Síla tlaku, který může CIA uplatnit na EU, je neskutečná

Není divu, že americký prezident Barack Obama nedávno prohlásil, že Amerika musí psát pravidla, zatímco ostatní země nemají jinou volbu, než se jimi řídit, a nikdy tomu nebude jinak.

Na počátku jejich cesty za nadvládou, v r. 1913, činil podíl Spojených států na světové průmyslové výrobě 35,8%. Těsně před druhou světovou válkou vzrostl na úroveň 40%, a pak asi v polovině 50. let dosáhl vrcholu 54,5%. V 60. letech začal americký podíl postupně klesat, na 46%. Aby kompenzovaly svůj upadající výstup, začaly USA hledat způsoby, jak využít svých obchodních partnerů v Evropské unii. Nakonec to byl Washington, kdo řídil evropskou integraci na konci 40. let a tajně ji financoval za Trumana, Eisenhowera, Kennedyho, Johnsona a Nixona.

Fakt, že Evropská unie je americkým projektem od prvního dne, byl nedávno odhalen Daily Telegraph. Navíc byl navržen a realizován CIA. DT poznamenal:

Schumanova deklarace, která udala tón francouzsko-německému usmíření – a postupně vedla k Evropskému společenství – byla spíchnuta americkým ministrem zahraničí Deanem Achesonem na setkání ve Foggy Bottom. „Vše začalo ve Washingtonu,“ řekl šéf personálu Roberta Schumana.

Byla to Trumanova vláda, která zastrašovala Francouze, aby dosáhli v poválečných letech s Německem modu vivendi, a dokonce vyhrožovala, na divokém setkání se vzpurnými francouzskými vůdci v září 1950, že zastaví americký Marshallův plán.

Telegraph zašel ještě o krok dál a tvrdil, že odtajněné dokumenty amerického ministerstva zahraničí ukazují, že americké tajné služby financovaly evropské hnutí tajně po desítky let a za oponou agresivně pracovaly na vtlačení Británie do tohoto projektu. Například dokument podepsaný americkým generálem Williamem Donovanem 26. července 1950 uvádí, že měla proběhnout masivní kampaň s cílem prosadit Evropský parlament. Podobné dokumenty ukazují, že předchůdce CIA – Úřad informačního koordinátora (OCI) – a samotná CIA důsledně bránily zakladatelům Evropské unie v hledání alternativních zdrojů financování, což by jim umožnilo snížit svoji závislost na USA. Telegraph poznamenává, že vztahy mezi USA a EU mohou být občas roztrpčené, ale USA se vždy spoléhaly na EU již od vytvoření Evropského parlamentu coby kotvy amerických regionálních zájmů, vedle NATO.

Když se podíváme na množství času, zdrojů a peněz, které Washington věnoval a utratil za zajištění, že EU zůstane poslušnou, není překvapivé, že tak tvrdě protlačuje Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). A to přesto, že je zjevným faktem, že USA touto dohodou získají vše, zatímco Evropa jejím podpisem jen nadále ohrozí své finanční a ekonomické zájmy.

Tento fakt byl nedávno zdůrazněn vlivnými německými novinami Süddeutsche Zeitung, spolu se dvěma německými televizními stanicemi: WDR a NDR. Tato média našla odvahu uveřejnit uniklé tajné dokumenty o povaze dohody TTIP, které jim byly předány Greenpeace. Uveřejnění poskytlo občanům obou kontinentů příležitost nezaujatě vyhodnotit povahu jednání mezi USA a EU, protože veřejnost byla v posledních třech letech v této záležitosti držena v temnotách. Původně, když EU své návrhy otevřeně uveřejnila, USA rozhodly předložit své požadavky tajně, což vedlo k masivním demonstracím v celé Evropě. Na konci uveřejnily Süddeutsche Zeitung závěr, že USA uplatňovaly na Evropu mnohem větší tlak, než se předpokládalo.

Independent poznamenal:

Tyto úniky by mohly postačovat k destabilizaci této dohody zcela, podle agitátorů, kteří tvrdili, že dohoda nemůže úniky přežít.

Naznačují, že USA se usilovně snaží změnit regulaci v Evropě, aby zmírnily ochranu prostředí, práv spotřebitelů a dalšího, co EU svým občanům umožňuje. Zdá se, že představitelé obou stran zjistili, že uvízli v „nesmiřitelných“ sporech, které by mohly podkopat podpis průlomové a vysoce kontroverzní dohody, říkají agitátoři.

Zvláštní je, že ke stejné situaci došlo u Transpacifického partnerství (TPP), které se Washington snaží vnutit státům regionu Asie a Pacifiku, aby si zajistil naprostou a úplnou nadvládu nad ním. Nicméně je nepravděpodobné, že vůdci EU nebo politici Asie a Pacifiku budou schopni pokračovat v jednáních, protože výše PR škod, které by si způsobili podpisem TTIP či TPP, je nepředstavitelná. A zdá se, že pokud se lidé dozvědí o míře zapojení CIA do těchto záležitostí, rozhovory uvíznou zcela.