jsou tyto útoky páchány vědomě, jako součást rozsáhlého nebo systematického útoku proti civilistům, pak se jedná o zločiny proti lidskosti.

Rada pro lidská práva OSN nedávno odhlasovala, že začne s „nezávislým“ vyšetřováním. Účelem tohoto vyšetřování je obvinit Rusko a Putina z válečných zločinů a „pohnat k spravedlnosti všechny, kdo jsou zodpovědní za údajné prohřešky.“

A co více,

o celé situaci by měla být neodkladně informován Mezinárodní trestní soud. Všechny zúčastněné strany musí počítat s tím, že se budou zpovídat ze zločinů, které páchají, před světovou veřejností - všechny bez jakýchkoliv výjimek.

Mějme na paměti, že Washington přispívá do rozpočtu OSN nejvíce, a OSN tedy bude mlčky přehlížet, že to byl Washington, kdo poslal ISIS do Aleppa.

Je jasné, že ani Washington, ani OSN nepotáhnou Rusko před Mezinárodní trestní soud, ale obvinění z válečných zločinů by mohlo dobře posloužit snahám Washingtonu o zabránění Putinovi v jeho cestování a diplomatickému snažení.

Účel tohoto propracovaného divadla tkví v jeho propagandistické hodnotě.

Jednou z mnoha obav Washingtonu je fakt, že některé státy východní Evropy, znepokojeny tím, jak je Washington zatahuje do konfliktu s Ruskem, ohrozí NATO vyslovením své neúčasti. Pokud bude Rusko ocejchováno jako válečný zločinec, bude pro země, které se bláhově a neprozřetelně staly členy NATO, daleko těžší vyhnout se následkům.

2. Washingtonu se povedlo dostat k moci v Polsku krajně pravicovou stranu Právo a spravedlnost. Tito agenti Washingtonu se znovu začali zabývat leteckým neštěstím, při kterém zahynul polský prezident Kaczynski a otevřeně tvrdí, že se jednalo o teroristický útok Ruska, s cílem zlikvidovat polské politické vedení.

Bez ohledu na tuny důkazů svědčících proti, argumentování strany Právo a spravedlnost si najde mnoho stoupenců, díky současné systematické démonizační kampani Washingtonu, při které vytváří z Ruska světového strašáka. Zamýšleným výsledkem věcí je zde další očerňování a izolace Ruska a jeho vlády.

3. Hillary, coby vyvolená mluvčí neokonzervativních válečných štváčů, chce po Washingtonu, aby prosadil ustanovení bezletové zóny nad Sýrií. Bezletová zóna by pro Washington znamenala nutnost bránit syrským a ruským vzdušným silám v útočení na pozice ISIS. Je nad slunce jasné, že Sýrie a Rusko nedopustí, aby někdo bránil Sýrii v používání svého vlastního vzdušného prostoru proti silám poslaným Washingtonem k svržení syrské vlády, jak se to událo v případě Kaddáfího v Libyi. Pokud Rusko a Sýrie nekapitulují, bezletová zóna Clintonové povede k válečnému konfliktu mezi Ruskem a USA.

Aby bylo možné uvést do praxe návrh na bezletovou zónu, bylo nutné přistoupit k osvědčené zástěrce „užití chemických zbraní“. Objevují se vymyšlené zprávy, že syrské vzdušné síly bezostyšně používají chemické zbraně proti syrské populaci. 22. října Indian Express uveřejnil, že 21. října informoval společný vyšetřovací mechanismus OSN Radu bezpečnosti OSN, že došlo k chemickému útoku na Qmenas

byl proveden Syrskými arabskými silami, kdy byly z helikoptéry z velké výšky shazovány předměty, které po dopadu na zem uvolnily toxické látky, jimiž byla postižena okolní populace.

Zpráva uvádí, že tři z prošetřených chemických útoků provedla Sýrie a jeden má na svědomí Islámský stát.

Fakt, že se Rusko zřeklo užití chemických zbraní v r. 2014, tedy rok před údajným útokem na Qmenas, kdy zabralo a odvezlo veškeré chemické zbraně ze Sýrie, jen dokládá, že tato zpráva má pramalou důvěryhodnost.

Nicméně, za dobu patnáctileté existence útoků Washingtonu na muslimské země fakta ani jednou nehrála žádnou roli a je zřejmé, že stejně tomu bude i při washingtonské démonizaci Ruska.

4. Diana Johnstone došla k závěru, že Hillary usiluje o změnu režimu v Rusku a využije prezidentského křesla k prosazení tohoto záměru.

