Skutečný příběh v pozadí u Balkánu… Předstupeň k 9/11 a ISIS

Podle Johna Schindlera, profesora strategie na americké námořní válečné koleji, americké ministerstvo zahraničí a prezident Clinton potřebovali bombardovat Srby, aby pomohli muslimům, „držícím se pokrokových názorů na Bosnu“. Tisíce Arabů – Afghánců, Saudů, Jemenců, Alžířanů, Egypťanů, Tunisanů, Iráčanů, Libyjců, Jordánců a dalších – s rozsáhlými bojovými zkušenostmi získanými v bojích proti sovětům v Afghánistánu z pověření Američanů, otevřeli novou frontu na Balkáně. Měli zbraně získané za pomoci americké vlády, a také peníze od Saudů a Američanů, které procházely přes mešitu al-Farooq v Brooklynu. Pomáhal jim Maktab al-Khimadat (Úřad služeb), zřízený k najímání, výcviku a pomoci ozbrojencům pro afghánskou válku. Richard Holbrooke, náměstek ministra zahraničí pro evropské záležitosti, chtěl zopakovat afghánský model na Balkáně, za použití Saúdské Arábie, Turecka a Pákistánu, které posílaly zbraně bojovníkům. Nastrčené společnosti, shozy zbraní a Clintonova Rada pro národní bezpečnost, to vše sehrálo svoji roli.

Výsledkem bylo vytvoření většího a schopnějšího kádru vrahů, válečných zločinců a porušovatelů lidských práv. Ti umožnili Spojeným státům svrhnout socialistického odpůrce jejich politiky v Jugoslávii, zmocnit se přírodních zdrojů regionu a ovládnout trasy a přístup k ropě a zemnímu plynu ve střední Asii.

Americká propaganda o srbských vrazích, válečných zločincích a porušovatelích lidských práv (nikoliv však ze strany vlastních žoldáků), která zaplavila média, byla obzvláště účinná při získávání podpory ve Spojených státech a v zahraničí.

Stejně jako v akcích proti SSSR Spojené státy cvičily bojovníky, dodávaly zbraně a poskytovaly finanční podporu vzbouřencům snažícím se svrhnout svoji vládu. Washington a NATO uvalily na Jugoslávii sankce, čímž urychlily kolaps země. KLA, přímo podporovaná a politicky zplnomocněná NATO v r. 1998, byla americkým ministerstvem zahraničí uvedena jako teroristická organizace podporovaná z části půjčkami od islámských jednotlivců, k nimž patřil údajně i Osama bin Ladin.

Podle Yossefa Bodanskyho, Američana izraelského původu, „bin Ladinovi „arabští Afghánci“ také hráli dominantní roli ve výcviku Kosovské osvobozenecké armády“. Bývalý kanadský velvyslanec v Jugoslávii James Bissett kdysi uvedl: „Mnoho členů Kosovské osvobozenecké armády bylo posláno na výcvik do teroristických táborů v Afghánistánu. Není pochyb o jejich (Al-Kajdy) účasti v konfliktech na Balkáně…“ John R. Schindler, profesor strategie na americké námořní válečné koleji, prohlásil, že Spojené státy podporovaly Osamu bin Ladina a členy Al-Kajdy v bosenském konfliktu, v letech 1992-1995.

Richard Holbrooke, náměstek ministra zahraničí pro evropské záležitosti (1994-1996), věřil, že tajná americká podpora Afghánců byla ideálním vzorem pro posílání zbraní do Bosny přes Saúdskou Arábii, Turecko a Pákistán. Americký velvyslanec v Chorvatsku, Peter W. Galbraith, kontaktoval vůdce v Chorvatsku a Bosně ohledně dodání zbraní, za pomoci íránského Boeingu 747 coby přepravního prostředku. Rada pro národní bezpečnost prezidenta Clintona tuto operaci dozorovala, bez informování kongresu, podobně jako to, co udělal Ronald Reagan během operace Iran Contra.

Přesto však, o několik let později, nikdo v oficiálním Washingtonu neuznává, že to byla americká politika, tedy pustit Al-Kajdu na Balkán a poskytnout neoficiální americkou diplomatickou a vojenskou podporu. Jak se hoši Osami bin Ladina do regionu dostali „jsou otázky, které nikdo ve Washingtonu nechce pokládat nebo zodpovídat“.

Americká armáda pomohla tím, že poskytovala bojovníky na zničení „nepřátel“ Washingtonu na Balkánu. Ft. Belvoir ve Virginii (asi 20 mil od D. C. a sídlo Velitelství rozvědky a bezpečnosti armády Spojených států) dodal seznam vojáků, kteří končili služební turnus a kteří by byli vhodní pro nábor coby bojovníci na Balkáně.

Američané a jejich bosenská operace byli napojeni na útoky z 11. září 2001 na newyorské WTC a Pentagon, kdy se na obou místech objevili stejní hráči. Khalid Sheikh Muhammad, údajný mozek stojící za těmito událostmi, bojoval v Afghánistánu (poté, co vystudoval ve Spojených státech) a pak odjel v r. 1992 do bosenské války. Navíc dva další únosci 9/11, Khalid al-Midhar a Nawaf al-Hazmi, oba Saudové, získali bojové zkušenosti v Bosně. Ještě více napojení přišlo od Mohammeda Haydar Zammara, který údajně pomohl Mohammedovi Attovi s plánováním útoků. Ten sloužil u mudžahedínské jednotky bosenské armády. Ramzi Binalshibh, přítel Atty a Zammara, rovněž bojoval v Bosně.