NATO odhaleno jako odrazový můstek ISIS do Sýrie

Počáteční postup na Manbij byl zahájen od přehrady Tishrin na jihu, nicméně další fronta byla otevřena na severu města – čímž bylo město úspěšně odstřiženo a obránci ISIS připraveni o cesty vedoucí na tureckou hranici – včetně silnice 216 spojující Manbij a Jarabulus.

Plánování útoku na městské centrum si vyžaduje, aby útočící síla odstřihla obránce města od jejich logistických tras. Tím se nepříteli zabrání v útěku a přeskupení, avšak rovněž se omezí bojová schopnost nepřítele během útoku. Je jasné, že bojovníci útočící na ISIS v Manbij stanovili, že Jarabulus a Turecko těsně za hranicí představují zdroj bojové schopnosti ISIS.

Západní média připouští, že ISIS vstupuje do Sýrie z Turecka

O Jarabulu se stále více v západních médiích mluví jako o posledním hraničním přechodu ISIS do Turecka“. Článek z r. 2015 napsaný Jonathanem Steelem z Guardian s názvem „Syrští Kurdové vítězí!“ (The Syrian Kurds Are Winning!) vysvětlil:

V červenci letošního roku YPG, opět za pomoci amerického letectva, vytlačila ISIS z Tal Abyad, dalšího města na hranici s Tureckem. To znamenalo, že ISIS přišel o dva ze tří přechodů z Turecka, přes které mohli být dováženi zahraniční dobrovolníci, finance a zbraně na posílení džihádu.

Idriss Nassan, kurdský mluvčí kantonu Kobani, mi řekl, že YPG nyní plánuje osvobodit poslední hraniční přechod ISIS doTurecka ve městě Jarabulus.

Steelův článek vytváří dojem, že USA se pokoušely zastavit ISIS tím, že pomáhaly Kurdům vést válku na území Sýrie. Nicméně Steele, ať již z jakéhokoliv důvodu, se nikdy nezmínil o vlastních vývodech, že ISIS je doslova posilován z Turecka – členského státu NATO od 50. let m.s., na jehož území je americká letecká základna Incirlik, který rovněž umožnil tajným službám USA, Británie, Francie a států Perského zálivu beztrestně a bez omezení operovat na své hranici se Sýrií od počátku konfliktu.

Před nedávnem článek Washington Times „Turecko nabízí společné operace s americkými silami v Sýrii, chce odříznout Kurdy“ (Turkey offers joint ops with U.S. forces in Syria, wants Kurds cut out) citoval tureckého ministra zahraničí, který sám připustil:

Společné operace mezi Washingtonem a Ankarou v Manbij, velmi známém traťovém bodu pro bojovníky, zbraně a vybavení Islámského státu přicházející z Turecka s cílem Raqqa, by účinně otevřely „druhou frontu“ v probíhajícím boji s cílem vytlačit Islámský stát, známý také jako ISIS či ISIL, ze syrských hranic, řekl (turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu).

Turecký ministr zahraničí připouští, že síly ISIS – bojovníci, zbraně a vybavení – proudí z území vlastního Turecka „do Raqqa“, ale nikdy nevysvětlí, jak mohla nejvíce nechvalně známá teroristická organizace 21. století dostat dostatek mužů a materiálu přes členský stát NATO, aby mohla vést plnohodnotnou válku, aniž by byla zastavena dříve, než se dostane do Sýrie. Rovněž není nikdy vysvětlováno, kde ISIS získává své zbraně, které dopravuje přes Turecko.

To je skutečnost, která přímo a průkazně usvědčuje Turecko a jeho spojence z toho, že jsou to státy podporující terorismus, a zpochybňuje jak legitimitu, tak relevanci samotného NATO. Přinejmenším je NATO odhaleno jako vojenská aliance tak impotentní a neschopná, že nedokáže zajistit ani vlastní území tak, aby nebylo používáno jako odrazový můstek pro plnohodnotné vojenské operace ISIS (natož pak bránit sebe a kohokoliv jiného v případě skutečného, natož pak širšího, vojenského konfliktu a dalších věcí překračujících rámec zajišťování kšeftů pro vojensko-průmyslový komplex a vymáhánívýpalného od neposlušných – p.p.).

USA-NATO ukrývaly a chránily ISIS léta

Nutno poznamenat, že jako „kolektivní akt“ NATO, v jistý okamžik konfliktu, by Spojené státy a Německo dokonce rozmístily rakety Patriot podél turecko-syrské hranice, aby odradily syrské letectvo od přílišného přiblížení – což je strategická realita, která se nezměnila, dokud Rusko nezačalo vlastní přímou vojenskou intervenci do konfliktu na žádost Damašku, jak v té době uvedly Defense News.

Při zpětném pohledu se zdá, že jak USA, tak Turecko byli komplicové ve snaze zajistit, aby syrská snaha zastavit teroristy, včetně ISIS, byl neúčinná – kdy chtěly zřídit de facto nárazníkovou zónu obývanou i dalšími skupinami – Frontou al Nusra Al-Kajdy a samotným ISIS.

Ruský vstup do války a následné operace přímo u syrsko-turecké hranice narušily logistickou podporu ISIS z území NATO a byly primárním faktorem vedoucím k oslabení ISIS v Sýrii.

Vypršel čas báchorkám Západu

Když samotná západní média nyní připouští, že ISIS vstupuje do Sýrie z Turecka – dokonce aniž by vysvětlovala zjevný kontext a dopady, které to má jak pro Turecko, tak pro NATO – stane se rychle zjevným všem, že Turecko a NATO by toho měly udělat víc, aby zadržely ISIS již v samotném Turecku, a ne za tureckou hranicí v Sýrii.

A pro Spojené státy obzvláště se mít značná vojenská aktiva v Turecku pro své operace v Sýrii, a být slepý k hrozbě ISIS, kterému poskytuje vlastní jednotky, členy tajných služeb a vojenské školitele a poradce, stane jednáním, kterému dokonce i většina naivních Američanů a Evropanů bude mít problém uvěřit.

Mezitím je třeba pokračovat v akcích na zajištění syrských hranic, na severu i jihu, aby se bylo možno účinně postavit nastrčeným figurkám Západu na bojišti. V informačním prostoru je třeba se nadále snažit při zvyšování povědomí ohledně toho, že válka vedená bojovníky pohybujícími se z jedné země do jiné, není „občanskou válkou“, ale cizí invazí – a země účastníci se této invaze byť na hranicích dané země musí být hnány k zodpovědnosti.