Je těžké si představit více lehkomyslný a nezodpovědný záměr. Mnozí z členů ruské vlády se vyjádřili, že washingtonská provokace a démonizace Ruska přivedla vzájemnou důvěru ve vztazích mezi těmito jadernými mocnostmi téměř na bod mrazu, a že Rusko již nikdy nebude vést válku na svém vlastním území. Sergej Karaganov sdělil německému zpravodajskému magazínu Der Spiegel, že pokud Washington a NATO přejdou od provokací k narušování práv Ruska, jakožto jaderné mocnosti, budou potrestány.

Mnoho lidí se bláhově domnívá, že k jaderné válce nemůže dojít, protože by nebylo žádných vítězů.

Nicméně američtí váleční plánovači, kteří povýšili doktrínu užití amerických jaderných zbraní z odvetného útoku na právo prvního, preventivního úderu, si evidentně nemyslí, že by jaderná válka nemohla být vyhrána. Pokud se jaderná válka považuje za nemožnou vyhrát, nemá nejmenší smysl přijímat doktrínu prvního, překvapivého útoku.

Rusové jsou znepokojeni a jsou si vědomi toho, že kvůli Washingtonu je nynější situace mezi USA a Ruskem nebezpečnější, než byla během studené války. Sám Vladimír Putin uvedl, že Západ nenaslouchá jeho varování. V jeho úsilí vyhnout se válce chce Putin vyždímat maximum z diplomacie. Přistupuje na dohody s Washingtonem, o kterých dopředu musí vědět, že nebudou dodrženy.

Stalo se toho tolik, z čeho by se měl poučit - Washingtonem zinscenovaná invaze Gruzie do jižní Osetie, zatímco on byl přítomen na olympijských hrách v Pekingu, washingtonský převrat na Ukrajině, zatímco on byl na olympiádě v Soči, washingtonské zřeknutí se minské dohody, způsob jakým Washington využil ve svůj prospěch příměří v Sýrii, porušení slibu o nerozšiřování NATO k hranicím Ruska, odstoupení Washingtonu od smlouvy ABM (Anti-Ballistic Missile Treaty), vykonstruované obvinění Ruska z katastrofy letu MH-17, napíchnuté emaily Clintonové, atd.

Washington chce evidentně použít ruskou diplomatickou a vojenskou podporu Sýrii k očernění a usvědčení Ruska z válečných zločinů před světovou veřejností. Byla to váhavost Ruska v Sýrii, která umožnila Washingtonu oklepat se z porážky svých ISIS žoldáků a chopit se kontroly nad propagandou, namísto vojenské porážky na zemi.

Ruský vzdušný útok na pozice ISIS v Sýrii Washington dokonale zaskočil. Efektivně zničil Washingtonem podporované síly ISIS a způsobil náhlý obrat ve válce. Kdyby Rusko bylo důslednější, Sýrie by byla vyčištěna nepřátelských militantních skupinek předtím, než by Washington stačil popadnout dech.

Místo toho, pod tlakem atlantických integralistů v ruské elitě, vláda ustoupila, prohlásila misi za splněnou a spolehla se na syrskou armádu, že práci dokončí. Tento strategický omyl nejen, že umožnil Washingtonu doplnit zničené zásoby munice a naverbovat další bojovníky ISIS, ale, a to je mnohem důležitější, mohl zosnovat plán na zničení Ruska a prezidenta Asada.

Když si ruská vláda uvědomila, že tak brzký ústup byl omylem a znovu vstoupila do konfliktu, Washington už byl rozhodnut, že když už nemůže být „osvobozen“ Damašek, Sýrie se dá rozparcelovat a tlak na Asada může být vytvářen tímto způsobem. Leč ruská vláda pokračovala v odkládání vítězství přistupováním na příměří klidu zbraní, které Washington využil k znovu vyzbrojování ISIS a propagandistickým výpadům proti Rusku.

Nehledě na výsledek válčení v Sýrii, Rusku hrozí odsouzení v západních médiích za páchání válečných zločinů, pokud ne rovnou od Rady pro lidská práva OSN a zavedení bezletové zóny v Sýrii, pokud bude Hillary zvolena do prezidentského úřadu.

Toto je obrovská cena, kterou Putin zaplatil za naslouchání nerealistickým, Ameriku opěvujícím, atlantickým integralistům, kteří by byli nejraději, kdyby bylo Rusko přijmuto Západem, klidně i za cenu napůl vazalství.

Pokud dojde k jaderné válce, budou za ni rovným dílem zodpovědní ruští atlantisté spolu s americkými neokonzervativci. A všechny z nás postihne katastrofa, rozpoutaná hrstkou těchto bláznů - neokonzervativců, prahnoucích po válce a atlantických integralistů, lezoucích Washingtonu do zadku.